http://ekolist.cz/cz/zelena-domacnost/dotazy-a-odpovedi/kdy-vyhodit-starou-lednici-a-koupit-novou
zprávy o přírodě, životním prostředí a ekologii

Kdy vyhodit starou lednici a koupit novou?

dotaz: 234

12. listopadu 2007 | Karel Srdečný
Dobrý den,

nevíte o nějaké studii, která by řekla, kolik energie se spotřebuje na výrobu např. chladničky, pračky... Nevím, zda je správné doporučit výměnu starého, ale funkčního spotřebiče za nový s nižší spotřebou.




odpověď:


15. května 2008

Informace dohledat lze. Například v krátkém článku s dlouhým názvem "Analýza vlivů na životní prostředí na příkladu praní prádla v domácnostech", který vyšel v newsletteru Zprávy ze SEVEn (číslo 4 z roku 2003, strana 5). Článek vychází z výzkumu Iny Rüdenauerové z Öko-Institutu ve Freiburgu. Mimo jiné se zde říká, že (vztaženo k jednomu roku života automatické pračky) nejvíce energie spotřebuje samotný provoz automatické pračky. Při výrobě se spotřebuje méně jak jedna třetina celkové energie. V textu jsou pak navrženy dvě možnosti, jak snížit ekologickou zátěž. Jednak prát "optimalizovaně", tedy nastavit nižší prací teploty, a jednak dávkovat správnou hmotnost náplně. Podrobnosti a graf se 4 scénáři praní viz Zprávy ze SEVEn, strana 5.

Pokud hledáte přímo primární studii, pak nás Juraj Krivošík ze SEVEn upozornil na studii Environmental and economic evaluation of the accelerated replacement of domestic appliances/Environmentální a ekonomické zhodnocení častější výměny domácích spotřebičů (anotace studie). Tuto studii, zaměřenou na ledničky a mrazničky, vypracovala opět Ina Rüdenauerová spolu s Carl-Otto Genschem z Öko-Institutu. Jde o verzi aktualizovanou v srpnu 2007. Studie si klade otázku, zda má smysl dál používat starou ledničku, nebo zda je lepší koupit novou. A to jak z pohledu environmentálních dopadů, tak z ekonomického hlediska.

V následujícím textu shrneme podstatné informace z uvedené studie. (Je nutno mít na paměti, že studie je vypracována pro německé poměry v roce 2005. Podobná studie pro Českou republiku nám známa není.)

To, kdy vyměnit starý spotřebič, závisí na typu zařízení, věku a jeho energetické spotřebě. Obecně lze říci, že čím mladší je původní spotřebič a čím je vyšší spotřeba spotřebiče nového, kterým chceme starý nahradit, tím delší bude doba, než se výměna na ušetřené energii vrátí. (A naopak, čím starší bude nahrazovaný spotřebič a čím efektivnější bude ten nový, tím dříve se výměna vyplatí.)

Když nahradíme starou lednici nebo mrazák novým spotřebičem, který má energetickou třídu A+ nebo A++, pak se výměna z environmentálního hlediska "vyplatí" asi za pět let (u spotřebičů A++ pak vždy do 5 let). V případě pultových mrazáků je tato doba většinou delší než 5 let, často je delší, než předpokládána životnost pultových mrazáku, která je 17 let.

Dopady na životní prostředí plynou v případě nových chladících zařízení převážně ze spotřeby elektrické energie během samotného provozu, která tvoří 80 - 90 % veškeré spotřebované energie. Výroba přispívá k ekologickým dopadům asi 10 až 20 % spotřebované energie a i konečná fáze výrobku je podle studie téměř zanedbatelná (pokud je přístroj správně zrecyklován). Z ekonomického hlediska je nejvýznamnější samotný nákup přístroje, představuje 35 % až 45 % finančních nákladů za celý život výrobku.

Otázku, zda je "horší" dál používat stávající spotřebič nebo jej nahradit novým modelem, nelze podle studie zodpovědět zcela. Odpověď závisí na individuálním ocenění periody výměny, která je pro uživatele přijatelná z pohledu ekologické a ekonomické návratnosti. V případě lednic, kombinace lednice-mrazák a mrazáků dává výměna funkčních spotřebičů starých 5 a více let z ekologického hlediska smysl, pokud jsou nahrazeny úspornými spotřebiči (tj. spotřebiči s energetickou třídou A+ a A++). Podle studie se investice do nového zařízení z environmentální a ekonomické stránky vrátí po pěti letech používání nového přístroje.

Aby měla výměna smysl, pak kromě nákupu úsporného spotřebiče musí dojít k řádné recyklaci starého spotřebiče. Zvláště ve starších spotřebičích byly používány chlorofluorouhlovodíky (CFC) a fluorouhlovodíky (HFC) jako chladící media či v izolacích jako pěnidla. Tyto látky významně přispívají k poškozování ozonové vrstvy a ke skleníkovému efektu. V novějších výrobcích se používají uhlíkaté plyny butan a pentan, které silně přispívají ke vzniku fotochemického ozonu.

Martin Mach
Autor je redaktorem serveru Ekolist.cz


Vaše připomínky

Chcete na tento dotaz odpovědět, chcete k tomuto dotazu či odpovědi něco poznamenat, máte nějaké vlastní zkušenosti s touto problematikou? Napište nám na e-mail zelena.domacnost@ekolist.cz, jako předmět zprávy uveďte prosím "Dotaz 234".
Pokud nemáte vlastní e-mail, můžete nám vaše připomínky zaslat pomocí formuláře na naší stránce Napište nám.
tisknout poslat

Online diskuse

Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk
Do diskuze se můžete zapojit po přihlášení


Zapomněli jste heslo? Změňte si jej.
Přihlásit se mohou jen ti, kteří se již zaregistrovali.

Ekolist.cz je vydáván občanským sdružením BEZK. ISSN 1802-9019. Za webhosting a publikační systém TOOLKIT děkujeme Econnectu. Navštivte Ecomonitor.
Copyright © BEZK. Copyright © ČTK, TASR. Všechna práva vyhrazena. Publikování nebo šíření obsahu je bez předchozího souhlasu držitele autorských práv zakázáno.
TOPlist