V milovické rezervaci se dnes narodilo druhé mládě pratura

Druhé mládě pratura se dnes ráno narodilo na pastvině v Přírodní rezervaci Milovice. O novém přírůstku informovali zástupci chovatelského dohledu ze společnosti Správa městských lesů Benátky nad Jizerou, kteří zvířata denně kontrolují. Samice porodila sama bez asistence. Stejně jako u prvního narozeného telete, které se ve stádě narodilo 20. dubna, také v tomto případě šlo u samice o jejího vůbec prvního potomka.

Samice praturů se před porodem oddělí od stáda. Mládě přitom v prvních dnech není jednoduché spatřit. Samice ho ukryje někde ve vysoké trávě, podobně, jako to dělají srnky. Zatímco mládě je takzvaně „zalehlé“, matka se připojí zpět ke stádu a tele přichází jen jednou za čas nakojit. „Obvykle však velmi dobře ví, kde je tele ukryté, a pokud by mu hrozilo reálné nebezpečí, přispěchá mu na pomoc. Tele se ke stádu připojí většinou od čtyř do čtrnácti dnů po porodu,“ vysvětluje Barbora Valníčková z České zemědělské univerzity.

Její slova potvrzuje i dění v rezervaci. První narozené tele nebylo v prvních dnech po porodu téměř vidět. „Nyní už se připojilo ke stádu,“ uvedl Karel Bendl, ředitel Správy městských lesů Benátky nad Jizerou. Přírůstek ve stádě praturů by neměl být poslední. „Brzy by mělo následovat třetí tele,“ upozornila Barbora Valníčková.

Zatímco u divokých koní je tak hříbě možné vidět s matkou, a po několika hodinách i se stádem, prakticky hned po narození, u praturů si musí návštěvníci rezervace několik dní počkat.

Pratuři byli v přírodě vyhubení v sedmnáctém století a vědci je zpětně šlechtí od roku 2008. V Milovicích pobývají zvířata druhé a třetí generace, proces zpětného šlechtění bude trvat přibližně padesát let. Stádo zpětně šlechtěných praturů v Milovicích je první v celé střední a východní Evropě. Do Milovic přijel jeden samec a pět samic loni v říjnu z Nizozemí, kde v rámci projektu TaurOs tamní nadace Taurus Foundation pracuje na zpětném šlechtění praturů ve spolupráci s vědci z Wageningenské univerzity. Cílem projektu je vytvořit zvíře, které stavbou těla, zbarvením i schopností přežít v přírodě bude přesně odpovídat původnímu praturovi.

„Rozrůstání stád v rezervaci ukazuje, že jsou zvířata v dobré kondici a na prostředí si po loňském příjezdu velmi dobře zvykla,“ doplnil Dalibor Dostál, ředitel ochranářské organizace Česká krajina. Pratur je předkem domácího skotu. Býci se vyznačují černou srstí s bílým úhořím pruhem na zádech. U samic přechází srst do červenohnědých odstínů. Zvířata jsou typická bílým zbarvením okolí nozder a tlamy a také slonovinově zbarvenými rohy s černými špičkami. Poslední pratur hynul v roce 1627 v polské oboře Jaktorow, kde v královské oboře dožívaly poslední kusy poté, co byl druh ve volné přírodě vyhuben člověkem.

Přírodní rezervace Milovice je prvním místem na světě, kde od loňského roku žijí všechny tři druhy velkých kopytníků Evropy: zubři, divocí koně a pratuři. První pastvina u Milovic má rozlohu 40 hektarů, druhá u Benátek nad Jizerou 120 hektarů. Na první pastvině je v současnosti osm hříbat, na druhé pastvině je zatím jedno.

---

reklama

---