https://ekolist.cz/cz/zelena-domacnost/zpravy-zd/ceske-rybniky-zazivaji-podle-prirodovedcu-ekologickou-katastrofu
zprávy o přírodě, životním prostředí a ekologii
Přihlášení

České rybníky zažívají podle přírodovědců ekologickou katastrofu

31.8.2015 01:00 | PRAHA (Ekolist.cz)
Z nejhoršího by rybníkům s nadměrným množstvím živin mohli pomoci rybáři, ale namísto toho rybníky dále hnojí a přerybňují
Z nejhoršího by rybníkům s nadměrným množstvím živin mohli pomoci rybáři, ale namísto toho rybníky dále hnojí a přerybňují
Licence | Volné dílo (public domain)
Foto | svajcr / Wikimedia Commons
Místo přírodních koupališť nevábné louže plné řas a sinic, místo romantických rybníků nádrže špinavé hnědozelené „polévky". Letošní léto bohaté na teplotní rekordy nám podle přírodovědců odhalila všechna naše selhání v hospodaření s vodou.
 

„Málokdo o tom mluví, ale české rybníky zažívají skutečnou ekologickou katastrofu,“ říká David Storch, ředitel Centra pro teoretická studia Univerzity Karlovy a Akademie věd České republiky a specialista na makroekologii, biodiverzitu a ekologickou teorii. Problém eutrofizace a rybníků přeplněných kapry zaznamená každý, kdo se chce během léta příjemně zchladit.

„Základním kamenem úrazu je nekontrolované množství odpadních vod v potocích, se kterými do rybníků přitéká fosfor. A platí jednoduchý vztah: čím víc fosforu, tím větší problém,“ vysvětluje Daniel Fiala, hydrobiolog z Výzkumného ústavu Vodohospodářského T. G. Masaryka (VÚV TGM).

Z nejhoršího by rybníkům s nadměrným množstvím živin mohli pomoci rybáři, ale namísto toho rybníky dále vápní, hnojí a přerybňují, kritizují současnou praxi ochránci přírody. Nejčastěji chovaní kapři jsou všežravci a spořádají i mnoho zooplanktonu, drobných bezobratlých živočichů, jejichž potravou jsou drobné řasy. Když je zooplanktonu v rybníce málo, mikroskopické řasy nemají přirozeného predátora, zůstávají ve vodě a ta se jejich přítomnosti rychle zazelená. Kapři navíc ryjí u dna a tím ještě více rybníky zakalují a znečišťují.

Líbil se Vám článek? Přispějte na vznik dalšího

       

Nejhorší situace je podle odborníků v okolí Třeboně, kde má chov ryb dlouholetou tradici a zdejší příroda je tam kvůli intenzivnímu hospodaření na rybnících pod obrovským tlakem. Celou situaci dál komplikuje globální změna klimatu, protože vysoké teploty vody všechny procesy ve vodě urychlují.

„Nejde ale jen o čistotu vody, ale také o veškerou faunu a flóru, která je na čisté vodní plochy navázána,“ připomíná David Storch.

Hustá, pro světlo stěží proniknutelná hnědozelená „polévka“ podle České společnosti ornitologické způsobuje, že ve vodě nemohou růst velké cévnaté rostliny, poskytující životní prostor pro mnoho dalších vodních organismů.

Na špinavé rybníky obzvláště doplácí potápka černokrká, která se při lovu potravy orientuje pomocí zraku
Na špinavé rybníky obzvláště doplácí potápka černokrká, která se při lovu potravy orientuje pomocí zraku

Smutný osud potápek

Průhlednost vody je ale důležitá i pro vodní ptáky, především během hnízdního období, kdy potřebují mnoho potravy pro sebe i mláďata.

Platí to zvláště pro potápku černokrkou, která se při lovu potravy orientuje pomocí zraku. Právě její zvolení Ptákem roku 2015 mělo upozornit na neutěšený stav českých rybníků. „Dospělí ptáci přilétají začátkem dubna, kdy jsou chovné rybníky čerstvě napuštěné, často ještě s čistou vodou a s dostatečnou potravní nabídkou. Krátce na to jsou nasazeni kapři. S oteplující se vodou sice přibývá bentosu (organismy obývající břeh a dno - pozn red.), ale současně výrazně roste i apetit rybí osádky, který dosahuje maxima právě v období, kdy se potápkám líhnou mláďata,“ vysvětlil na webu ČSO Jaroslav Cepák, vedoucí Kroužkovací stanice Národního Muzea. Nevzletná mláďata potápek nejsou podle jeho slov v tuto chvíli ještě na rozdíl od mláďat kachen schopna přesunu na jinan, a tak jsou odsouzena k smrti hladem.

Česká společnost ornitologická proto ve spolupráci s VÚV TGM a Českou limnologickou společností spustila letos celostátní kampaň zaměřenou na měření průhlednosti vody. Právě průhlednost vody je totiž jednoduchým ukazatelem její kvality. Dobrovolníci k tomu používají Secchiho [sekkiho] desku, kruh s průměrem 20—30 cm rozdělený na čtyři čtvrtiny, dvě černé a dvě bílé. Tento kruh se spouští na provaze do vody a zjišťuje se hloubka, kdy černá s bílou splyne.

Ochránci přírody doporučují omezit produkci kaprů a vysazovat v rybnících více druhů ryb, které přispějí k lepší kvalitě vody a prostředí. Jenže to zároveň znamená menší výnosy, a proto není spolupráce s rybáři jednoduchá. To, že se lze dohodnout, ale dokazují obce a rybáři na Vysočině. Tamní rybáři souhlasili se snížením počtu ryb v Zádušním rybníku u Havlíčkova Brodu, který teď slouží hlavně k rekreaci místních.


reklama

 

Online diskuse

Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk
Všechny komentáře (3)
Do diskuze se můžete zapojit po přihlášení

Zapomněli jste heslo? Změňte si je.
Přihlásit se mohou jen ti, kteří se již zaregistrovali.

mm

matka2deti matka2deti

31.8.2015 18:55
toto platí i pro naše říčky. Voda je tak špinavá, že si člověk říká, co tam ty ryby asi dělají v takové hnědo zelené kaši. A že jich tam je dost, je jasné. Tak znečištěné říčky jsem neviděla desítky let. A ryby jsou stále hladové stejně jako kačeny na hladině.
Odpovědět
mm

matka2deti matka2deti

31.8.2015 18:55
toto platí i pro naše říčky. Voda je tak špinavá, že si člověk říká, co tam ty ryby asi dělají v takové hnědo zelené kaši. A že jich tam je dost, je jasné. Tak znečištěné říčky jsem neviděla desítky let. A ryby jsou stále hladové stejně jako kačeny na hladině.
Odpovědět
Ji

Jirka

1.9.2016 14:08
Myslím, že tento článek popisuje pouze jeden ze tří úhlů pohledu a to ten ochránce přírody, potažmo ornitologa. Jako rybář i ochranář se na to dívám dvěma odlišnými pohledy. Jedním jako sportovní rybář a hospodář na sportovním revíru. Ano řada našich rybářských revírů (teď myšleno ty sportovní), jsou přerybňovány zejména kaprem, který může na menších vodních plochách výrazně škodit ostatním druhům ryb a dalším vodním živočichům o flóře nemluvě. Mít v rybníce jen a jen kapra není zrovna udržováním druhové diverzity a každý kdo rybářský revír spravuje by to měl vědět. Ale stále se jedná o rybářské revíry určené především sportovnímu rybolovu, který zde má dlouhou tradici a myslím, že i budoucnost. Druhý pohled rybáře je pohledem rybáře producenta, tj. produkční rybníky produkčních rybářství jejichž cílem je vyprodukovat v požadované době co nejvíce (zdravé) tržní a násadové ryby. V ČR samozřejmě kapra, tj. (rybníkářství a rybochovná zařízení). Zde jde především o chovné rybníky a těch je skutečně nejvíc na Třeboňsku. Tuším že přes 400. Ale od toho tam i jinde tyto rybníky vznikly a proto má u nás také produkční rybářství tradici delší, než v okolních zemích. S tím je spojená i produkce rybího masa, jehož kvalita a následná konzumace je stále častěji spojována se zdravou výživou člověka. Intenzivní chov ryb (tj. přikrmování, vápnění, hnojení atd.) prostě k chovným rybníkům patří a nebýt chovu ryb, tak tyto rybníky jako je například rybník Svět, Kaňov, Horusický, Rožmberk, Ponědražský,Velký Tisý, Oplatil, Žehuňský, Dvořiště a stovky dalších, by prostě bez rybářů vůbec neexistolali (Myšleno Šusta, Krčín, Štěpánek Netolický, Mikuláš Ruthard atd.). Tyto tisíce hektarů vodních ploch by prostě neexistovaly. Jsem zvědav co by ochránci přírody potažmo ornitologové vodního ptactva psali potom. Zřejmě by se psaním snažily o tvorbu takovýchto rybníků a vodních děl, obzvláště dnes když je zadržení vody v suché krajině takový pardon, průser. (A teprve začínající.) Suma sumárum s kaprem v na našich sportovních revírech opatrně. Každý rybářský revír je však specifický a odlišný. Teoretičtí ochránci přírody by se na to možná mohly začít dívat trošku šířeji a nebylo by na škodu se občas podívat i do minulosti našeho rybářství, ze které se máme hodně co učit. S nadpisem článku, že naše rybníky zažívají EKOLOGICKOU KATASTROFU prostě nemůžu souhlasit a považuju to za dost cílené. Jediná EKOLOGICKÁ katastrofa je brutální sucho a neschopnost udržení vody v krajině, Jsem zvědavý co se kde chystá! Petrův zdar !
Odpovědět
reklama
Ekolist.cz je vydáván občanským sdružením BEZK. ISSN 1802-9019. Za webhosting a publikační systém TOOLKIT děkujeme Ecn studiu. Navštivte Ecomonitor.
Copyright © BEZK. Copyright © ČTK, TASR. Všechna práva vyhrazena. Publikování nebo šíření obsahu je bez předchozího souhlasu držitele autorských práv zakázáno.
TOPlist