Únor z pohledu energie
Takže systematicky:
Negativní vlivy: Sněhová vrstva na silnicích rozhodně zvyšuje valivé tření kol, zpomaluje jízdu a tudíž zvyšuje spotřebu paliva. Nemaje auto, nevím jak moc a uvítal bych nějaké kvantitativní údaje, např.o kolik se na stejné trase zvýšila spotřeba osobního auta ve srovnání s obdobím bez sněhu. Zvýšený počet nehod znamená nepochybně další výdaje energie na opravy a výrobu nových aut.
Pozitivní vlivy: Mnoho lidí raději nechalo auto doma (alespoň ve městech to bylo trochu znát), klesl patrně počet jízd a tím také spotřeba paliva.
Možná by se ze statistiky prodeje pohoných hmot (existují-li takové údaje) dalo zjistit, co vlastně převážilo.
Negativní vlivy: Obvyklým negativním vlivem bývá v únoru to, že po napadnutí sněhu nastanou silné a vytrvalé mrazy a spotřeba tepla na vytápění značně vzroste; letos nás to naštěstí zatím nepotkalo.
Napadají mne zato dva vlivy pozitivní: 1. Sníh jako indikátor tepelných mostů.
Pro zjištění míst kudy z budov uniká teplo se často užívají termovizní kamery, které zaznamenávají tepelné vyzařování. Sníh (alespoň na vodorovných a šikmých plochách) unikání tepla a tepelné mosty indikuje také. Pěkně je vidět tepelné mosty (místa velkého úniku tepla) na střechách železničních vagonů. V místech, kde jsou ocelová žebra, tam sníh roztaje nejdříve. Je-li teplota mírně pod nulou, stačí se dívat na střechy a lecos se dozvíme, rychle a na rozdíl od termovize zadarmo.
Nižší vrstva sněhu, slehávání indikuje mírný únik tepla, na opravdu špatně izolovaných střechách se sníh dlouho neudrží. Také dlouhé a četné rampouchy visící z okapu indikují významné tání a tedy tepelné ztráty. Například na budově gymnázia jsem okamžitě poznal, kde je nevyužitá půda a kam vestavěli podkroví - sníh tam zmizel velmi rychle.
2. Sníh jako tepelná izolace střechy
Je možné, že by silná vrstva sněhu snížila znatelně únik tepla střechou? Těsně po napadání letošních 30cm sněhu byla jeho hustota přibližně 100 kg/m3. Tepelně izolační schopnost takové vrstvy bude srovnatelná s nějakými 15-20 cm pěnového polystyrenu; to je hodně! Jenže pozor, izolační schopnost se uplatní jen při teplotách pod nulou. Dejme tomu, že bude venku -10 a uvnitř +20 stupňů a na povrchu střechy nesmí být teplota nad nulou aby sníh netál. Odpovídá-li tedy tepelný odpor sněhové vrstvy třeba jen 15cm pěnového polystyrenu, pak musí být tepelný odpor izolace střechy dvojnásobný . Většina střech u nás to rozhodně nesplňuje, a tak sníh taje a udržuje na střeše teplotu 0 stupňů (což je pochopitelně lepší než když je tam -10 °C). V důsledku tání se ale po čase slehne a izolační schopnost ztrácí. Uplatní se tedy spíše krátkodobě a tehdy, nastanou-li po jeho napadnutí velké mrazy.
reklama
