http://ekolist.cz/cz/zelena-domacnost/dotazy-a-odpovedi/bydleni-v-pneumatikach-lze-u-nas-postavit-dum-z-pneumatik
zprávy o přírodě, životním prostředí a ekologii

Bydlení v pneumatikách - lze u nás postavit dům z pneumatik?

dotaz: 174

15. ledna 2004 | Josef Plíhal
Dobrý den,
již před pár lety jsem se setkal s tzv. "Earthshipy" neboli domy z pneumatik a tato myšlenka i řešení mne velice zaujali. Chtěl jsem se zeptat, zda je v ČR byrokraticky průchodné takový dům postavit a zda pneumatiky ve zdech nemůžou mít neblahý vliv na zdraví.
Díky za odpověď



odpověď:


23. června 2005

Earthship, neboli dům z pneumatik, je obytnou stavbou, u které bylo k výstavbě obvodního zdiva použito starých pneumatik, starých plechovek či skleněných lahví. Otcem této myšlenky je architekt Michael Reynolds. Eartshipse se vyznačuje energetickou soběstačností (elektřinu vyrábějí solární panely), disponuje vlastním „koloběhem“ vody, zpracovává vlastní odpad. Tyto domy se zpravidla obejdou bez napojení na jakékoliv veřejné služby (kanalizace, plyn, elektřina, svoz odpadu). V České republice podobnou stavbu zatím asi nikdo nerealizoval, v Evropě je pár vlaštovek v Belgii, Španělsku či Británii, v USA jich je něco kolem tisícovky. Více se o těchto stavbách, včetně toho, jak vypadají konkrétní domy, dozvíte například na těchto stránkách:

www.earthship.org
www.lowcarbon.co.uk
www.sci-scotland.org.uk
www.earthpower1.com

Jak je to v Čechách?
Postavit u nás dům z pneumatik nebude jednoduché. Projektant Českých drah Ivan Červenka k tomu říká: „Ve stavebním řízení je nutné, aby použité komponenty splňovaly určité normy a byly certifikované.“ V praxi to znamená, že by si stavitel musel sám navrhnout stavební komponent, který by obsahoval pneumatiku či jiný materiál. To potvrdila i vedoucí stavebního úřadu v České Lípě Miroslava Vachová, když nás odkázala na ustanovení § 47 stavebního zákona, které pojednává o výrobcích pro stavby, a § 17 vyhlášky č.132/1998 Sb., kterou se provádějí některá ustanovení stavebního zákona a které pojednává o neobvyklých stavbách. Pokud na stavbě trváte, doporučujeme konzultaci s projektantem, či certifikačním orgánem, který má certifikaci komponentů na starost. Normy, které musí komponent splňovat, jsou uvedeny v tzv. technických návodech, které jsou ke stažení na stránkách Technického a zkušebního ústavu stavebního Praha. Na této stránce naleznete hned nahoře v navigaci seznam poboček, takže stačí vybrat Vám nejbližší a domluvit konzultaci.

Ano či ne?
Nabízí se však otázka, zda jsou pneumatiky opravdu vhodné jako stavební otázka. Karel Horecký, projektant firmy Skanska, je ohledně Earthshipu skeptický: „Myslím si, že je to mnoho humbuku kolem takovýchto způsobech výstavby. Ekologický dům přece nespočívá v tom, že vezmu neekologický materiál, udělám z něj kostru budoucího domu a doplním systémy pro recyklaci energie a hmot. Co může být zdravého na bahnu a pneumatikách?“

V kritice jde ještě dál architekt Petr Suske, člen ekologického ateliéru SEA: „Idea využívání pneumatik mi připadá nešťastná, protože materiál pneumatik se dlouhodobě rozkládá, odpařuje, a to co vzniká, není přírodě ani člověku milé. Využívání lahví je asi čisté, ale velmi pracné a s tolika konstrukčními a uživatelskými problémy, že je jednodušší a stejně levné otesat si ručně větev z lesa, nebo uplácat hliněnou cihlu. Totálně nezávislé energetické systémy fungují, ale mají-li být opravdu funkční, pořizovací cena je vysoká. Energetické úspory se nejlevněji a nejjednodušeji dosáhne tepelnou izolací. Sluneční kolektory a podobná technická zařízení si v našich zeměpisných šířkách ztěží vydělají samy na sebe a jsou spíše výrazem dobré vůle než šetrnosti.“

"Někde v Nevadské (nebo nějaké jiné) poušti, kde je spousta zbytečneho prostoru a spousta pneumatik, a kde si každý odpovídá především sám za sebe, to může být zajímavý výstřelek, ale u nás vidím problém především v tom, že je hygienicky nezkolaudovatelný, neboť nikdy nemůže vyhovět obecně technickým podmínkám pro výstavbu," hodnotí možnosti Earthshipu Aleš Brotánek, architekt, který se věnuje ekologickým stavbám. "Je to vždy problém, když se přebírají řešení vzniklá v odlišných geografických, kulturně-sociálních a politických souvislostech."

Podle Aleše Brotánka nemůže u nás takový dům splnit požadavky na opatření proti pronikání radonu nebo na hydroizolaci, popřípadě by to bylo tak složité, že se ztratí půvab primitivní stavby, kterou si z odpadu společnosti postavím sám a stávám se nezávislým.

"U nás bych doporučil jiný postup, pokud otázka směřuje k domu s co nejmenší ekologickou stopou. Dům nezakopávat, ale postavit na pilotech nad zemí s dřevěnou kostrou, zateplený slámou, omítaný v interiéru jílovými omítkami, s vegetační zelenou střechou a optimalním solárním systémem a take samozřejmě s řízeným větráním s rekuperací tepla. Může být nízkoenergetický až pasivní dům (minimální provozní energetická náročnost)," doporučuje Aleš Brotánek. Stavební materiály takové stavby jsou v naprosté většině z obnovitelných surovin = minimální ekologická stopa při pořízení stavby. Po dožití jsou snadno recyklovatelné = minimální ekologická stopa při likvidaci.

Pokud máte zájem o ekologické bydlení, je otázka, zda se místo na Earthship spíše nezaměřit na "tradiční" nízkoenergetický či pasivní dům. V případě, že vás láká výjimečnost stavebního materiálu Earthshipu, zkuste si postavit dům ze slámy, která také není zcela obvyklým stavebním materiálem. Více také viz článek: Slaměný dům. Slámu lze využít i zateplení již stojících domů. Zajímavé informace o ekologickém bydlení naleznete na www.ekodum.ecn.cz.

Jan Červenka, Martin Mach
Jan Červenka je student Vyšší odborné školy publicistické v Praze, Martin Mach je redaktorem EkoListu.


Vaše připomínky

Chcete na tento dotaz odpovědět, chcete k tomuto dotazu či odpovědi něco poznamenat, máte nějaké vlastní zkušenosti s touto problematikou? Napište nám na e-mail zelena.domacnost@ekolist.cz, jako předmět zprávy uveďte prosím "Dotaz 174".
Pokud nemáte vlastní e-mail, můžete nám vaše připomínky zaslat pomocí formuláře na naší stránce Napište nám.
tisknout poslat

Online diskuse

Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk
Do diskuze se můžete zapojit po přihlášení


Zapomněli jste heslo? Změňte si jej.
Přihlásit se mohou jen ti, kteří se již zaregistrovali.

Ekolist.cz je vydáván občanským sdružením BEZK. ISSN 1802-9019. Za webhosting a publikační systém TOOLKIT děkujeme Econnectu. Navštivte Ecomonitor.
Copyright © BEZK. Copyright © ČTK, TASR. Všechna práva vyhrazena. Publikování nebo šíření obsahu je bez předchozího souhlasu držitele autorských práv zakázáno.
TOPlist