http://ekolist.cz/cz/zelena-domacnost/rady-a-navody/jak-moc-skodi-vylevani-mydlove-ci-saponatove-vody-do-travy
zprávy o přírodě, životním prostředí a ekologii

Jak moc škodí vylévání mýdlové či saponátové vody do trávy?

18.7.2014 02:00 | PRAHA (Počítáme s vodou)
Když jednou za čas vylijete do trávy lavor s mýdlovou vodou, žádné velké neštěstí se konat nebude. Ideální řešení to však není.
Když jednou za čas vylijete do trávy lavor s mýdlovou vodou, žádné velké neštěstí se konat nebude. Ideální řešení to však není.
Licence | Všechna práva vyhrazena. Další šíření je možné jen se souhlasem autora
Foto | Netice
Na chatě nemáme kanalizaci, septik ani žumpu, takže vodu po mytí nádobí, praní prádla a po koupání lijeme ven do trávy. Vadí voda se saponáty, pracím prostředkem nebo mýdlem naší zahradě?
 

Je to jako s opalováním: když budete na sluníčku chvilku, nic se vám určitě nestane. Když budete na sluníčku pár hodin, můžete se spálit. A když se budete vystavovat dlouhodobě, může to vést k vážným kožním problémům. A podobně je to s bublinkovou vodou. Když jednou za čas vylijete do trávy lavor s mýdlovou vodou, žádné velké neštěstí se konat nebude (pokud tedy pomineme legálnost takového počínání, o které se zmíníme dále).

Je však dobré takto zalévanou trávu nedávat domácím zvířatům ke zkrmení. Saponátovou a mýdlovou vodu rozhodně nepoužívejte jako zálivku jedlé části zahrady. A také ji vylévejte pokud možno co nejdál od studny, ať už vaší, či sousedovy, abyste si mohli být jistí, že se saponátové bublinky nedostanou do pitné vody.

Nemáte-li jinou možnost, jak s vodou naložit, dejte přednost mycím a pracím prostředkům co nejvíce přírodním a mýdlům pokud možno co nejméně parfémovaným. Vyhněte se agresivní chemii s chlorem (savo a podobné).

Jestliže však na chatu jezdíte často a s tou mýdlovou či saponátovou vodou je to spíš pravidelně, než jednou za čas, pak už to může vadit nejen rostlinám, ale i mikroorganismům, půdě a vodě.

Mycí a prací prostředky a sprchové gely jsou kombinace různých chemických látek, obsahují parfémy, barviva, stabilizátory a jiné přísady. Ty mohou narušovat rostlinná pletiva a fotosyntetický aparát rostlin a škodit i živočichům, které často ani pouhým okem nepostřehneme.

Každá chemická látka se při rozkladu přeměňuje na jiné látky, které jsou buď méně, nebo více škodlivé, než ta původní. Kromě změny chemické struktury dojde i k přenosu látek do dalších složek životního prostředí. Při vylití odpadní vody na trávu se látky v ní obsažené vsáknou do půdy, odkud se můžou postupně začít vypařovat a dostat do ovzduší, nebo se naopak deštěm spláchnou do vodního prostředí. Znečištění půdy, zejména dlouhodobé, se každopádně negativně projeví a poškození je často nevratné.

Saponáty a mýdla mohou v prostředí škodit i tím, že do něj dodají živiny, což vede k eutrofizaci vodního i půdního prostředí. Co to znamená? Druhy, které jsou zvyklé na nižší nebo střední množství živin, se s jejich náhlým přívalem nedokážou vyrovnat a postupně mizí ze stanovišť, naopak se množí řasy a sinice.



Uveďme si příklad - předpokládejme, že v blízkém okolí naší chaty je rašeliniště, které patří mezi ohrožené lokality. Panuje tam kyselé a živinami chudé prostředí. Toho využívají specifické druhy, které jsou vzácné, jinde by se neuchytily. Tím, že nesprávně zacházíme s mycími prostředky (vylijeme použitou vodu, ve které jsou rozpuštěné saponáty, apod.), nejen že mechanicky poškozujeme živé organismy, ale zvýšíme množství živin v přírodě a pozměníme tak i podmínky na rašeliništi. Tím v podstatě ničíme jediné možné „domovy“ vzácných druhů. Eutrofizace samozřejmě nehrozí jen rašeliništím, ale i lesům, loukám a rybníkům.

Možná budete protestovat, že vaše babička vylévala vodu po mytí nádobí na záhumenek celý život a tráva a všechno tam rostlo jako divé a nikdy se nikomu nic nestalo. Pak zbývá poslední argument, totiž že vylévat vodu po mytí nádobí, praní nebo po koupání volně do trávy je prostě v rozporu s vodním zákonem. Z pohledu zákona je vcelku jedno, jak často na chatu jezdíte a jestli se vám vyplatí investovat do nějakého legálního způsobu nakládání s odpadními vodami a že je pro vás vylévání lavoru do trávy to nejjednodušší a že to generace našich předků dělaly jinak.

Dobrý postup pro vyřešení situace je kontaktovat příslušný úřad, kde je stavební a vodoprávní úřad, a na základě místních možností situaci vyřešit. V zásadě máte čtyři cesty: napojení na kanalizaci, septik, žumpu, nebo vlastní čistírnu odpadních vod.

Vyléváte do trávy i vodu po praní? Pak dejte přednost přírodním prostředkům a dávkujte co nejméně.
Vyléváte do trávy i vodu po praní? Pak dejte přednost přírodním prostředkům a dávkujte co nejméně.
Licence | Všechna práva vyhrazena. Další šíření je možné jen se souhlasem autora

Tou nejpohodlnější variantou je, že odpadní voda odteče rovnou do kanalizace. To je ale realizovatelné jen tehdy, pokud stoková síť vede až k vaší chatě.

Na odpadní vodu si můžete pořídit septik či žumpu. Jaký je mezi nimi rozdíl? Septik je usazovací nádrž, kam se voda nejen jímá, ale kde se také díky komorám částečně čistí. V žumpě se odpadní voda jen hromadí a její obsah se musí nechat vyvézt na čistírnu odpadních vod. Pro žumpu i septik existují normy, které stanoví, jak daleko od studny se musejí s ohledem na charakter podloží budovat, aby používání pitné vody zůstalo bezpečné.

Možným řešením jsou i domovní čistírny, které fungují na podobném principu jako klasická ČOV. Nejdříve se voda mechanicky přečistí od větších nečistot, poté následuje biologické čištění za pomoci mikroorganismů. Poslední fáze spočívá ve zpracování vytvořeného kalu.

Jestli chcete na svém pozemku co nejvíce zachovat přírodní charakter, může si k čištění odpadní vody zřídit kořenovou čistírnu, která vodu čistí díky kořenů rostlin a vodním mikroorganismům.

Článek vznikl v rámci projektu Počítáme s vodou. V případě dotazů kontaktujte poradce na poradna@ekocentrumkoniklec.cz.
Další informace |
Barbora Martínková
tisknout poslat

Online diskuse

Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk

Všechny komentáře (1)

Do diskuze se můžete zapojit po přihlášení


Zapomněli jste heslo? Změňte si jej.
Přihlásit se mohou jen ti, kteří se již zaregistrovali.

JM

Jiří Malina

15.3.2016 15:26
Zdravim a nesouhlasim.Myslim, že když budu používat např. prostředek na mytí nádobí zn.Ecover na rostlinné bázy nebo obyč. jádrové mýdlo na mytí a praní v konmbinaci se sodou, tak můžu v pohodě zalévat záhony. Dokonce M.Reinolds používá jenom tzv. šedou vodu v botanických jednotkách kde pěstuje rajčata atd. prosím o odpověd. děkuji Malina
Odpovědět
Ekolist.cz je vydáván občanským sdružením BEZK. ISSN 1802-9019. Za webhosting a publikační systém TOOLKIT děkujeme Econnectu. Navštivte Ecomonitor.
Copyright © BEZK. Copyright © ČTK, TASR. Všechna práva vyhrazena. Publikování nebo šíření obsahu je bez předchozího souhlasu držitele autorských práv zakázáno.
TOPlist