Co dělat po povodních se zahradou plnou bahna, uhynulými zvířaty nebo zatopenými spotřebiči?

Po povodních v roce 2002 se nás čtenáři ptali, co lze dělat se zahradou pokrytou vrstvou bahna, jak naložit s utonulými zvířaty nebo co dělat s vodou zatopenými spotřebiči. Přinášíme souhrn informací, získaných v roce 2002, které mohou být k užitku lidem postiženým povodní letošní.

Budou po povodni ještě fungovat? Licence: Creative Commons Uveďte autora-Zachovejte licenci 3.0 Unported
Ilustrační foto: Martin Mach/Ekolist.cz

Milan Šťastný z Ústavu zemědělské ekonomiky a informací v souvislosti se zatopenými zahradami varoval, že by se nemělo podceňovat riziko spojené s naplaveným bahnem. „Záleží na tom, v kterém místě se zaplavená zahrádka nachází. Nikdo neví, co zátopová voda vyplavila. Může být kontaminována výkaly, ropnými látkami a někde může se záplavovou vodou kromě mikrobiologického rizika přijít i chemické znečištění. Proto je důležité sledovat informace v místě, například referátů životního prostředí, hygienických stanic apod.,“ říká Milan Šťastný.

Co tedy s bahnem na poli a zahradě? „Na polích se podle místních podmínek a druhu naplavenin bahno zaorá, na zahradě bych doporučil rozbor půdy a v kladném případě zaorání,“ říká Šťastný.

Eva Vašňovská z Botanického ústavu Akademie věd doporučuje stejný postup: na záhoncích a polích je nejlepší způsob zaorání či zarytí bahna. Dále doporučila následující postup: „Pokud bahna není vysoká vrstva, je nejlepší nechat ho vyschnout a po vyschnutí hráběmi rozrušit. Rostliny v trávníku jsou schopny toto bahno prorůst. Na záhoncích či políčcích je možno toto bahno zarýt a tím celý profil provzdušnit.“ Podle ní rizika z bahna mohou hrozit pouze tehdy, pokud je výrazně fekálně znečištěno či pokud jsou tam toxické zbytky. „V takovém případě není toto bahno vhodné pro pěstování zeleniny či dalších plodin. U trávníku by to nemělo vadit,“ říká Eva Vašňovská. A dodává, že pokud je bahna vysoká vrstva (nad 5 cm), pak jím trávník není schopen prorůst a bude nutno ho obnovit, tedy osít nová travní semena.

Při povodních může dojít k tomu, že utonou chovaná domácí či hospodářská zvířata, může se ale i stát, že voda přinese a na pozemku zanechá utonulou zvěř jinak volně žijící. Co s jejich těly? Podle informací od Zbyňka Semeráda ze Státní veterinární správy je vhodné se spojit s krizovým štábem, který by měl svoz zvířat uhynulých při povodních koordinovat. Informace o svozových linkách lze získat také na krajských veterinárních správách.

Kontaktovat lze samozřejmě i asanační podniky. Svoz uhynulých zvířat by měl být prováděn do 24 hodin od nahlášení, jedná se o placenou službu. „Zakopat je možné pouze zvíře do 30 kg váhy za dodržení ochrany životního prostředí - dle zákona o veterinární péči. Za porušení je stanovena pokuta jak pro občany, tak pro podnikatele,“ říká Zbyněk Semerád. V době krizového stavu po povodních v roce 2002 byl prováděn svoz uhynulých zvířat zdarma.

Návod, jak naložit se zaplavenými elektrospotřebiči, elektrickými zařízení a plynovými spotřebiči, připravila pro odborné nakladatelství Dashofer firma Elpeco. Celý text je možné přečíst u odpovědi na dotaz do Zelené domácnosti.

Obecně autoři říkají, že u všech zařízení je nutné vyjít z konkrétní míry poškození, na níž závisí další postup. Ten však může být v závislosti na rozsahu a způsobu poškození velmi rozdílný. Z výše uvedeného důvodu proto nelze pro řešení nastalé mimořádné situace nabídnout univerzální šablonu, která by určovala přesné postupy. V odpovědi pak doporučují konkrétní kroky pro odstranění následků na elektrických zařízeních, elektroinstalaci, spotřebičích elektrických i plynových.

Informace lze čerpat i z článku Jana Lojkáska Jak zprovoznit elektrickou instalaci po záplavě? na serveru Elektrika.cz

„Zvýšený výskyt komárů lze očekávat především v těch oblastech, kde jsou s komáry pravidelně problémy,“ říká Jiří Olejníček z Institutu parazitologie Akademie věd. Jedná se především o komáry rodu Aedes, kteří kladou vajíčka na vlhký substrát na okraj různých periodických tůní, ale i tam, kde voda pravidelně kolísá, v zásadně však na břehy stojatých vod. Když voda tato místa zaplaví, z vajíček se líhnou larvičky, které se rozplavou, nicméně mají tendenci se držet spíš u břehu.

Nejlepší obrana je podle něho odčerpat všechny zbytky stojící vody, ale to je většinou nemožné, zejména různě na lukách a v lesích. Zatím zřejmě nejúčinnější a nejšetrnější preparáty proti komářím larvám jsou přípravky na bázi Bacillus thuringiensis var israelensis a Bacillus sphaericus, i když nejsou nejlevnější, které se aplikuji na vodní plochy.

Krom komárů Aedes ovšem u nás žijí ještě komáři rodu Anopheles a pár jiných rodů, ze kterých je snad třeba zmínit Culex pipiens molestus, který žije především v zaplavených podzemních prostorách a odtud vyletuje do bytů. Častý bývá na sídlištích, kde je vysoká hladina spodní vody, zejména v různých šachtách a ve štolách, kterými jsou propojeny domy s dálkovým vytápěním a podobně. Tam je potřeba se podívat do sklepů a zvednout poklopy těchto šachet a zkontrolovat, jak to tam vypadá s vodou. Ideální použití pro tyto učely je Bacillus sphaericus, ale myslím si, že i klasické běžné insekticidy zde lze použít, protože zde asi nic jiného nevyhubíte, radí Jiří Olejníček. Více informací o postupu proti komárům se dočtete u této odpovědi v Zelené domácnosti.