http://ekolist.cz/cz/zelena-domacnost/dotazy-a-odpovedi/co-je-to-korenova-cistirna
zprávy o přírodě, životním prostředí a ekologii

Co je to kořenová čistírna?

dotaz: 16

28. října 1998 | Aleš Vaněk
Sháním informace o kořenové čistírně k rodinnému domu, případně o firmě zabývající se touto problematikou.
Děkuji.



odpověď:


14. ledna 2000

Jako odpověď na Váš dotaz zde cituji knihu Jany Plamínkové Slabikář ekologického bydlení, vydanou pro Ligu energetických alternativ nakladatalstvím a vydavatelstvím PROFES v Praze r. 1998:

Kořenové čistírny
Za určitých podmínek jsou výhodné tzv. kořenové čistírny odpadních vod, zvané též vegetační čistírny. Voda se zde čistí procesy blízkými přírodním samočisticím procesům. Tato zařízení působí v krajině velmi nenápadně a "přírodně", proto se u ekologicky orientovaných staveb dává zpravidla těmto typům čistíren přednost. Ale možnosti jejich použití jsou samozřejmě i u běžné výstavby.
Předností kořenových čistíren jsou nízké pořizovací a hlavně provozní náklady, jakož i velmi jednoduchá obsluha a údržba. Kromě toho se mohou snadno zapojit do okolní krajiny natolik, že s ní téměř splývají a mohou plnit i některé ekologické funkce. Mají i další obrovskou přednost: jde snad o jediné čistírny, kterým nevadí nárazové znečištění, a jsou tedy ideální pro případy, kdy jsou objekty využívány sezónně nebo jen občas (chatové osady, kempy, penzióny apod.), zkrátka všude, kde dochází k nárazovému nátoku splašků. Po obnovení přítoku splašků začnou velice rychle normálně fungovat, zatímco u běžné biodiskové čistírny trvá náběh na běžný provoz jeden až dva týdny.
Nevýhodou kořenových čistíren je větší náročnost na plochu, proto jsou ideální pro malé a střední zdroje znečištění.
Kořenová čistírna je vlastně umělý mokřad s podpovrchovým horizontálním tokem odpadní vody. Znečištěná voda pomalu protéká propustným substrátem, který je osázen mokřadními rostlinami. Při tom se z vody odstraňují organické a nerozpustné látky, mikrobiální znečištění a částečně i dusík a fosfor.
Odpadní vody je nejprve třeba předčistit. K tomu se zpravidla používá septik nebo sedimentační nádrž, případně lze instalovat i drticí kalové čerpadlo - podrcené tuhé látky se pak mineralizují v tělese čistírny na humus. Předčištění je důležité pro to, aby se čistírna rychle nezanesla.
Vlastní filtrační pole je od podloží oddělené nepropustnou vrstvou, obvykle plastovou fólií, případně jílem. Jako substrát se dnes většinou užívá štěrk se zrnitostí 3 - 10 mm, méně často písek.
Hlavní čisticí pochody zajišťuje mikrobiologická činnost různých druhů mikroorganismů, které žijí na kořenech vyšších rostlin. Používají se běžné mokřadní rostliny, nejčastěji rákos obecný, ale též lesknice rákosovitá, orobinec, sítiny, zblochan vodní, skřípinec, kosatce a další. Výzkumy dokazují, že na kořenech třeba rákosu či orobince žije až o tři řády více bakterií než na samotném štěrku. Kromě toho vyšší rostliny čistírnu zateplují, což je důležité především v chladnějším klimatu, jaký u nás panuje. Proto mnozí odborníci doporučují rákos a jiné rostliny na podzim nesklízet - odumřelé nadzemní části rostlin totiž vytvářejí na povrchu čistírny jakousi izolační vrstvu. Kořeny rostlin kromě toho mají silné baktericidní účinky (hlavně rákos) a dokáží tak účinně likvidovat třeba koliformní znečištění.
Nezanedbatelný je samozřejmě i estetický účinek - čistírna osázená rostlinami vypadá pěkně a snadno se zapojuje do okolní krajiny. Nicméně hlavní čisticí procesy probíhají uvnitř filtračního lože a vyšší rostliny v nich mají jen doplňkovou úlohu. Tím je vysvětleno, proč kořenové čistírny fungují i v zimě, kdy jsou rostliny ve stavu vegetačního klidu.
Filtrační pole má zpravidla hloubku 60 - 80 cm, tedy takovou, aby podzemní části rostli dokázaly prorůst celým profilem. Hladina vody se udržuje 10 - 15 cm pod povrchem. Tato snížená výška hladiny slouží jako prevence zamrzání v zimě a proti líhnutí komárů a dalšího hmyzu v létě. U většiny čistíren se používá několik čisticích polí. Taková čistírna má větší účinnost, než je-li tvořena jen jedním velkým polem, protože na menších polích se dá lépe zajistit optimální rozvod vody na celou plochu kořenového pole. Jedno pole se dnes doporučuje pouze u malých čistíren, kde je průtok menší než 4 m3 za den.
Kořenové čistírny vyžadují poměrně velkou plochu - na jednoho ekvivalentního obyvatele je to minimálně 5 m2. Proto jsou zvláště vhodné u menších obcí s relativním dostatkem volných ploch - a samozřejmě u jednotlivých rodinných domů nebo jejich skupin.
Kořenové čistírny čistí velmi dobře splaškové odpadní vody, ale i splachy z ulic, parkovišť a dalších zpevněných ploch. Dobře postavené kořenové čistírny jsou co do účinnosti srovnatelné s klasickými čistírnami. Vysokou účinnost mají zvláště při odstraňování fekálního znečištění, ale dokáží si poradit i s detergenty z myček a praček a s běžným znečištěním.
Jejich výhodou je malá náročnost na obsluhu, podstatně nižší než u klasických čistíren - jednou či dvakrát týdně je třeba vyregulovat hladinu vody v čistírně a případně jednou za rok posekat rostliny.
Důležité pro rozhodování o výstavbě jsou samozřejmě investiční a provozní náklady. Vzhledem ke sále stoupající ceně zemních prací, filtračního materiálu, rostlin a jejich dopravy se dnes cena za 1 m2 filtračních polí vyšplhala už na 1 000 - 1 500 a cena na jednoho ekvivalentního obyvatele na 4 - 6 000 Kč. Tyto ceny platí pro větší čistírny pro několik set obyvatel, u malých čistíren pro rodinný domek jsou v přepočtu na obyvatele o dost vyšší. Obecně platí, že investiční náklady jsou zhruba stejné nebo jen o něco nižší než u klasické čistírny. Výrazně nižší jsou ovšem náklady na provoz - u čistírny ve Spáleném Poříčí např. činily v r. 1993 15 000 Kč, zatímco původně plánovaná čistírna zde měla jen za elektřinu spolykat 480 000 Kč ročně. U plánované čistírny Višňová u Liberce by provozní náklady při užití mikrobublinné aerace činily 28 Kč/m3 splašků, u kořenové čistírny jen 3 Kč/m3. Provozní láce a nenáročnost obsluhy jsou ostatně výrazné důvody, které mluví pro větší rozšíření kořenových čistíren.
V Evropě je dnes v provozu už více než 5 000 "kořenovek" a jejich počet se velmi rychle zvyšuje. Asi nejvíc jich funguje v Německu, ale i v malém Dánsku už jich je více než 500 a velmi rychle přibývají i ve Velké Británii či v USA.
Zajímavé je, že nástup kořenových čistíren byl ve všech zemích poměrně pomalý. Zlom nastává zpravidla v okamžiku, kdy se podaří prolomit odpor místní "betonové lobby" často s vazbami na státní aparát - v ten moment se počet kořenových čistíren najednou explozívně zvyšuje. Příkladem může být Rakousko, kde ročně přibývalo 3 - 5 kořenovek, a pak najednou v r. 1995 se jich postavilo na osmdesát. Prudký nárůst je ostatně patrný i u nás. Po velmi opatrném nástupu v letech 1989 - 91 se jejich počet každoročně zvyšoval a dnes jich funguje téměř osmdesát. Jen za rok 1996 jich u nás přibylo minimálně deset. V tomto jsou ale zahrnuty jen poněkud větší čistírny. Kolik lidí si ji postavilo u svého rodinného domku, se dá jen obtížně vysledovat. Zároveň už se stabilizoval okruh projektantů a stavitelů , kteří dokáží dobře fungující čistírnu vyprojektovat a uvést do provozu.

Knihu Slabikář ekologického bydlení si můžete objednat na dobírku na adrese Liga energetických alternativ - EKIS ČEA, P.O.B. 279, 152 50 Praha 5.

Vhodnou firma, která Vám poradí ohledně realizace kořenové čistírny, je firma UNEGO, Na Nivách 16, 783 51 Samotišky u Olomouce. Tel./fax/zázn.: 068/538 33 01, mobil: 0602 402 816.

Kateřina Ondřejová
Redaktorka EkoListu



Další informace:
1. prosince 2003

O umělých mokřadech jsme v EkoListu č. 11/2003 přinesli článek Umělý mokřad krajině sluší. Dozvíte se něco víc o výhodách kořenových čistíren, jaká všechna povolení potřebujete a kam se obrátit se žádostí o dotaci.

Vaše připomínky

Chcete na tento dotaz odpovědět, chcete k tomuto dotazu či odpovědi něco poznamenat, máte nějaké vlastní zkušenosti s touto problematikou? Napište nám na e-mail zelena.domacnost@ekolist.cz, jako předmět zprávy uveďte prosím "Dotaz 16".
Pokud nemáte vlastní e-mail, můžete nám vaše připomínky zaslat pomocí formuláře na naší stránce Napište nám.
tisknout poslat

Online diskuse

Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk
Do diskuze se můžete zapojit po přihlášení


Zapomněli jste heslo? Změňte si jej.
Přihlásit se mohou jen ti, kteří se již zaregistrovali.

Ekolist.cz je vydáván občanským sdružením BEZK. ISSN 1802-9019. Za webhosting a publikační systém TOOLKIT děkujeme Econnectu. Navštivte Ecomonitor.
Copyright © BEZK. Copyright © ČTK, TASR. Všechna práva vyhrazena. Publikování nebo šíření obsahu je bez předchozího souhlasu držitele autorských práv zakázáno.
TOPlist