http://ekolist.cz/cz/zelena-domacnost/dotazy-a-odpovedi/jak-na-zimu-ve-starem-kamennem-dome
zprávy o přírodě, životním prostředí a ekologii

Jak na zimu ve starém kamenném domě?

dotaz: 44

6. dubna 2000 | Luboš Pletka
Máme starý kamenný barák a zejména ve dvou místnostech je zima a trvá velmi dlouho, než se tyto dvě místnosti vytopí. Provedli jsme výměnu oken na vakuová, ale chlad přichází zejména kamennými stěnami (tloušťka 60cm) a podlahou. Navíc máme vysoké stropy (3 m) a rovněž trvá déle, než se takový objem místnosti vytopí. Mám tyto dotazy:
1) Uvažujeme o izolaci vnitřních stěn, ale často slýcháme o možnosti vzniku plísní. Mohli byste se k tomu vyjádřit? Navíc by nás zajímalo, jestli se izolační desky vkládají na kabely elektrického vedení nebo naopak.
2) Jak se zateplují podlahy? Existují nějaké desky, které by se vložily na beton pod koberec a při doteku na koberec by nebyl cítit zjevný chlad?
3) Zvýší se teplota v místnosti snížením stropu? jaká by měla být výška stropu? Lze toto realizovat dřevěným stropem (např. palubky) a přidáním izolačního materiálu (případně jak tlustého)?
Na závěr bychom Vás chtěli požádat o praktické použití výše uvedených třech bodů (např. typ izolační desky, tloušťka, cena atd.)
Předem děkuje



odpověď:


6. dubna 2000

O odpověď jsme požádali Karla Murtingera, poradce v oblasti úspor energie:
Vážený pane,
jestliže neklesá v zimě vlhkost pod 80% tak to opravdu vypadá na dosti zásadní problém. Je třeba zjistit čím to je dříve než se pustíte do zateplování. Pokud nejsou v domě zdroje vlhkosti, pak je asi jediná možnost průnik zemní vlhkosti skrz porušenou hydroizolaci. Bylo by proto žádoucí změřit vlhkost zdiva v různé výšce, podívat se na případné výkvěty solí, eventuelně stanovit obsah solí ve vzorku omítky. K tomu vám takhle na dálku moc neřeknu, musel bych ten dům vidět. Řeším teď podobný problém u jednoho klienta v Roztokách a je to téměř detektivní práce.
Problém při použití pěnového polystyrénu je, jak už víte, v tom, že se ještě podstatně sníží prostup vodních par. Já mám dům podsklepený, stěny zcela suché a zaizoloval jsem je zvenku 12 cm pěnovým polystyrenem. Při normálním větrání (1x za hodinu) ukazuje vlhkoměr v pracovně téměř celou zimu hodnotu vlhkosti pod 50%.
Problém vlhkosti je pochopitelně možno řešit i rekuperačním výměníkem, ale to je vlastně řešení nouzové, měla by se odstranit příčina. Jinak je možno též uvažovat o tepelné izolaci z materiálu dobře propustného pro vodní páru t.j. např. minerální vaty. Existují desky s kolmou orientací vláken s nimiž se dá dělat kontaktní izolace (lepená na fasádu) stejným postupem jako u pěnového PS. Je to ovšem dražší. Já jsem tento materiál použil před asi dvěma lety k izolaci kamenného soklu (který je pod hydroizolací a tudíž vlhký) a nezdá se, že by s tím byl nějaký problém (je to ale ještě příliš krátká doba). V tomto případě klade největší odpor prostupu vodní páry použitý tmel a tenkovrstvá omítka.
Úplně nejlepší z hlediska umožnění odchodu vlhkosti jsou takzvané "odvětrané fasády". Zde se do laťového roštu upevněného zvenku na fasádu vkládají dobře prodyšné desky minerální vaty a zvenku se obloží vhodným obkladem, který je chrání před povětrnostními vlivy (betonové, dřevocementové či umělohmotné šablony nebo profily). Mezi obkladem a izolací je odvětraná mezera. Nevýhodou je vyšší cena (hlavně je to dáno cenou obkladu) a jiný vzhled (někdy i docela hezký, to je věc názoru).
Ještě bych měl připomínku k tloušťce izolace, kterou se chystáte použít. 5cm je velmi málo na dům z 30 let, který má nepochybně stěny jen z plných cihel. Já jsem používal tloušťku 12 cm a není to přehnané. Je možné udělat propočet, že se to za dobu životnosti vyplatí. Ostatně při 5cm tloušťce zaplatíte pomalu víc peněz za práce s izolací spojené než za vlastní materiál. Doporučoval bych vám sehnat nějakého odborníka nebo firmu zabývající se problémy hydroizolací a teprve poté kdy budete mít představu kolik vlhkosti do stěn proniká tak řešit otázku jak a z čeho udělat tepelnou izolaci.
Vzhledem k tomu, že jste poměrně blízko u Prahy byl bych eventuelně ochoten se na dům přijet podívat. V podobných případech se toho na dálku moc nezjistí. Zkuste zavolat na Infolinku ČEA - číslo 0800155211 a požádat o to, aby k vám poslali nějakého poradce ze střediska EKIS - 2 hodiny porady jsou zdarma. Pokud byste chtěl mne, můžete si to explicitně vyžádat a asi vám vyhoví (je to ale ode mne trochu nekolegiální ke kolegům do jejichž "rajónu" patříte).
Jak už to ve věcech týkajících se domů bývá, na jednoduchou a obecnou otázku nebývá jednoduchá odpověď; nejsnáze se odpovídá, když má člověk přesné informace o tom jak ta konkrétní podlaha vypadá. Zkusím uvést různé možnosti a doufám, že vás to k něčemu inspiruje.
Obecně se podlahy izolují jednak kvůli snížení úniku tepla a jednak kvůli odstranění pocitu chladu při dotyku nohy s podlahou.
Pokud jde o snížení úniku tepla, lze říci, že (zvláště u nově dělané betonové podlahy) nejběžnějším používaným materiálem je pěnový polystyren. Jeho výhodou je, že není hygroskopický, má dobrou únosnost (lze jej přímo překrýt betonem), dobře se s ním pracuje a je relativně levný. Pozor, není ale pro vlhkost zcela nepropustný, je do jisté míry nasákavý a proto je nutné, tam kde jde o podlahu na terénu, pod ním mít hydroizolaci. Existuje i dražší, takzvaný "extrudovaný" pěnový polystyren, který je natolik nepropustný pro vodu, že jej lze použít i bez hydroizolace. Žádný typ pěnového polystyrenu nepředstavuje dostatečnou bariéru proti pronikání radonu z půdy!
Pěnový polystyren je také dobrým materiálem pro dodatečnou izolaci podlah zvenku, t.j. ze strany sklepa. V mém domě byla podlaha v přízemí nad sklepem tvořena jen betonem a vrstvou škváry a na ní prkená podlaha. Pro snížení úniku tepla jsem kdysi nalepil na strop sklepa desky pěnového polystyrenu, opatřené tenkovrstvou omítkou. Výhodou je snadná práce a nízké náklady. Stejným způsobem se dají izolovat podlahy v přízemí u starších panelových domů nad nevytápěnými sklepy a průjezdy. Pozor na požární bezpečnost; desky musí být ze samozhášivého polystyrenu a mít vhodnou povrchovou úpravu.
Pokud je třeba izolovat podlahu v interiéru, je zpravidla vhodnější použít speciální desky z minerální vlny; jejich výhodou je nehořlavost a větší akustický útlum. Na ně se pak dává zpravidla dřevěná podlaha. Minerální vlna je podstatně více hygroskopická a nasákavá a za určitých okolností (např izolace betonové podlahy nad průjezdem) může nastat problém s kondenzací vlhkosti uvnitř izolace. V takovémto případě je nutno zařadit na vnitřní stranu izolace parotěsnou zábranu a podle možnosti zajistit i odvětrání prostoru tepelné izolace směrem ven, kde je nižší vlhkost vzduchu. Tenhle problém ale nastane do jisté míry i při použití pěnového polystyrenu a je to obecný problém izolací prováděných na vnitřní straně stavební konstrukce s malou propustností pro vodní páru. Lepším řešením je umístění tepelné izolace na vnější straně betonové konstrukce.
Obvyklý problém při izolaci podlah jsou tepelné můstky způsobované obvodovými stěnami. Když jsem zaizoloval strop ve sklepě, tak se v blízkosti obvodových stěn teplota podlahy nijak nezvýšila, efekt dodatečné izolace byl málo patrný, protože chladné zdivo kameného soklu, na němž byla betonová podlaha položena, odvádělo teplo. Teprve když jsem později při provádění tepelné izolace obvodových stěn protáhnul zateplení i na zdivo soklu, tak tento problém zmizel. Jak navrhovat tepelné izolace podlah, abychom se vyhnuli tepelným můstkům, by bylo na delší povídání; obecně je třeba prozkoumat všechny cesty, kudy nám může teplo z podlahy nad izolací unikat do chladných konstrukcí pod ní a snažit se je vhodným návrhem eliminovat. Je dobré si uvědomit, že tepelná vodivost betonu je zhruba 32x větší než tepelná vodivost pěnového polystyrenu. Jinak řečeno, teplo nám stejně snadno pronikne 1m vrstvou betonu jako 3cm vrstvou pěnového polystyrenu
Při rekonstrukci a dodatečné izolaci starých podlah v nepodsklepených objektech je třeba zpravidla také nějakým způsobem obnovit nebo znovu udělat i hydroizolaci obvodových stěn a těsně ji spojit s hydroizolací podlahy. Jsou známy případy, kdy hydroizolace nové podlahy způsobila, že se znatelně více začala projevovat vlhkost obvodových zdí - zvýšila se vlhkost zeminy pod podlahou a to se projevilo i na stěnách.
Pokud jde o tloušťku izolačního materiálu, zpravidle se nevyplatí (bereme-li v úvahu náklady na izolaci a úspory za dobu životnosti) používat tloušťku menší než 5cm a zpravidla nám technické překážky (nedostatek místa) zabrání použít tloušťku větší než nějakých 10cm (i když by byla ekonomicky opodstatněná, např. pokud je v podlaze umístěno podlahové vytápění).
Pokud jde o druhý aspekt t.j. pocit chladu při dotyku nohou s podlahou, záleží zde více na tepelné vodivosti a tepelné kapacitě povrchu podlahy. Pokud mapříklad je podlaha tvořena betonem nebo dlažbou (materiály z vysokou tepelnou vodivostí a velkou tepelnou kapacitou) bude na dotek bosé nohy chladná i když pod ní bude nadstandardní tepelná izolace a její povrchová teplota bude 19°C. Je to způsobeno tím, že povrchová teplota nohy je ještě vyšší a podlaha z ní odvádí teplo, což se projeví pocitem chladu. Zde pomůže položení i tenké vrstvy materiálu s malou tepelnou vodivostí (koberec, korkové lino a pod.).
Pokud budete mít nějaké další dotazy nebo poznámky či pokud budete chtít řešit nějaký konkrétní problém, můžete se na mne znovu obratit.

Mgr. Karel Murtinger
Autor je poradcem v oboru úspor energie a využití obnovitelných zdrojů.


Vaše připomínky

Chcete na tento dotaz odpovědět, chcete k tomuto dotazu či odpovědi něco poznamenat, máte nějaké vlastní zkušenosti s touto problematikou? Napište nám na e-mail zelena.domacnost@ekolist.cz, jako předmět zprávy uveďte prosím "Dotaz 44".
Pokud nemáte vlastní e-mail, můžete nám vaše připomínky zaslat pomocí formuláře na naší stránce Napište nám.
tisknout poslat

Online diskuse

Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk
Do diskuze se můžete zapojit po přihlášení


Zapomněli jste heslo? Změňte si jej.
Přihlásit se mohou jen ti, kteří se již zaregistrovali.

reklama
Příběhy české přírody
   

Blíž přírodě

Ekolist.cz je vydáván občanským sdružením BEZK. ISSN 1802-9019. Za webhosting a publikační systém TOOLKIT děkujeme Econnectu. Navštivte Ecomonitor.
Copyright © BEZK. Copyright © ČTK, TASR. Všechna práva vyhrazena. Publikování nebo šíření obsahu je bez předchozího souhlasu držitele autorských práv zakázáno.
TOPlist