Poškozené stromy v lese ohrožují naši chatu

---

V případě hrozícího stromu rostoucího v lese je třeba vzít v úvahu, že se jedná o vlastnictví někoho jiného. Vlastníkovi vyplývají z lesního zákona určité povinnosti a úkony, nicméně jeho primárním úkolem není zajistit bezpečnost třetích osob (výjimka je např. bezpečnost při těžbě). Na výlet do lesa se vypravujete zcela na své vlastní nebezpečí. Vlastník však odpovídá za škody způsobené jinému svým vlastnictvím, resp. neplněním obecné povinnosti zabránit hrozící škodě.

Pokud je tu hrozba vzniku nějaké škody (což v daném případě zjevně je), pak platí obecná povinnost podle § 415 občanského zákoníku předcházet hrozícím škodám: "Každý je povinen počínat si tak, aby nedocházelo ke škodám na zdraví, na majetku, na přírodě a životním prostředí."

Podle § 417 občanského zákoníku "Komu škoda hrozí, je povinen k jejímu odvrácení zakročit způsobem přiměřeným okolnostem ohrožení. Přitom jde-li o vážné ohrožení, má ohrožený právo se domáhat, aby soud uložil provést vhodné a přiměřené opatření k odvrácení hrozící škody."

Na základě těchto ustanovení získává klient oprávnění (v přiměřeném rozsahu) sám zasáhnout, pokud je hrozba bezprostřední. Může v tomto směru žádat o soudní opatření. Samozřejmě primárně by byla vhodná dohoda s vlastníkem lesa a požadavek na to, aby on sám a na vlastní náklady zabránil hrozící škodě.

Dále platí, že "Kdo odvracel hrozící škodu, má právo na náhradu účelně vynaložených nákladů a na náhradu škody, kterou přitom utrpěl, i proti tomu, v jehož zájmu jednal, a to nejvýše v rozsahu odpovídajícím škodě, která byla odvrácena." Pokud byste tedy sám konal a pokácel strom, mohl byste požadovat náhradu za náklady s pokácením od vlastníka lesa. Nejde však předem zaručit, že budete se svým požadavkem úspěšný. Na druhé straně, pomineme-li finanční stránku věci, jste povinen a oprávněn odvracet hrozící škodu, takže byste konal po právu.

V případě, že by došlo pádu stromu a poničení chaty, bylo by třeba hledat porušení právní povinnosti ("Každý odpovídá za škodu, kterou způsobí porušením právní povinnosti."). V tomto případě by se mohlo jednat právě o neplnění obecné povinnosti odvracet hrozící škodu podle § 415 občanského zákoníku. Pak by bylo nutné věc řešit soukromoprávním sporem o náhradu škody.

Jen pro úplnost: pokud by šlo o strom rostoucí mimo les, bylo by třeba postupovat podle zákona o ochraně přírody a krajiny (zákon č. 114/1992), kde jsou upravena zvláštní pravidla pro kácení dřevin mimo les. S ohledem na ohrožení, které zde zjevně je, by bylo možné pokácení bez povolení podle paragrafu 8, odstavec 4: "Povolení není třeba ke kácení dřevin, je-li jejich stavem zřejmě a bezprostředně ohrožen život či zdraví nebo hrozí-li škoda značného rozsahu. Ten, kdo za těchto podmínek provede kácení, oznámí je orgánu ochrany přírody do 15 dnů od provedení kácení."

Tento článek vznikl díky projektu Environmentální občanské poradenství, který je spolufinancován Evropským sociálním fondem a státním rozpočtem České republiky. Za obsah článku je výhradně zodpovědná redakce serveru Ekolist.cz a nelze jej v žádném případě považovat za názor Evropské unie.

 

Tereza Tichá, mm
Tereza Tichá je právnička.