http://ekolist.cz/cz/zelena-domacnost/dotazy-a-odpovedi/co-je-pasivni-solarni-vytapeni-tzv-trombeho-stenou
zprávy o přírodě, životním prostředí a ekologii

Co je pasivní solární vytápění tzv. Trombeho stěnou?

dotaz: 106

16. února 2001 | Ing. Jiří Kadoch
Dobrý den.
Vlastním činžovní dům (stáří cca 60 let) o třech bytových jednotkách po cca 100 m2. Zavedl jsem plynové topení, které mám prostřednictvím stacionárního kotle připojené na původní otopný systém, který byl na tuhá paliva. V bytech jsem osadil na radiátory termohlavice a celý systém reguluje termostatický programovatelný regulátor, umístěný v místnosti jednoho bytu. Přestože je dům nezateplen (zeď je 45 cm plná cihla)a topení je velkoobjemové, spotřebuji na vytápění cca 5 500 m3 plynu na topnou sezónu - dle mého názoru to není mnoho. Se zvyšujícími se cenami však stále hledám úsporná opatření, která by byla využitelná v mém případě.
Protože koupí domu jsem vyčerpal prostředky a ještě spořím na investiční akce, které mne budou čekat - oprava fasády a střechy, zajímají mne málo nákladná opatření, která se mohou budovat postupně. Při zjišťování informací jsem narazil na pasivní solární přitápění tzv. Trombeho stěny.
Zajímá mne jejich konstrukční řešení, případně literatura a informační zdroje, které bych mohl využít. Případně i jiné druhy systémů. Zajímala by mne také otázka, na jakém podkladě se mohou tato úsporná opatření zahrnout do nájemného. Za případnou odpověď na můj trochu zmatený dotaz předem děkuji.



odpověď:


16. února 2001

O odpověď jsme požádali Karla Murtingera, poradce v oblasti úspory energií:
(Podobný dotaz nám již pan Murtinger zodpověděl. Pro tuto odpověď klikněte zde.

Domnívám se, že pro snížení spotřeby plynu přichází v úvahu následující opatření (v pořadí podle ceny a ekonomické návratnosti)
- snížení ztrát okny (zatěsnění, ztrojení zasklení, reflexní roleta) prakticky jsem vyzkoušel různé levné způsoby snižovani ztrát okny, jde to.
- tepelná izolace stropu (půdy)
- tepelná izolace obvodových stěn
Teprve až bude dům zaizolován (snížené ztráty a velká využitelná tepelná kapacita) by stálo za úvahu navrhnout nějaké pasivní využití solární energie t.j. např. Trombeho stěnu.
S pozdravem

Mgr. Karel Murtinger
Nadace SLUNÍČKO, poradenství v oboru úspor energie a využití obnovitelných zdrojů, U Cihelny 5, 370 06 České Budějovice, telefon: 038/7412272, telefon: 0603/731139


Co je Trombeho stěna

V Encyklopedii energie, která je dostupná na serveru www.energyweb.cz, je princip Trombeho stěny (nebo také sluneční stěny) vysvětlen následovně:

Ohřívačů vzduchu lze využít i k jednoduchému vytápění bytů, chat apod. K tomu slouží např. francouzská sluneční stěna, zvaná též Trombeho stěna. Absorbérem je celá jižní stěna domu, která je černá a matná, aby dobře pohlcovala sluneční záření. Před stěnou je sklo, obyčejné okenní tabule, zasazené do dřevěné (kovové) mříže. Chladný vzduch proudí otvorem dole při podlaze místnosti před zahřátou stěnou. Stykem se stěnou se ohřívá a stoupá nahoru. Nahoře při stropu místnosti je další otvor, kterým teplý vzduch vniká do místnosti. Předává své teplo, ochladí se, klesne k podlaze a otvorem je znovu vyváděn mezi stěnu a sklo. Ohřívání probíhá samovolně (samotíží) a není potřeba žádných větráků. Pohlcené sluneční záření z poloviny zahřívá vzduch a druhá polovina se uchovává ve stěně jako teplo. Vyhřívání pokračuje od teplé stěny ještě celou noc. V létě by nám mohlo být v domku s Trombeho stěnou nepříjemně teplo. Proto se záklopkou uzavře otvor u stropu a tím se uvolní otvor ven. Horký vzduch stoupá a uniká otevřeným otvorem ven. Na jeho místo proudí do místnosti chladný vzduch otvorem v severní stěně. Severní stěna je ve stínu, často je u ní zahrada, kde je vzduch nejen chladný, ale i svěží. Dům s Trombeho stěnou se v létě nejen nepřehřívá, ale naopak je jednoduchým způsobem klimatizován. Na základě dlouholetých zkušeností s Trombeho stěnou lze říci, že v jižní Francii uspoří celoročně asi 1/2 spotřeby paliva. I u nás by tento jednoduchý, bezpečný a automatický způsob slunečního vytápění mohl uspořit část paliva, i když ne tolik jako v jižní Francii.

K tématu Trombeho stěny jsou na internetu dostupné i další informace, včetně fotografií. Lze z nich snadno vyrozumět princip Trombeho stěny, její varianty a konstrukci.

http://www.nrel.gov/buildings/highperformance/consinfo/trombe.htm - praktické zkušenosti s Trombeho stěnou. Formát pdf, velikost 415 kb, anglicky.
http://www.nrel.gov/documents/trombe_wall.html - obecné informace o Trombeho stěně, anglicky.
http://www.outilssolaires.com/Glossaire/pop-Trombe.htm - fotografie a schéma Trombeho stěny, francouzsky.
Co se týče zahrnutí nákladů na úsporná opatření do nájemného, nejsme schopni Vám dát žádné bližší informace.

Martin Mach
Autor je redaktorem EkoListu.



Reakce na odpověď
29. květen 2001

Vážím si pana Murtingera, několikrát jsem s ním osobně jednal a vím, že je zkušený propagátor alternativních zdrojů energií. Domnívám se však, že v odpovědi na tento dotaz se snažil o zjednodušení, které může v konečném důsledku snížit možnosti využití sluneční energie, nebo vést ke zvýšení celkových nákladů.
Například právě zateplení běžnými (levnými) zateplovacími systémy znemožní jednoduché a levné využití sluneční energie dopadající na fasádu. Polystyren používaný v těchto systémech jako tepelná izolace snese teploty max. do 80°C. Pokud bychom před takovouto fasádu předsadili zasklení (vzduchový kolektor, Trombeho stěna), teplota na povrchu dosáhne až 130°C. Taková teplota by spolehlivě polystyren zničila.
Naproti tomu fasádní kolektor může být jen nepatrně dražší než zateplení fasády.
Je tedy obtížné dát jednoduchou radu. Domnívám se, že problém je vždy třeba promýšlet komplexně, s uvažováním budoucího vývoje. Stejně tak se domnívám, že je vhodné předložit budoucímu uživateli více variant, a ponechat výběr řešení na něm. To je už ovšem nad rámec odpovědi na Dotaz Ekolistu.
Bronislav Bechník
Vysoké učení technické v Brně


Zeptejte se v energetických poradců:

9. prosince 2009

Využijte možnosti bezplatného poradenství v oblasti úspor energií a obraťte se se svým dotazem na některé z Energetických konzultačních a informačních středisek (EKIS) či položte svůj dotaz prostřednictvím webového formuláře. Můžete také zkusit najít informace v odpovědích na dotazy jiných lidí.

Co EKIS nabízí

„Veřejnost se může na střediska EKIS obracet osobně nebo prostřednictvím internetové poradny EKIS s dotazy z oblasti energetických úspor a využití obnovitelných zdrojů energie,“ vysvětluje Monika Kašparová z EkoWATTu, jednoho ze středisek.

EKISy pokrývají celou šíři zmíněné problematiky počínaje otázkami na domácí spotřebiče a úspory energie v domácnosti, přes energetiku budov, až po problematiku například projektového záměru malé elektrárny na využití obnovitelných zdrojů energie.

Jak se ptát?

Kromě toho, že je potřeba vědět, kde se ptát, je také užitečné vědět, jak se ptát. „Dotazy by měly být pokud možno konkrétní. Zejména v internetové poradně je třeba klást takové dotazy, které jsou dobře a poměrně stručně zodpověditelné písemně. Pro složitější dotazy, konkrétně např. řešení návrhu zateplení domu apod., je vhodnější využít osobní konzultace,“ vysvětluje Monika Kašparová. Pokud se například chcete informovat o možnostech zateplení domu, je vhodné mít co nejpřesnější údaje o stavbě a hodí se i fotodokumentace objektu. Čím obecnější je zadání, tím obecnější bude odpověď.

„Poradci EKIS jsou energetičtí auditoři a projektanti, kteří se zabývají praktickým řešením otázek úspor energie a využití obnovitelných zdrojů energie. Jsou tedy schopni poradit s konkrétním řešením problému,“ dodává Monika Kašparová. V praxi se běžně konzultuje konkrétní řešení výstavby či rekonstrukce rodinného domu, včetně domů nízkoenergetických a pasivních, zateplování staveb a další opatření na snížení jejich energetické náročnosti, stejně jako vytápění a ohřev vody. V oblasti obnovitelných zdrojů energie prý v poslední době přibývají dotazy na instalaci nových zdrojů, včetně malých domácích elektráren. To už jsou ale dotazy, které je lepší probrat osobně ve středisku EKIS.

Poradenství EKIS je dotováno ministerstvem průmyslu a obchodu.

Martin Mach Ondřej
Autor je redaktorem serveru Ekolist.cz

Vaše připomínky

Chcete na tento dotaz odpovědět, chcete k tomuto dotazu či odpovědi něco poznamenat, máte nějaké vlastní zkušenosti s touto problematikou? Napište nám na e-mail zelena.domacnost@ekolist.cz, jako předmět zprávy uveďte prosím "Dotaz 106".
Pokud nemáte vlastní e-mail, můžete nám vaše připomínky zaslat pomocí formuláře na naší stránce Napište nám.
tisknout poslat

Online diskuse

Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk
Do diskuze se můžete zapojit po přihlášení


Zapomněli jste heslo? Změňte si jej.
Přihlásit se mohou jen ti, kteří se již zaregistrovali.

Ekolist.cz je vydáván občanským sdružením BEZK. ISSN 1802-9019. Za webhosting a publikační systém TOOLKIT děkujeme Econnectu. Navštivte Ecomonitor.
Copyright © BEZK. Copyright © ČTK, TASR. Všechna práva vyhrazena. Publikování nebo šíření obsahu je bez předchozího souhlasu držitele autorských práv zakázáno.
TOPlist