http://ekolist.cz/cz/zelena-domacnost/zpravy-zd/mikroplasty-jsou-vsude-vedcum-pro-vyzkum-jejich-vlivu-na-nase-zdravi-chybi-kontrolni-skupina
zprávy o přírodě, životním prostředí a ekologii

Mikroplasty jsou všude. Vědcům pro výzkum jejich vlivu na naše zdraví chybí kontrolní skupina

15.9.2017 01:49 | PRAHA (Ekolist.cz)
Mikroplasty jsou všude.
Mikroplasty jsou všude.
Nedávná studie neziskové společnosti Orb Media přispěla k neradostnému poznání o kontaminaci životního prostředí plastovými odpady. Ty nenalezneme jen v mořích a oceánech, ale i v běžné pitné vodě. A také kvůli tomu jsme jimi kontaminováni i my. Problémem je, že o působení mikroplastů v lidských tělech na naše zdraví dosud víme jen velmi málo. Pozoruhodným problémem je, že vědci nemají žádnou lidskou kontrolní skupinu, která by byla plasty nedotčena. Referuje o tom například Guardian.
 

Lidem z Orb Media nešlo ani tak o plasty lidským okem viditelné, ale spíše mikroplasty, které pronikají do organismů ve vodních ekosystémech a zvolna se v nich akumulují. Jejich zásadní otázka zněla: „Pokud na tento typ znečištění běžně narážíme v mořích, oceánech či řekách, můžeme se s ním setkat v pitné vodě?“ A stručná odpověď zní: „Ano.“

Sběr dat ve dvanácti zemích pěti kontinentů potvrdil informaci o tom, že v průměru 83 % všech odebraných vzorků stolní vody odebrané z běžného řadu již bylo mikroplasty kontaminováno. Šanci, že sklenička vody natočené z kohoutku, bude obsahovat plastové mikročástice, je největší ve Spojených státech amerických. Prakticky 94 % všech odebraných půllitrových vzorků totiž obsahovalo v průměru 4,8 mikrovláken. Situace v Evropě byla lepší, ale výsledek stejně nepotěší.

Zaznamenaná kontaminace vody mikroplasty v Británii, Německu a Francii dosahovala 72 %. V odebraných vzorcích se vyskytovalo v průměru 1,9 mikroplastových vláken. V dalších zemích, například Libanonu nebo v Indii, pak byl průměr nalezených vláken vyšší.

Odkud se tato mikroskopická vlákna berou? Orb Media hovoří o širokém spektru zdrojů. Prim hrají syntetická vlákna (akryl, polyester), které se dostávají do vody během praní prádla. Ročně jich může do vodních zdrojů uniknout kolem milionu tun.

Významným příspěvkem ke kontaminaci životního prostředí je „plastový prach“, vznikající třením pneumatik o povrch vozovky. U osobního vozu se hovoří až o dvaceti gramech na sto najetých kilometrů. Zhruba desetiprocentní podíl na plastové kontaminaci oceánů mají barviva a nátěrové hmoty. A teprve pak „přijdou na řadu“ klasické plastové odpady, které splachem končí v mořích. Ročně je to kolem osmi milionů tun. Plastový prach je přítomný také v ovzduší, do kterého se dostává abrazí z povrchů. Na příkladu z roku 2015 je patrné, že město Paříž je tímto způsobem schopné uvolnit do ovzduší kolem deseti tun mikroplastů ročně.


reklama

Mikroplast nalezený v americké řece Patapsco.
Mikroplast nalezený v americké řece Patapsco.

A pak jsou tu ještě mikrogranule, které byly využívány v řadě nejrůznějších kosmetických a hygienických aplikací. Od peelingových a zubních past až po čisticí prášky. Odhady hovoří o tom, že jen vody amerického kontinentu přijaly v roce 2015 přes 8 bilionů takových nepatrných kuliček. Neradostné zprávy o tom, jak se plasty, kterými jsme zamořili životní prostředí, vrací zpět k nám, potvrzuje i další studie.

„Nejen, že jsou plasty všudypřítomné kolem nás na denní bázi užívání, ale stejně tak zůstávají i v životním prostředí,“ říká Sherri Masonová, profesorka Státní univerzity Fredonia v New Yorku. „Jsou ve vzduchu, ve vodě nebo pivu, které pijeme, v jídle vyloveném z moře. A také v solích.“ Mikroplastová vlákna byla totiž přítomna ve většině vzorků konzumních solí v Británii, Francii, Španělsku, Malajsii a Číně. Plasty jsou tedy nejen všude kolem, ale také přímo v nás. Je to špatně? Odpovědět na tuto otázku je ale překvapivě nesnadné nalézt.

Mikroplastové částice inhibované v našem těle nám pravděpodobně neprospívají, ale zda a nakolik nám škodí, zatím není zřejmé. „Dopady plastů na naše zdraví nejsou zatím známé,“ říkal už v roce 2013 John Hopkins, výzkumník Arizonské státní univerzity. „Prakticky každý člověk je v průběhu života nějaké míře plastů vystaven. Detekovatelnou koncentraci bisfenolu-A (organická sloučenina, která se využívá při výrobě plastů, pozn. red.) jsme nalezli v moči 95 % amerických dospívajících.“

Výzkum důsledků zamoření lidských těl plasty tak komplikuje i fakt, že je téměř nemožné nalézt „kontrolní vzorek“, tedy lidskou populaci plasty nedotknutou. Stávající bádání se omezuje na úroveň poznání, že změkčovadlo používané při výrobě plastů DEHP (Bis(2-ethylhexyl) ftalát) a BPA (bisfenol-A) může mít jistou souvislost s některými medicínsky pozorovatelnými jevy. Hovoří se především o vlivu na reprodukční schopnost, předčasné sexuální dospívání, sníženou mužskou plodnost, rozvoj agresivního chování či rezistenci vůči inzulinu.

„Máme dostatek údajů z přírody a jejich dopadů na ni, abychom byli znepokojení,“ dodává Sherri Masonová. „Když ovlivňuje přírodu, jak bychom mohli věřit, že nějak neovlivňuje nás? Jediné co ale zatím víme je, že se koncentrace mikroplastů v životním prostředí, a tím i v nás, bude postupně zvyšovat.“

Další informace |
Líbil se vám článek? Přispějte si na napsání dalšího.
Radomír Dohnal
tisknout poslat
 twitter

Online diskuse

Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk
Do diskuze se můžete zapojit po přihlášení


Zapomněli jste heslo? Změňte si jej.
Přihlásit se mohou jen ti, kteří se již zaregistrovali.

reklama



Blíž přírodě

Ekolist.cz je vydáván občanským sdružením BEZK. ISSN 1802-9019. Za webhosting a publikační systém TOOLKIT děkujeme Econnectu. Navštivte Ecomonitor.
Copyright © BEZK. Copyright © ČTK, TASR. Všechna práva vyhrazena. Publikování nebo šíření obsahu je bez předchozího souhlasu držitele autorských práv zakázáno.
TOPlist