Z bank se stávají i poradny pro energetiku. Láká je zvyšování energetické účinnosti
Na zvyšování energetické účinnosti Česko vynaloží do roku 2020 více než 90 miliard korun z evropských i národních fondů. Veřejné dotace mají přitom tvořit jen třetinu z potřebných investic. Zbylé dvě třetiny má zajistit soukromý kapitál.
Pomocí těchto peněz musí Česká republika podle evropských cílů uspořit energii ve výši necelých 48 petajoulů. To se v přepočtu blíží energii, kterou ročně vyrobí jaderná elektrárna Temelín.
V ideálním případě by měla podle výpočtů ministerstva průmyslu a obchodu (MPO) jedna miliarda vynaložená z veřejných peněz odpovídat úspoře jednoho petajoulu.
„Ze zkušenosti ale víme, že v praxi takto optimističtí být nemůžeme,“ uvedla na letošním Pražském evropském energetickém fóru ředitelka odboru strategie a mezinárodní spolupráce v energetice na MPO Lenka Kovačovská.
„Zatímco v průmyslu jsme schopni optimální varianty dosáhnout, v domácnostech na jeden uspořený petajoule připadá 2,5 miliardy a v sektoru služeb dokonce 3,5 až 4 miliardy,“ upřesnila.
Co po roce 2020
Už dnes se mluví o způsobech, jak bude Česko úspory energie financovat po roce 2020.
Členské země EU se v říjnu dohodly na nezávazném orientačním cíli pro zvýšení energetické účinnosti na 27 % oproti prognózám. Zatím ovšem není jasné, kolik energie by mělo uspořit konkrétně Česko.
„Při přípravě Státní energetické koncepce jsme se pokusili vypočítat technicky a ekonomicky efektivní potenciál pro zvyšování energetické účinnosti v České republice. Ten mezi lety 2020 a 2030 vychází zhruba na 44 petajoulů,“ řekla na konferenci Kovačovská.
Neví se ale, jestli bude mít Česko po roce 2020 možnost čerpat peníze na zvyšování účinnosti i nadále z evropských fondů.
„V době, kdy se závěry přijímaly, se nikdo nebyl schopen zavázat k tomu, aby se pro další programové období něco takového odsouhlasilo,“ vysvětlila.
Česko a další země střední Evropy si ale vyjednaly, že na energetické úspory i další potřebnou modernizaci budou mít v příštím období k dispozici více prostředků ze systému emisního obchodování.
Celkový objem peněz ale bude záviset na ceně emisích povolenek, a tedy na úspěchu projednávané reformy tohoto systému.
Banky v roli energetických poradců
Evropa nyní také přemýšlí nad tím, jak přilákat soukromý kapitál, který by investice navýšil. Klíčovou roli v tom hrají banky.
„Banka je konzervativní instituce, která preferuje jistější, byť méně výnosné projekty. Zvláště po zkušenostech s podporou obnovitelných zdrojů ovšem vlastně nevíme, co je to jistota,“ řekl na energetickém fóru Max Wandler z Erste Corporate Banking.
„Existuje však oblast s vysokými výnosy i vysokou mírou jistoty. To jsou úspory energií. Žádný jiný finanční produkt, pokud nejde o nelegální činnost nebo riskantní spekulace, nic takového nenabízí,“ tvrdí.
V oblasti budov prý mají banky zájem o takové projekty, jako je výměna systémů vytápění, větrání a chlazení nebo výměna osvětlení. V průmyslu podle něj může jít v podstatě o jakoukoliv modernizaci výrobní technologie, modernizaci řídicích systémů a podobně.
Na banky to podle Wandlera klade další nároky. „Na rozdíl od obnovitelných zdrojů a zvláště fotovoltaiky, kde je jeden projekt jako druhý, jsou projekty pro zvyšování energetické účinnosti velmi individuální,“ vysvětlil. Banky proto klientům poskytují i energetické poradenství, ať už samy nebo s pomocí externích odborníků.
„Museli jsme razantně navýšit technickou úroveň svých služeb, a tím pádem technickou vzdělanost svých pracovníků. Zakládají se i speciální jednotky, ve kterých působí nejen lidé s bankovním backgroundem, ale i s technickým vzděláním,“ řekl.
Tento článek je převzat ze serveru EurActive.cz. Jeho další šíření je možné pouze se souhlasem vydavatele EU-Media.
reklama
Geologický vodík - přehlížený zdroj posiluje a vyvolává zlatou horečku
ČEPS: Investice do přenosové a distribuční soustavy se budou muset zvýšit
Tři uhelné elektrárny vypustily stejně emisí jako všechna auta v ČR, uvedly ekologické organizace