Do východních Čech se po tisíciletích vracejí divocí koně
"Mělo by jich být osm až dvanáct, podle toho, kolik se jich podaří chytit. Zatím je jejich odchyceno osm. Jsou to divoká zvířata, není to úplně jednoduché. Polovina půjde Na Plachtu, polovina na Josefovské louky. Divocí koně se do východních Čech vrátí po 7000 letech, vědci se shodují, že vymizeli na konci neolitu," řekl Číp.
Koně budou vypuštěni do oblastí ohraničené elektrickými ohradníky. Každý výběh má přes deset hektarů. "V takto hustě zalidněných oblastech je nelze nechat volně. Dohromady se východočeské stádo bude pást na více než 20 hektarech. Na Josefovských loukách bychom chtěli jejich teritorium rozšířit," uvedl Číp. Lidé budou mít ke koním do ohrad zpočátku přístup jen s průvodcem při organizovaných exkurzích. "Chceme tím předejít problémům, ze začátku hrozí, že lidé se nebudou umět ke zvířatům chovat. Věřím, že časem bude možné návštěvníky ke koním pouštět," řekl ČTK Číp.
Přírodní památka Na Plachtě o rozloze téměř 30 hektarů leží v těsném sousedství stotisícového Hradce Králové, což podle ochranářů může představovat problém. "Vysazení divokých koní Na Plachtě je v rámci republiky experiment, který nemá obdoby. Tak blízko velkého města se v ČR nic podobného nikdy nerealizovalo. Klidně je možné, že když se lidé nebudou ke koním chovat dobře, zvířata odvezeme jinam," uvedl Číp.
Divocí koně z anglického Exmooru do lokalit Josefovské louky a Na Plachtě bezplatně zapůjčila společnost Česká krajina. Zvířata jsou potomky zakládajícího stáda, které bylo přivezeno do rezervace velkých kopytníků ve středočeských Milovicích v roce 2015 v rámci projektu financovaného z Operačního programu životní prostředí. "Jsme rádi, že se naplňuje cíl našeho projektu a potomci divokých koní z první, pilotní rezervace v Milovicích budou přispívat k péči o další biologicky cenné lokality v ČR. V ochranářsky vyspělých zemích je tento přístup stále oblíbenější, například jen v Nizozemí a Belgii pomáhají divocí koně z Exmooru s ochranou již zhruba tří desítek rezervací, včetně národních parků,“ uvedl Dalibor Dostál ze společnosti Česká krajina.
Přirozená pastva velkých kopytníků vytváří mozaiku různorodých stanovišť, kterou nedokáže napodobit jiný typ péče, jako je například kosení nebo pastva domácích zvířat. Proto je vhodná pro údržbu rozsáhlejších území, kde pomáhá k návratu kvetoucích bylin a na ně vázaných druhů motýlů a dalších organismů.
reklama
Devět divokých koní našlo nový domov na Josefovských loukách a v rezervaci u Třeboně 
V Česku je poprvé přes 150 zubrů, největší stádo žije u Milovic
K čemu jsou dobří velcí kopytníci? K obohacování půdy o živiny i k ukládání uhlíku