http://ekolist.cz/cz/zelena-domacnost/rady-a-navody/stante-se-na-hvezdarem-a-zmapujte-svetelne-znecisteni2
zprávy o přírodě, životním prostředí a ekologii

Staňte se hvězdářem a zmapujte světelné znečištění

1.2.2013 02:00 | PRAHA (Ekolist.cz)
Souhvězdí Orionu.  V lednu a únoru hledejte Oriona nad jižním a v březnu nad jihozápadním obzorem.
Souhvězdí Orionu. V lednu a únoru hledejte Oriona nad jižním a v březnu nad jihozápadním obzorem.
Kdy jste se naposledy dívali na noční oblohu? Že už si ani nevzpomínáte? Přitom stačí jen zaklonit hlavu a mít oči otevřené. Důvody pro pozorování hvězd navíc nemusí být jenom romantické, mohou být i čistě racionální. Například právě v těchto měsících se můžete zapojit do projektu GLOBE at Night mapujícího po celém světě světelné znečištění.
 

Světelné znečištění doprovází všechny hustě osídlené oblasti, především velké městské aglomerace. Množství světelných zdrojů jakými jsou pouliční lampy, reklamní poutače nebo halogenové reflektory způsobuje, že je v prostředí světla prostě příliš.

A tak zatímco v „tmavých“, civilizací příliš nezasažených oblastech mohou lidé na nebi spatřit až několik tisícovek hvězd, ve městech jim musí stačit pohled na pouhou stovku či desítku z nich. Kromě toho, že nám světelné znečištění připravuje o pohled na hvězdné nebe, Mléčnou dráhu a další netradiční přírodní úkazy, může i škodit našemu spánku. A přírodě.

Projekt GLOBE at Night, který s pomocí veřejnosti světelné znečištění mapuje, probíhá letos už po osmé a jeho pravidla jsou jednoduchá: stačí se kdykoli v pěti intervalech podívat na souhvězdí Oriona nebo Lva a určit, jak slabé hvězdy jste schopni na obloze pozorovat. Druhý letošní časový interval probíhá právě nyní, od 31. ledna do 9. února.

Další intervaly pozorování budou následovat 3. až 12. března, 31. března až 9. dubna a 29. dubna až 8. května 2013. V prvním intervalu, který probíhal 3. až 12. ledna, přišlo do projektu z České republiky už okolo 40 záznamů.

Jak na to?

Během pozorovacích intervalů v zimě a na jaře najděte asi hodinu po západu slunce dané souhvězdí. V období 31. ledna až 9. února a 3. až 12. března hledejte souhvězdí Oriona, později mezi 31. březnem až 9. dubnem a 29. dubnem až 8. květnem souhvězdí Lva.

Líbí se Vám Ekolist? Nebo jen chcete udržet možnost si na něm diskutovat?

Je jednoduché mu přispět.

Jak tyto souhvězdí Oriona a Lva na obloze poznat?

Podle astronomů patří souhvězdí Oriona mezi ta nejnápadnější a snadno je naleznete i na přesvětlené městské obloze. Souhvězdí Oriona vytyčuje osm jasných hvězd poskládaných do tvaru přesýpacích hodin nebo písmene „W“. Spolehlivým vodítkem je zejména trojice hvězd uspořádaných přibližně podél jedné přímky a velmi jasná, naoranžovělá hvězda Betelgeuze v levé horní části souhvězdí. V lednu a únoru hledejte Oriona nad jižním a v březnu nad jihozápadním obzorem.

Souhvězdí Lva zachycuje šelmu vleže, s nataženými předními nohami. Nápadná hvězda Denebola leží v oblasti zadních končetin, jasný Regulus se nachází v oblasti hrudníku, oblouček slabších hvězd nad Regulem pak představuje hlavu Lva, popisují souhvězdí astronomové. Na přelomu března a dubna naleznete souhvězdí Lva nad jižním obzorem, na přelomu dubna a května nad jihozápadním obzorem.

Při pozorování noční oblohy nepoužívejte žádné bílé světlo. Posvítit si můžete nanejvýš tlumeným, červeným svítidlem.
Při pozorování noční oblohy nepoužívejte žádné bílé světlo. Posvítit si můžete nanejvýš tlumeným, červeným svítidlem.
Foto | spinfly / Flickr

Při pozorování rozhodně nepoužívejte žádné bílé světlo, upozorňují astronomové. Posvítit si můžete nanejvýš tlumeným, červeným svítidlem (např. „blikačkou“z kola). A ještě jedno doporučení: před vlastním odhadem byste měli pobýt na pozorovacím stanovišti alespoň 15 minut, aby si vaše oči dostatečně zvykly na tmu.

Oblohu pozorovanou ze svého stanoviště porovnejte s jednoduchými mapkami a určete tak, jak slabé nebo silné, nebo zkrátka kolik hvězd, na obloze vidíte. Mapky najdete na stránkách Hvězdárny a planetária Brno nebo stránkách projektu.

Nakonec všechny údaje o pozorování, jako je čas, meteorologické podmínky, polohu svého pozorovacího stanoviště a jeho výsledky zašlete organizátorům. Využít můžete anglický nebo slovenský formulář přímo na stránkách projektu GLOBE at Night.

Hvězdičko, jak moc se blýskáš?

Jas oblohy poznamenaný světelným znečištěním lze podle astronomů odhadovat různými způsoby. Jedním z těch nejjednodušších je právě toto, do jisté míry subjektivní, zjištění, jak slabé hvězdy ještě můžeme pozorovat. Hvězdná velikost se měří v „magnitudách“, čím je tato hodnota nižší, tím je objekt jasnější.

Jestliže byste sledovali oblohu mimo město a spatřili hvězdy o hvězdné velikosti až 7 magnitud, viděli byste až 4 000 hvězd. V České republice je však míra světelného znečištění natolik vysoká, že takové místo u nás nenaleznete, uvádí astronomové. V centru města je patrných jenom několik desítek hvězd jasnějších než 2 magnitudy.

Ale co když vás astronomie, stupnice a měření neláká a stále zůstáváte duší romantikem, který ve hvězdách vidí a chce vidět především nekonečné dálky, jiné světy, krásno a tajemno? Nevadí. Jak uvádějí sami pořadatelé projektu, záměr kampaně GLOBE at Night není pouze v tom zmapovat světelné znečištění, ale také snahou přimět lidi podívat se občas na noční oblohu. A to můžeme kdykoli, po celý rok.

Online diskuse

Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk
Do diskuze se můžete zapojit po přihlášení


Zapomněli jste heslo? Změňte si jej.
Přihlásit se mohou jen ti, kteří se již zaregistrovali.

reklama
Příběhy české přírody
   

Blíž přírodě

Ekolist.cz je vydáván občanským sdružením BEZK. ISSN 1802-9019. Za webhosting a publikační systém TOOLKIT děkujeme Econnectu. Navštivte Ecomonitor.
Copyright © BEZK. Copyright © ČTK, TASR. Všechna práva vyhrazena. Publikování nebo šíření obsahu je bez předchozího souhlasu držitele autorských práv zakázáno.
TOPlist