Poplatky za odpad se trojnásobně zvýší, plánují poslanci
Jak mohou obce vybírat peníze za odpady
Odpadový zákon počítá s tím, že takzvaným původcem komunálního odpadu je obec a nikoli její obyvatelé. To znamená, že jednotlivá města a vesnice jsou zodpovědná za nakládání s odpady a od svých obyvatel si jen vybírají peníze za odstraňování odpadů. V praxi mohou využít tří možností, jak peníze od občanů získat. Jaký si vyberou je důležité i z hlediska motivace k menší produkci odpadů.
První cestou je místní poplatek. Ten využívá naprostá většina obcí, protože je jednoduchý – platí všichni obyvatelé s trvalým bydlištěm. Nevýhodou je, že všichni platí tutéž sumu bez ohledu na to, kolik odpadu kdo produkuje.
Druhou cestou je poplatek podle zákona o odpadech. Ten platí vlastníci nemovitostí za všechny fyzické osoby, které odpad v obci produkují. Tedy i ty, které zde nemají trvalé bydliště. Jeho výši předkládaná novela neovlivní, protože ze zákona nemá určenou horní sazbu a platí se podle reálných nákladů. Podle tohoto systému se platí za počet odvezených popelnic, tedy podle skutečného množství vzniklého odpadu.
Třetí cestou jsou smlouvy mezi městem a jednotlivými osobami o svozu komunálního odpadu.
Nejvíce obcí v České republice, zhruba 80 %, vybírá peníze za odpady formou místního poplatku (poplatky lze ale řešit i jinými způsoby, viz box). Mstní poplatek se skládá ze dvou složek, každá z nich může dosáhnout nejvýše 250 korun. Celková platba za odpady tak může být maximálně 500 korun za obyvatele a rok. První část poplatku je de facto daní z hlavy, zatímco druhá část představuje skutečné náklady obce na nakládaní s odpady. Strop pro poplatky se nezměnil od roku 2002.
„Poplatek nebyl za celou dobu valorizován a přitom celkové náklady obcí vzrostly o 81,5 %,“ říká nově předložený návrh novely zákona o místních poplatcích. Podle informací společnosti Eko-kom již v roce 2009 dosahovaly průměrné náklady obcí na odpady 871,50 korun na jednoho obyvatele. Právě tato část poplatku by se měla zvýšit až na 750 korun, tedy trojnásobně. Protože náklady obcí „dlouhodobě a výrazně přesahují skutečné náklady“, měly by nové sazebníky začít platit už k 1. lednu 2012.
Poslanci navrhují zvýšení jen poplatku na skutečné náklady obce na sběr a svoz netříděného komunálního odpadu. Druhou část poplatku, která je určena například na vybavení obcí kontejnery na tříděný odpad a má tak podle poslanců motivovat k „ekologickému chování fyzických osob“, chtějí nechat na současné výši 250 Kč. Výpočet druhé složky poplatku vychází ze skutečných nákladů na likvidaci komunálního odpadu. Její zvýšení by podle poslankyně Langšádlové mělo obce i obyvatele motivovat k většímu třídění odpadu. „Čím více odpadu bude vytříděno, tím bude tento poplatek nižší,“ tvrdí.
Platit budou všichni
Návrh novely zákona o místních poplatcích poslanců Jana Husáka, Františka Laudáta a Heleny Langšádlové umožní i rozšířit výběr poplatků na osoby, které dnes poplatku nepodléhají. To se týká například cizinců s dlouhodobým povolením k pobytu. Platit by se mělo také za byty a domy, ve kterých není nikdo přihlášen k trvalému pobytu.
„Záměrem je podchytit zejména vlastníky domů, ve kterých není nikdo trvale hlášen, ale ve skutečnosti obydleny jsou,“ vysvětluje poslankyně Helena Langšádlová. Novela řeší i otázku tzv. "rekreačních apartmánů", kde též není nikdo trvale hlášen a jsou užívány obdobně jako rekreační objekt. Majitel by měl za takový rekreační objekt platit, jako kdyby byl trvale obydlen jednou osobou. Neřeší se tak, kolik lidí v nich může - byť dočasně - pobývat.
Apartmány nevadí
Zvýšení místního poplatku za odpady by uvítali například v krkonošské Rokytnici nad Jizerou. Podle posledních propočtů vychází náklady na poplatníka ve výši 720 Kč. Město ročně na systém odpadového hospodářství doplácí asi 750.000 Kč. Nejvíc stojí provoz sběrného dvora, a to i kvůli dvěma týdnům v roce, kdy je pro poplatníky místního poplatku odkládání velkoobjemového a nebezpečného odpadu zadarmo. Provozovatelem sběrného dvora ale není Rokytnice, ale Severočeské komunální služby. Občané zde mohou bezplatně odevzdávat například bílou techniku, která sice je také nebezpečným odpadem, odebírá se ale zdarma jako elektroodpad.
Rokytnice nad Jizerou patří mezi největší turistická střediska v ČR. „Poplatek podle platných právních předpisů vybírá samozřejmě i od vlastníků objektů sloužících k individuální rekreaci, kterých je přes pět set,“ říká Martina Šubrtová tajemnice městského úřadu.
Problém podle zkušeností z Rokytnice není ani v případě apartmánových domů. S většinou má město dohodnuto, že je do odpadového systému nezahrnuje a oni si veškeré služby zabezpečují sami. Městu nevznikají žádné náklady, takže ani žádné poplatky nevybírá. „Oni bývají většinou radši, neboť si mohou nastavit potřebný počet nádob a ostatní služby podle vlastních potřeb. V těchto domech dobře fungují společenství vlastníků a v případě problémů jsme se vždycky dokázali domluvit,“ popisuje rokytnické zkušenosti Šubrtová. Některé domy město zpoplatňuje, poplatek se vybírá za byty sloužící k individuální rekreaci. Ale i tady to funguje. „Díky fungujícím společenství vlastníků je vybírání těchto poplatků poměrně snadné,“ dodává Šubrtová.
Zvýšené náklady má obec v zimní sezóně, kdy je Rokytnice nad Jizerou plná turistů. Řada hotelů a penzionů prý nemá pro odpady od svých hostů dostatečnou kapacitu nebo svým klientům pytle na odpady neposkytne. Podle rokytnických zkušeností ale nejvíce neoznačených odpadů odkládají ti, kteří jsou ubytovaní v rámci objektů k individuální rekreaci. Což prý není prakticky možné kontrolovat. „Takový objekt můžeme zpoplatnit jen jednorázově ve výši 500 Kč, ale nemůžeme zohlednit počet osob, které objekt využívají,“ dodává Šubrtová. Což je problém, který neodstraní ani nový návrh. Zkušenosti z Rokytnice se dají podle tajemnice shrnout takto: rekreační objekty na vyšších nákladech za odpad mají také určitý vliv, ale ne tak zásadní.
Paušál nemotivuje nikoho
„Je pravda, že obce skutečně nemají peníze. Druhá věc ale je, že pro obce je prostě jednodušší zdražit,“ říká Milan Havel z Arniky. Podle něj ale za odpady oproti jiným zemím platíme stále relativně málo. "Zvýšení platby za odpad se dotkne každé domácnosti v obcích, kde se rozhodli pro platbu za odpad formou paušálního místního poplatku,“ doplňuje Ivo Kropáček z Hnutí Duha. Oba se shodují v tom, že řešením je přesunutí odpovědnosti za odpad na domácnosti. „Paušální místní poplatek na hlavu touto motivací není,“ říká Kropáček. Podle něj mnohem více motivují domácnosti k menší produkci odpadů jak poplatky podle odpadového zákona, tak přímé smlouvy.
Také podle Daniela Vondrouše ze Zeleného kruhu je paušální poplatek demotivující. „Ti, kdo poctivě třídí a produkují minimální množství směsného odpadu, platí i za odpad těch, kdo netřídí vůbec,“ říká. Podle něj se díky zvýšení maximální výše paušální platby stane systém místních poplatků pro obce ještě přitažlivější. V některých případech, například na rozsáhlém sídlišti, má prý paušální poplatek opodstatnění. „Jeho využitím si obce především zjednodušují administrativu spojenou s výběrem a kontrolou,“ říká Vondrouš.
Navrhované zvýšení poplatků tedy přinese více peněz obcím, které v tuto chvíli nakládání s odpady dotují. Systémové řešení by mělo podle Kropáčka stavět na lepších recyklačních službách. „Třídění odpadů musí být stejně snadné jako vyhazování do popelnic,“ říká Kropáček. Domácnosti musí také mít možnost třídit bioodpad, který tvoří více než třetinu popelnice. Také podle Vondrouše by měl způsob platby občanů za směsný odpad zahrnovat motivační prvky - například slevy v případě nižší produkce odpadu.
Především by se podle zástupců nevládních organizací novely zákonů neměly dělat ad hoc, ale měly by být součástí dlouhodobých koncepcí. „Diskuse o zvýšení paušálního místního poplatku by se tedy měla vést společně s diskusí o již roky slibovaném novém zákoně o odpadech a připravované aktualizaci Plánu odpadového hospodářství ČR," uzavírá Ivo Kropáček.
Jeden lepší než dva
Vlastní „Strategii rozvoje nakládání s odpady v obcích a městech ČR“ se dlouhodobě snaží prosadit Svaz měst a obcí České republiky (SMOČR). Strategie pro změnu navrhuje sjednotit současné dvě možností poplatku za komunální odpad (podle zákona o místních poplatcích a podle zákona o odpadech) v jeden místní poplatek podle pravidel zákona o místních poplatcích. Poplatek by vycházel ze skutečných čistých nákladů obce po odečtu veškerých peněz od kolektivních systémů, které obcím přispívají na sběr separovaného odpadu. Horní hranice poplatku je v tomto systému dána skutečnými náklady obce na provoz systému nakládání s komunálním odpadem za předcházející kalendářní rok. Systém počítá i se zpoplatněním rekreační nemovitosti.
„Motivačním prvkem navrhovaného systému je právě odečet příjmů, které obce obdrží za tříděný sběr druhotných surovin, jako jsou papír, plast, sklo, kovy a příjmů od kolektivních systémů za zpětný odběr,“ vysvětluje Barbora Němcová z legislativně-právního oddělení Svazu. Návrh podle ní řeší situaci obcí, které vybírají místní poplatek v režimu zákona o místních poplatcích a ve většině případů doplácejí na provoz systému nakládání s komunálním odpadem.
| Velikost obce | od obyvatel | živnostníci | druhotné suroviny | od chatařů | od EKO-KOM | celkem | náklady celkem | průměrně obec doplácí |
|---|---|---|---|---|---|---|---|---|
| do 500 | 392,1 | 37,2 | 26,6 | 61,2 | 84,3 | 601,4 | 847,9 | 29 % |
| 501-1000 | 410,0 | 30,7 | 22,3 | 45,4 | 80,1 | 588,5 | 799,5 | 26 % |
| 5001-10000 | 434,4 | 65,6 | 8,0 | 18,1 | 87,5 | 613,7 | 34% | 34 % |
| 10001-20000 | 455,0 | 83,2 | 15,4 | 7,1 | 89,1 | 649,7 | 946,8 | 31 % |
| 20001-50000 | 450,9 | 68,4 | 11,8 | 6,3 | 76,1 | 613,4 | 858,2 | 29 % |
| 50001-100000 | 437,1 | 3,5 | 12,8 | 5,0 | 67,9 | 526,4 | 858,1 | 39 % |
| 100 001 -1 milion | 466,6 | - | 12,9 | - | 61,0 | 540,5 | 805,7 | 33 % |
| nad 1 milon | 569,3 | 1,2 | 4,0 | - | 112,6 | 687,1 | 960,5 | 28 % |
| Celkem | 453,9 | 33,0 | 10,6 | 26,9 | 82,9 | 607,3 | 871,5 | 30 % |
| Údaje jsou v Kč/obyvatel/rok (r. 2009) | ||||||||
| Do příjmů nejsou započteny platby kolektivních systémů, které uvedlo 31 % obcí ve vzorku a činily průměrně 5,2 Kč/obyvatel/rok. | ||||||||
| Zdroj: Eko-kom, Sborník konference Odpady a obce 2010 | ||||||||
reklama
Návrh na vyšší ochranu nejlepší zemědělské půdy je ve Sněmovně před schvalováním
Česko má nejvíc průmyslových ploch na obyvatele ve střední a východní Evropě
K ústavní ochraně vody zněla ve sněmovním výboru kritika z opozice i z koalice