Povinnosti majitele rodinné vily k odpadní vodě z objektu

Způsob likvidace odpadních vod u nemovitostí je stanoven ve stavebním povolení a potvrzen kolaudačním rozhodnutím (stavební odbor úřadu městské části). Vlastník nemovitosti (stavebník) je povinen zajišťovat zneškodňování odpadních vod v souladu s podmínkami stanovenými v povolení k jejich vypouštění.

Případy znečišťování povrchových nebo podzemních vod řeší Česká inspekce životního prostředí, vodoprávní úřad (na úřadu příslušné městské části).

Odpadní vody z jímek se vyvážejí za pomoci fekálních vozů do míst stanovených vlastníkem (provozovatelem) kanalizace pro veřejnou potřebu.

Související zákony a vyhlášky:

Zákon č. 254/2001 Sb., o vodách a o změně některých zákonů (vodní zákon), v platném znění
Zákon č. 128/2000 Sb., o obcích (obecní zřízení), v platném znění
Zákon č. 50/1976 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon), v platném znění
Vyhláška Ministerstva pro místní rozvoj č. 132/1998 Sb., kterou se provádějí některá ustanovení stavebního zákona, v platném znění
Vyhláška Ministerstva pro místní rozvoj č. 137/1998 Sb., o obecných technických požadavcích na výstavbu, v platném znění.

Marcela Dvořáková
Autorka je ředitelka komunikace a marketingu Pražských vodovodů a kanalizací.

Vážení,

případ, který popisujete, není neobvyklý, podobnou situaci lze předpokládat u desítek tisíc rodinných domků v obcích bez kanalizace.

Pro tyto případy je relevantní směrnice EU č. 91/271/EHS o čištění městských odpadních vod, která předpokládá tzv. přiměřené čištění (obce pod 2000 EO, viz čl. 7 této směrnice). Přiměřeným čištěním může být domovní ČOV, žumpa (nepropustná jímka) a její pravidelné vyvážení na ČOV, nebo septik s drenážním podmokem v situacích, kdy není vhodnější řešení a není ohrožena jakost podzemních vod v okolí (např. studna souseda).

Povinnost čistit odpadní vody vyplývá z Vodního zákona č. 254/2001 Sb., v platném znění, obecně z § 5 a konkrétně z § 38 odst. 3) a 4) "Vypouštění odpadních vod ..........do půdních vrstev, z nichž by mohly do vod podzemních vniknout, lze povolit jen výjimečně z jednotlivých rodinných domů a staveb k individuální rekreaci na základě posouzení jejich vlivu na jakost podzemních vod."

Je zřejmé, že v současné době i pro domovní ČOV v obci bez kanalizace musí být často koncovka s drenážním podmokem, při neohrožení podzemních vod jak bylo uvedeno. Jinak totiž toto řešení ztrácí smysl. Je absurdní napřed odpadní vody vyčistit na domovní ČOV a potom je vyčištěné jímat v nepropustné jímce a vyvážet. To by se v uvedené jímce mohly jímat zrovna a bez investice cca 40 - 50 tis. Kč do domovní ČOV. S tímto pojetím jsou však u místních a prvoinstančních úřadů někdy problémy.

K popsanému případu:

- majitel rodinného domu má samozřejmě za povinnost likvidovat své odpadní vody, není však povinen žádat vodoprávní úřad o povolení k provozování septiku, pokud jej měl již zkolaudovaný dříve zároveň se stavbou a neprovádí změny v užívání stavby, které by se dotkly nakládání s vodami (odpadními vodami), což se asi v předmětném případě stalo.
- ČIŽP ani prvoinstanční vodoprávní úřad nejsou oprávněny bez podnětu k zahájení řízení tohoto majitele kontrolovat a jednat pouze na základě vlastního uvážení. Podnět také musí být věcně doložen (většinou průkaz ohrožení vod v sousedství dotčeného pozemku, např. výskyt zápachu, amoniaku, dusičnanů, E.COLI - bakteriologické nálezy ve studni apod.).

Podle mého názoru nelze za podnět ke kontrole považovat konstatování typu: "majitel ASI nevyváží septik a ASI jej má propustný". Jiná věc je, změnil-li majitel způsob užívání nemovitosti a vyžaduje rozhodnutí o změně užívání stavby. V tomto případě by bylo na místě i nové povolení prvoinstančního vodoprávního úřadu k vypouštění odpadních vod podle § 8 a § 38 Vodního zákona.

Zdraví

Miroslav Kopáček
Autor je pracovníkem Ministerstvem životního prostředí.