Chovatelé na Zlínsku za nucenou porážku odškodné nedostanou
Eurokomisař Českou republiku několikrát pochválil za akceschopnost a za to, že se daří chorobu držet pouze ve Zlínském regionu. Oba apelovali na širokou evropskou veřejnost, aby dodržovala zásady bezpečnosti a aby tak náhodou nedošlo k dalšímu šíření choroby.
"Bavíme se o desítkách nebo jednotkách desítek chovatelů, myslím, že to nebudou stovky," uvedl Jurečka. Podle něj zatím resort s náhradami nebo kompenzacemi za nucenou porážku prasat neuvažoval, lidé je budou moci zkonzumovat. Nebudou se naopak muset likvidovat trpasličí prasátka v oblasti, pokud se budou chovat doma, dodal ústřední ředitel Státní veterinární správy Zbyněk Semerád. Výjimku mají také chovy prasat registrované podle plemenářského zákona.
Zatím nejsou přesně vyčíslené náklady, které stát vynaložil na boj s chorobou, podle Jurečky to může být přes deset milionů korun. Stát proplácí náklady vzniklé veterinárními opatřeními, zatím dostal 235 žádostí o náhradu ve výši 7,4 milionu korun.
Chovatelé v celém okrese Zlín nyní musí veterinářům hlásit veškeré úhyny domácích prasat, která budou následně vyšetřena na přítomnost nákazy. Chovatelé navíc budou moci přemisťovat veškerá zvířata z čeledi prasatovitých, až když jim krajská veterinární správa vydá osvědčení. Prasata určená k přemístění budou muset být během 15 dnů předem vyšetřena na africký mor prasat. Výjimka z tohoto nařízení platí pro prasata pocházející z registrovaných chovů.
Více než 40 obcí na Zlínsku, uvedených v nařízení, dále musí do 13. listopadu provést soupis všech hospodářství s chovem prasat a ten musejí obce do 15. listopadu předat krajské veterinární správě. Registrované chovy prasat v této oblasti budou muset hlásit všechny změny početních stavů prasat na hospodářství. Registrovaní i neregistrovaní chovatelé budou povinně hlásit alespoň tři dny dopředu všechny plánované porážky prasat. Osobám, které přišly v předcházejících 48 hodinách do kontaktu s divokými prasaty, se zakazuje vstup do registrovaných chovů domácích prasat.
Už déle než čtyři měsíce se daří africký mor prasat udržet na území zhruba 60 kilometrů čtverečních ohraničeném pachovými a elektrickými ohradníky, což odborníci považují za velký úspěch. Na podzim se však z důvodu říje a s tím související migrace divočáků zvyšuje riziko šíření nákazy.
Populaci divokých prasat v oblasti uvnitř ohradníků se přitom daří myslivcům a policejním odstřelovačům úspěšně snižovat. K dnešnímu dni bylo v ohnisku nákazy uloveno či odchyceno do pasti více než 270 divokých prasat. Přesto podle odhadů zbývá v oblasti ještě několik desítek kusů.
Případ České republiky podle Jurečky ukazuje, že žádný stát evropské unie si nemůže být jistý, zda se v něm nemoc neobjeví. Zárodky nemoci mohou být přenášené například na tepelně nezpracovaných potravinách, ale i na botách nebo na oblečení. Zvláště obezřetní by měli být cestovatelé a lidé, kteří žijí v sousedství ohnisek nebo přímo v nich.
V zóně intenzivního lovu na Zlínsku o rozloze 8500 kilometrů čtverečných bylo doposud odloveno 6855 divočáků. V zamořené oblasti s nižším rizikem, tzv. zelené zóně pak 1002 prasat, v červené zóně pak 60 chyceno do odchytových zařízení a 213 odstřeleno.
Do lesů, polí a na polní cesty ve vysoce rizikové oblasti na Zlínsku mají lidé nadále zakázaný vstup. První dva uhynulí divočáci, u kterých se později potvrdil africký mor prasat, byli nalezeni 21. a 22. června na okraji Zlína. Chorobu přenášejí volně žijící zvířata, pro lidi však není nebezpečná.
reklama
Nejlepším přítelem člověka kdysi byla liška, tvrdí studie
V Česku roste zájem o exotická zvířata, zvyšuje se i počet pašovaných zvířat
Zvířecí krmiva kopírují trendy v lidské stravě. Jsou mezi nimi pamlsky s hmyzím proteinem i sušené mrazem
