O navýšení peněz na kotlíkové dotace požádaly zatím dva kraje
"Je na uvážení každého kraje, zda v jejich konkrétní situaci možnost navýšení využijí. Jakmile kraj o navýšení finančních prostředků požádá, připravíme změnu (navýšení) tzv. Rozhodnutí o poskytnutí dotace," uvedl Valdman. Na krajích pak bude záležet, zda budou muset neuspokojení zájemci o kotle z prvního kola znovu vyplňovat všechny papírové formuláře.
Peníze by kraje měly použít na uspokojení zejména těch žadatelů, na jejichž schválené požadavky nezbyly v první vlně peníze. Tam, kde kraje zásobníky žádostí nedělaly, budou muset vyhlásit další krajskou výzvu. O konkrétních podmínkách fond v minulých týdnech se zástupci krajů několikrát jednal.
Jedinou podmínkou Evropské komise je, že se peníze využijí pouze na zdroje, které využívají obnovitelné zdroje energie (OZE), tedy na kotle na čistou biomasu nebo na tepelná čerpadla. Zatím největší zájem v kotlíkových dotacích je o kombinované kotle na uhlí a biomasu zároveň. Na dražší zdroje, kterými jsou právě tepelná čerpadla a kotle na biomasu, míří 40 procent žádostí. Největší zájem o tepelná čerpadla je v Královéhradeckém a Jihočeském kraji, kotle na biomasu před ostatními zdroji dominují ve Zlínském a Jihomoravském kraji. O kotle pouze na uhlí je zatím zájem nejmenší.
V první vlně kotlíkových dotací bylo dosud schváleno 21 054 žádostí za 2,3 miliardy korun. Proplaceno bylo 88,5 milionu korun, uvedlo ministerstvo životního prostředí.
Domácnosti mohou na výměnu kotle získat 70 až 80 procent nákladů z maximální částky 150 000 korun. Výše dotace je odstupňovaná podle typu kotle. Dalších pět procent je zvýhodnění pro obce s překročenými imisními limity. Do roku 2020 by mělo být ve třech vlnách rozděleno devět miliard korun a vyměněno až 100 000 kotlů. Měla by tak být nahrazena až třetina nejvíce znečišťujících kotlů v tuzemsku.
reklama