Lesy zničené Kyrillem v Krkonoších obnovila sama příroda
Orkán Kyrill, jehož síla na Sněžce v noci na 19. ledna 2007 dosahovala rychlosti až 216 kilometrů v hodině, poškodil v Krkonoších 88.000 metrů krychlových dřeva a zasáhl plochu 3900 hektarů. Celková těžba dřeva v lesích KRNAP kvůli kalamitě dosáhla v roce 2007 122.000 metrů krychlových dřeva. Znamenalo to nejvyšší těžbu mezi lety 1999 až 2016. Likvidace následků orkánu vyšla na téměř 43 milionů korun, z nichž 90 procent uhradily dotace od státu.
Holina po orkánu vznikla na asi 120 hektarech, na dalších téměř 600 hektarech orkán poškodil přibližně polovinu stromů. U zbývajících 3200 hektarů lesů vznikly jednotlivé polomy. Část zničeného dřeva správci parku z lesa ani neodváželi a nechali jej na místě. "Po asanaci proti kůrovci v lesích zůstalo 6590 metrů krychlových dřeva, což odpovídá ploše asi 30 hektarů," uvedl Drahný.
Správci parku dali poničeným krkonošským lesům co nejvíc prostoru pro samovolný vývoj. Doplněním jedlí a listnáčů obnovovaný les získal druhovou skladbu, která bude lépe odolávat různým přírodním živlům. Zvolená přirozená obnova lesa byla důležitá i proto, že byl zachován genofond původních lesních porostů. Správci KRNAP však připomínají, že přes prováděné změny druhové skladby krkonošských lesů nebudou tyto lesy ani v budoucnu schopné odolat orkánu takové intenzity, jakou měl Kyrill.
Dlouhodobým cílem správy KRNAP je přiblížit krkonošské lesy co nejvíce přírodnímu stavu a orkán Kyrill na tomto přístupu nic nezměnil. Již po roce 1994 se například přestalo s holosečným způsobem těžby a vysazováním smrkových monokultur. Ty jsou při vichřicích nejméně odolné, což se potvrdilo i při orkánu Kyrill.
V letech 2010 až 2014 prodělala zhruba čtvrtina lesů v Krkonoších rekonstrukci. Projekt s podporou Evropské unie za 82 milionů korun se zaměřil na rekonstrukci mladých lesů, které byly vysázeny v období takzvaných imisních těžeb. Druhovou, věkovou a prostorovou strukturu lesů ve věku do 30 let lesníci upravili téměř na 7000 hektarech. V lesích přibylo skoro 24.000 sazenic buků, jedlí, javorů, jeřábů a bříz.
Podíl smrku na druhové skladbě krkonošských lesů by měl dál klesat. V roce 2010 činil podíl smrku 78 procent a dlouhodobým cílem správců parku je v následujících asi 50 letech jeho podíl postupně snížit na 56 procent. Místo smrku by mělo přibýt hlavně buku lesního, jehož podíl by měl vzrůst z pěti na 25 procent. Větší zastoupení by měly získat i jedle bělokorá a javor klen.
reklama