https://ekolist.cz/cz/zelena-domacnost/zelena-usporam/rakouska-rodina-se-ve-sve-domacnosti-vzdala-plastu-lekari-sledovali-co-to-udela-s-jejich-zdravim
zprávy o přírodě, životním prostředí a ekologii
Přihlášení

Rakouská rodina se ve své domácnosti vzdala plastů. Lékaři sledovali, co to udělá s jejich zdravím

27.7.2016 01:35 | PRAHA (Ekolist.cz)
Rakouská rodina Krautwaschlova se rozhodla dva měsíce žít ve své domácnosti bez plastů. Lékaři pak zkoumali vzorky jejich moči na obsah škodlivých látek.
Rakouská rodina Krautwaschlova se rozhodla dva měsíce žít ve své domácnosti bez plastů. Lékaři pak zkoumali vzorky jejich moči na obsah škodlivých látek.
Licence | Všechna práva vyhrazena. Další šíření je možné jen se souhlasem autora
Možná jste měli možnost shlédnout snímek Planeta plná plastů (2009) od Wernera Bootea, kde nazývá dnešní časy poměrně trefně Dobou plastovou. Snímek oslovil miliony diváků, ale pětičlennou rodinu ze Štýrska přeci jen o něco víc. Po zhlédnutí filmu se rozhodli zapojit do výzkumu vídeňské lékařské univerzity (MedUni Vienna) a na několik měsíců kompletně vyloučit plasty ze svého života a nejbližšího okolí. O výsledcích výzkumu nyní referuje žurnál Environmental Research.
 

V mnoha ohledech byla tato bio-monitorovací studie originální. Například tím, že pokusnými subjekty byli obyčejní lidé, kteří nebyli během testu izolování od svého prostředí. Měli jen jediný úkol: snažit se až do extrému vyvarovat se plastů. Žádné plastové hrníčky na vodu, limonáda z PET láhve, mikrotenové sáčky a folie v kuchyni. Konzumované jídlo se nesmí dotknout plastu. Zapomeňte na plastová vlákna v oděvech či osuškách, pěnovou hubku na mytí nádobí. Dokonce i zubní kartáček s plastovým vláknem museli vyměnit za jeho přírodní verzi. Rodina Krautwaschlových své zkušenosti zachytila na svém německy psaném webu.

I z toho je patrné, že celý manuál „omezení plastů“ v domácnosti by vydal na pořádně tlustou knihu, protože plasty jsou skutečně všude okolo nás. Proč ale tak důsledná kontrola bezplastovosti? „Existuje mnoho aspektů našich problémů s plasty,“ říká Hans-Peter Hutter z vídeňského Institutu environmentální hygieny. „Není to jen o obsahu změkčovačů na bázi ftalátů, ale také o zpomalovačích hoření, umělých barvivech, parfemaci.“ Hutter dále doplňuje, že už velmi malá koncentrace ftalátů dokáže ovlivňovat biologické procesy v lidském těle, například aktivitu enzymů nebo hormonálního systému. Právě proto, aby nedošlo ke zkreslení výsledků, bylo nezbytné vyvarovat se u experimentální rodiny plastové kontaminaci.

Po nastudování manuálu a přípravách nakonec přistoupila „pokusná skupina“ ke spuštění dvouměsíčního testu, během kterého pravidelně odevzdávali vídeňským lékařům vzorky své moči. Z nich pak výzkumníci stanovovali vliv plastové expozice na jednotlivé členy rodiny. Soustředili se přitom hlavně na koncentrace 14 různých metabolitů ftalátu a látku bisfenol A. Nutno doplnit, že i podle náročných parametrů dozírajících vědců už byla rodina „dost bio“, a že sami poradci už nedokázali doporučit více konkrétních změn jejich životního stylu. Přesto výsledky nepotěší.

„Experimentální studie založená na měřeních vybrané rodiny dokládá, že prakticky není možné se vyvarovat expozici vůči plastům,“ říká Hutter. „I když se sledované subjekty skutečně snažily, nemohly prostě zabránit určité míře kontaminace plasty z okolního životního prostředí.“ Plasty jsou prostě všude, a i když je nemáte doma, přinesete si je na svém těle zvenčí. Hutter dodává, že u některých látek stačí k napáchání škod skutečně malá koncentrace, ale mnohem podstatnější je kontrola na úrovni celkové expozice u těch nejrozšířenějších plastů. Zmiňuje zejména průmyslové chemikálie spojené s plasty, jako polybromované difenylethery (PBDE), nonylfenol a bisfenol A.

Omezit jejich užívání a tím zabránit jejich prostupu do životního prostředí a našich těl by mělo být podle vídeňských výzkumníků primárním úkolem environmentální politiky. Stačí prý malé změny a výsledek může mít zásadní dopady. „Už to, že by se minerální voda začala prodávat ve skle, místo v plastu, by mohlo významně snížit míru poškození životního prostředí,“ říká Hutter.


reklama

 
Další informace |
Líbil se vám článek? Přispějte si na napsání dalšího.
Radomír Dohnal

Online diskuse

Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk
Všechny komentáře (2)
Do diskuze se můžete zapojit po přihlášení

Zapomněli jste heslo? Změňte si je.
Přihlásit se mohou jen ti, kteří se již zaregistrovali.

KP

Karel Padevet

1.8.2016 12:30
A ony jsou ftalaty a bisfenol A. jen v plastech?
A obě tyto látky zůstávají v organizmu jen 2 měsíce?

Jako obvykle... na slušné vysoké škole by student s takto nastavenými parametry pokusu "letěl".

anebo někdo nějaké "nepodstatné" informace vypustil....
Odpovědět
KL

Katka Linke

23.7.2017 13:00
to máte tak, pane Padevět. 2 měsíce jsou dostatečně dlouhá doba na získání výsledků a přitom krátká doba, aby to bylo možné efektivně publikovat. A o dalších látkách mimo plasty bude další studie. Copak si vystřílíte prach jedním vědeckým pojednáním?
Ale je dobře, že toto bylo publikováno i na jiném než vědeckém portálu. Vědci toto vědí, jen těm kompaniím se tato informace nehodí do krámu. Systém je provázaný, lékaři a nemoci z civilizace.
Odpovědět
reklama
Ekolist.cz je vydáván občanským sdružením BEZK. ISSN 1802-9019. Za webhosting a publikační systém TOOLKIT děkujeme Ecn studiu. Navštivte Ecomonitor.
Copyright © BEZK. Copyright © ČTK, TASR. Všechna práva vyhrazena. Publikování nebo šíření obsahu je bez předchozího souhlasu držitele autorských práv zakázáno.
TOPlist