https://ekolist.cz/cz/zelena-domacnost/zpravy-zd/biozemedelstvi-lidstvo-neuzivi-rikaji-vedci-z-institutu-organickeho-zemedelstvi-leda-bychom-vynechali-maso
zprávy o přírodě, životním prostředí a ekologii
Přihlášení

Biozemědělství lidstvo neuživí, říkají vědci z Institutu organického zemědělství. Leda bychom vynechali maso

1.12.2017 09:25 | PRAHA (Ekolist.cz)
V průměru dosahuje konvenční zemědělství o 20 % lepších výnosů, než to organické. Plný přechod na organické zemědělství by tak byl nešťastným nápadem. Jisté cesty by tu ale byly.
V průměru dosahuje konvenční zemědělství o 20 % lepších výnosů, než to organické. Plný přechod na organické zemědělství by tak byl nešťastným nápadem. Jisté cesty by tu ale byly.
Hádanka, zda je vůbec možné uživit rostoucí lidskou populaci a jakých prostředků k tomu lze využít, nemá snadné řešení. Pohled švýcarského týmu vedeného Adrianem Muellerem je přesto v hledání odpovědi jedinečný. Referuje o tom žurnál The Ecologist.
 

Originalita Muellerova nápadu tkví v tom, že zatím nikdo jiný nepřišel s nápadem na budoucí nasycení lidstva, aniž by přitom nezvyšoval rozlohu zemědělské půdy, nebo produkci skleníkových plynů. Mueller nabízí vizi, ve které se rozloha zemědělské půdy oproti současnosti nezvýší a současně dojde ke snížení produkce skleníkových plynů.

Muellerova studie, uveřejněná i na stránkách Nature Communications, je zvláštní hned v několika ohledech. Proč? Například je až do krajnosti „upřímná“. I když reprezentuje postoj švýcarského Výzkumného institutu organického zemědělství (FiBL), jehož posláním je, jak název napovídá, rozvoj organického zemědělství. Přesto na svou úvodní otázku: „Je organické zemědělství skutečně vhodným opatřením na budoucí nárůst spotřeby potravin?“ autoři odpovídají záporně. Ano, Mueller a jeho kolegové z Institutu organického zemědělství připouští, že jen samo organické zemědělství lidstvu trn z paty nevytrhne. Může ale sehrát zásadní pozitivní roli, a při aplikaci globálních celosytémových změn se skutečně může stát efektivním řešením.

S méně efektivním zemědělstvím více lidí neuživíme…

Mueller se nebojí nazvat organické zemědělství „kontroverzním směrem“. To proto, že se z principu tato praxe hospodaření dobrovolně zříká umělých hnojiv, pesticidů, podporuje střídání plodin a klade důraz na úrodnost půdy a uzavřený cyklus živin. Tyto charakteristiky sice činí organické zemědělství šetrnější vůči životnímu prostředí, ale také výrazně méně produktivní. V průměru tak dosahuje konvenční zemědělství o 20 % lepších výnosů, než to organické. Aby organické zemědělství dorovnalo tento schodek v produktivitě, muselo by být aplikováno na širší ploše. Už dnes je zemědělství považováno za jednu z hlavních příčin devastace životního prostředí, a tak se Mueller nebrání nazvat plný přechod na organické zemědělství nešťastným nápadem.

Pěstovat s menším výnosem na větší ploše skutečně není dobrý nápad, pokud hodláte v roce 2050 uživit devět miliard hladových krků. Přesto může být organické zemědělství za jistých podmínek slibnou cestou. Mueller s kolegy z Organizace pro výživu a zemědělství (FAO) otestoval v řadě počítačových modelů hypotézu, která předpokládá změny ve způsobu, jakým v současnosti využíváme zemědělskou půdu. Ale v případě, že bychom současně zamezili plýtvání s potravinami, provedli zásadní úpravu skladby naší stravy, vytvořili globálně propojený systém distribuce a sdílení potravin a maximálně potlačili produkci rostlinných živočišných krmiv, stalo by se organické zemědělství „udržitelným“.

Zachovat plochu i výkon

Co víc, dokázalo by nasytit budoucích devět miliard lidí, aniž by se rozloha zemědělské půdy zvýšila nad rámec dnes obdělávaný konvenčním zemědělstvím. Jak je to možné, respektive odkud by vzalo produkční kapacitu? Na stávající ploše, která by ovšem neprodukovala krmiva pro hospodářská zvířata. Minimálně ne v takovém rozsahu, jako nyní. Obecná změna konzumního schématu, při kterém jsou pěstovány rostliny pro zvířata, která se pak stávají potravou lidem, by otevřela velké plochy zemědělské půdy původnímu využití. Přímé produkci potravin. Mueller jde přitom ve své vědecké upřímnosti tak daleko, že se zdráhá nazývat organické zemědělství skutečně udržitelným.

Vždy tu jsou jisté „vklady“, které organickému zemědělství kazí čistou bilanci. Přesto neváhá říct, že organické zemědělství si minimálně po stránce hnojiv a pesticidů stojí výrazně lépe, a že negativ spojených s jeho fungováním je výrazně méně. „Stoprocentní konverze na organické zemědělství sice zabere technicky při stejné produkci více místa, než to konvenční, ale výrazně snižuje spotřebu dusíku v půdě a pesticidů. Bez dusíku se ale zemědělství neobejde, a je zapotřebí jej dotovat, například střídáním zemědělských plodin na ploše, se zastoupením dusík fixujících rostlin, například luštěnin. Ty pak blokují část předpokládané produkce.“ Celý křehký systém je ale možné vyladit.

Názornost představených modelů globálního organického zemědělství si pochvaluje i Geoff Squire, výzkumník z Institutu Jamese Huttona. „Fascinující na nich je, že při splnění konkrétních předpokladů: snížení odpadů z produkce a zpracování potravin, příhodné kombinaci osevních postupů na organicky obdělávaných plochách, přechodu z produkce krmiva pro zvířata na produkci potravin pro lidi je možné uživit populaci na Zemi v roce 2050, aniž by bylo nutné rozšiřovat stávající zemědělskou půdu.“


reklama

 
Další informace |
Líbil se vám článek? Přispějte si na napsání dalšího.
foto - Dohnal Radomír
Radomír Dohnal
Autor je spolupracovníkem Ekolistu.cz.

Online diskuse

Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk
Všechny komentáře (8)
Do diskuze se můžete zapojit po přihlášení

Zapomněli jste heslo? Změňte si je.
Přihlásit se mohou jen ti, kteří se již zaregistrovali.

LB

Lukas B.

1.12.2017 10:18
s hrůzou očekávám, ře se jednou dočkám článku: experti s xxx, špičkové vědecké instituce, zjistili, že dva plus dva není pět, ale čtyři.

nechme jízlivostí. současný svět (civilizovaný, ale to už je drtivá většina obyvatelstva) globálně řeší jeden problém: co s časem. současná úroveň techniky a zemědělství má za následek to, že pár procent obyvatel bez problémů zabezpečí ten zbytek. už před padesáti lety to bylo téma lepšího sci-fi, kdy byl předvídán problem volného času a nutnosti nějak zaměstnat práceschopné ale nepotřebné. někteří předpokládali dobývání hvězd, jinni umění a volnou lásku. v reálu se problem řeší naprostým zbyrokratizováním, kdy stale větší procento "pracujících" je zaměstnáno házením klacků pod nohy a zajišťuje "práci" pro další obrovskou skupinu, která je zaměstnána odstraňováním klacků zpod nohou. jsem dalek teorií o zednářských spiknutích, iluminátech a chemtrajlech, ale někdy si říkám, jestli celá ta hra kolem obnovitelných zdrojů a biozemědělství není další z řady globálních spiknutí hledajících řešení jak zaměstnat a udržet stabilitu a mír.

já bych radši dobýval ty hvězdy...
Odpovědět

Jan Škrdla

2.12.2017 18:42 Reaguje na Lukas B.
...abychom při tom dobývání hvězd nezapomněli na Zemi, bez které se ještě hodně dlouho neobejdeme.
Odpovědět
sv

16.12.2017 14:09 Reaguje na Jan Škrdla
.. s oze parodiemi na elektrárny a tzv. biozemědělstvím ne Zemi nezapomeneme ale velmi brzy o ni přijdeme.
Odpovědět
KL

Katka Linke

2.12.2017 07:24
Krásný den.
Super postřeh. Vnitřní práce sama se sebou je nutná, abychom se necítili vykořenění a nepotřební. Práce by se i našla. Starat se o svou starou maminku, lépe se starat o své děti, vychovávat je sám, nenechávat výchovu a hlídání školám. A i to zemědělství by sneslo více lidí, více mechanického odstraňování plevele, i ve službách starání se o druhé by bylo místo. Ale když si myslíte, že některá práce Vás není hodna, a čekáte na zlaté tele, jste stále nespokojeni. A ostatně soudím, peníze musí být zrušeny.
Odpovědět
LB

Lukas B.

2.12.2017 16:19 Reaguje na Katka Linke
k poslední větě: peníze, ať se Vám to líbí nebo ne, jsou krví svobodné a civilizované společnosti. vezměte lidem peníze (znehodnoťte, zrušte hotové apod), a utopí se v krvi.
neříkám, že jsou jediným smyslem života, netvrdím ani, že jsou smyslem. ale jsou universálním a všemi respektovaným měřítkem hodnot - na jiném se všichni neshodneme.
Odpovědět
KL

Katka Linke

2.12.2017 20:07 Reaguje na Lukas B.
No právě. A kvůli tomu jsme schopni zaprodat vlastní rodiče. A poslat je do důchoďáku, abychom mohli vydělávat ty PENÍZE. A ostatní soudím, peníze musí být zrušeny.
Odpovědět

Jan Škrdla

2.12.2017 22:00 Reaguje na Katka Linke
Myslím, že by zatím stačilo změnit hodnotový žebříček.
Kdysi jsem viděl poučný citát:
"Ten, pro koho jsou peníze bohem, má namířeno do pekel."
Odpovědět
sv

16.12.2017 14:17 Reaguje na Katka Linke
Ano, lepší bude staré a nemohoucí rodiče vyhnat umřít do pustiny, jak se to praktikovalo před vynálezem peněz. Ostatně, po té co bez těch ďábelských peněz zkrachuje světová ekonomika tak jako tak nastane situace, že ten kdo se o sobe nedokáže postarat se zbraní v ruce chcípne hlady nebo rukou někoho silnějšího.
Odpovědět
 
reklama


Pražská EVVOluce

reklama
Ekolist.cz je vydáván občanským sdružením BEZK. ISSN 1802-9019. Za webhosting a publikační systém TOOLKIT děkujeme Ecn studiu. Navštivte Ecomonitor.
Copyright © BEZK. Copyright © ČTK, TASR. Všechna práva vyhrazena. Publikování nebo šíření obsahu je bez předchozího souhlasu držitele autorských práv zakázáno.
TOPlist