http://ekolist.cz/cz/zelena-domacnost/zpravy-zd/zdanime-domacnostem-plyn-a-zvedneme-dan-z-elektriny-navrhuje-kalousek
životní prostředí, příroda, ekologie, klima, biodiverzita, energetika, krajina, doprava, cestování ...

Zdaníme domácnostem plyn a zvedneme daň z elektřiny, navrhuje Kalousek

2.3.2012 14:55 | PRAHA (Ekolist.cz)
Topíte plynem? Pak vás asi čeká nová daň.
Topíte plynem? Pak vás asi čeká nová daň.
Vládě scházejí peníze a tak se snaží získat více financí výběrem daní. Jedním z nápadů je i zavedení daně ze zemního plynu pro domácnosti. Ty byly zatím z poplatku osvobozeny, protože zemní plyn měl nahradit zejména ve vytápění rodinných domů nekvalitní paliva, která přispívají ke znečištění ovzduší.

Ministerstvo financí hledá způsob, jak v roce 2013 státnímu rozpočtu ušetřit ušetřit 42 miliard a o rok později 84 miliard korun. V pondělí ministr financí Miroslav Kalousek (TOP09) představil návrhy, které obsahují i řadu opatření, která se dotýkají ekologického zdanění paliv. Vedle nové daně z uhlí, topného oleje a zemního plynu pro domácnosti navrhuje Kalousek ještě zrušení takzvané zelené nafty a zvýšení daně z elektřiny na dvojnásobek. Od zelené nafty si slibuje příspěvek do státní kasy 1,6 miliardy korun a od elektřiny 1,2 miliardy v roce 2013 a 1,4 miliardy v roce 2014.

„U elektřiny představuje zvýšení daně na dvojnásobek navýšení o méně než jedno procento z celkové ceny,“ ujistil na tiskové konferenci Miroslav Kalousek. Daň z elektřiny byla zavedena jako nástroj, který by postupně znevýhodnil elektřinu z fosilních paliv, takže elektřina z obnovitelných zdrojů je od této daně osvobozena. Daň na elektřinu v současnosti činí 28,30 Kč z MWh, dvojnásobek by tedy měl být 56,60 z MWh.

Plyn není výjimka

Ministr financí navrhuje odstranit „trvající daňové distorze“ a zdanit zemní plyn i pro domácnosti. Plyn pro domácnosti dostal výjimku v roce 2008 při zavádění prvního stupně ekologické daňové reformy. Stejný poplatek, který dnes platí jen firmy, by měly nově začít platit i domácnosti. Daň je stanovena ve výši 30,60 korun bez DPH (36,72 Kč s daní) za megawatthodinu. Ministr financí si slibuje, že zavedení daně by přineslo do státní kasy 900 milionů korun. „Nekladu si za cíl, že všechny předkládané návrhy budou také přijaty,“ prohlásil na tiskové konferenci Miroslav Kalousek.

„To dnešní osvobození je trochu nesystémové a v podstatě znevýhodnilo centrální vytápění před individuálním,“ komentuje návrh Edvard Sequens ze sdružení Calla. Podle něj navíc daň nezpůsobí u průměrné domácnosti sama o sobě tak citelný nárůst, který by motivoval k hledání jiného způsobu vytápění. 

Pro představu: nová daň z plynu by v případě novějšího, zatepleného bytu o 60 metrech čtverečních, který plynem ohřívá teplou vodu pro vytápění i přímou spotřebu, znamenala sumu asi 270 korun za rok. Za stejné období ale za spotřebovaný plyn majitelé bytu zaplatí zhruba 13 000 – 15 000 korun. U rodinného domu by šlo o sumu přibližně 700 – 1000 korun podle velikosti. Jenže tady hovoříme o nákladech na vytápění a ohřev vody na úrovni zhruba 40 000 - 50 000 korun.

Nechceme otálet

Nová daň z plynu by v případě schválení návrhu ministerstva financí měla začít platit v roce 2013. O rok později by mohla začít platit i uhlíková daň, další z vedlejších opatření, která by měla podle návrhu pomoci dosáhnout vyrovnaného rozpočtu.

Lidé prý plyn za uhlí při vytápění domů nevymění, zdraží totiž obojí
Lidé prý plyn za uhlí při vytápění domů nevymění, zdraží totiž obojí
Foto | Zdeňka Vítková / Ekolist.cz

Uhlíková daň znamená v podstatě zavedení povolenek na emise oxidu uhličitého pro ty, kteří dnes neplatí v systému evropského obchodování (ETS). Nedopadne však na největší znečišťovatele, ale bude se týkat domácnosti a malých a středních podniků. Podle představeného návrhu by mělo být uhlí a topné oleje zatíženy poplatkem ve výši 15 euro na jednu tunu emisí. „Jde o implementaci návrhu Evropské unie, navrhujeme ale s jeho přijetím neotálet,“ vysvětluje Miroslav Kalousek. Česká republika by totiž mohla uplatnit sedmiletý odklad, než by norma začala platit. Od zavedení uhlíkové daně si ministerstvo slibuje příjmy ve výši 1,8 miliardy korun.

Podle Edvarda Sequnese je uhlíková daň principiálně v pořádku, měla by se ale týkat všech a příjmy z ní by se neměly rozpouštět ve státním rozpočtu. „Domácnosti a malé firmy by měly pocítit úsporu výdajů někde jinde, což se ale nestane,“ dodává Sequens. Podle něho se nedá předpokládat, že by kvůli novému zdanění plynu lidé začali přecházeli k uhlí. Rozdíly v nákladech na vytápění mezi plynem a uhlím jsou výrazné už dnes, s tím že uhlí je významně levnější. Nicméně i uhlí bude zatíženo uhlíkovou daní, takže se dnešní disproporce moc nezmění.

Nové zdanění by ale prý mohlo přilákat více lidí k vytápění biomasou. „Ve srovnání s plynem, ale i uhlím bude investice do takového kotle dříve návratná. Ale zejména bude zase o něco výhodnější investovat do zateplení domu,“ předpokládá praktické dopady Sequens.

Konec daňové reformy

Zrušení výjimky u plynu a zavedení daně na uhlí, jako součást širší daňové reformy, ale ukazuje na definitivní konec jiného konceptu – ekologické daňové reformy. Ta zavádí do daňového systému enviromentální rozměr tím, že zatíží daní zejména škodlivé suroviny pro výrobu energií, na druhé straně ale sníží daňovou zátěže práce. Výsledkem má být fiskálně neutrální systém, tedy lidé na jedné straně zaplatí víc, na druhé straně dostanou za svou práci víc peněz.

Ekologickou daňovou reformu v částečné podobě zavedla v roce 2008 vláda Mirka Topolánka, pohříchu ale zůstala na půl cesty. Tehdejší zavedení daně za elektřinu a zemní plyn bylo označováno jako nultý stupeň ekologické daňové reformy, ovšem bylo poloviční, protože posloužilo ke zvýšení příjmu státní pokladny, nepřineslo ale snížení zdanění práce. „Zrovna tak uhlíková daň v Kalouskově pojetí pouze nadlouho ekologickou daňovou reformu zdiskredituje,“ dodává Sequens. Podle něj by bylo ideální, pokud by existovala jen jedna daň, která zpoplatní externality každého paliva v různé výši.

Podle Vojtěcha Koteckého z Hnutí Duha ale vláda nemůže zůstávat jen u daní. „Řada rodin si potřebné investice prostě nemůže dovolit, byť by byly sebe výhodnější,“ říká Kotecký. Proto musí stát zároveň pomoci domácnostem, aby mohly zateplit domy, případně přejít na vytápění biomasou nebo ohřívání vody solárními kolektory na střechách.

Peníze z prodeje emisních povolenek by podle něj měla vláda investovat do nového Programu energetické nezávislosti. Ten by granty a bezúročnými půjčkami domácnostem pomohl zbavit se závislosti na vytápění fosilními palivy.

Online diskuse

Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk
Do diskuze se můžete zapojit po přihlášení


Zapomněli jste heslo? Změňte si jej.
Přihlásit se mohou jen ti, kteří se již zaregistrovali.

reklama




Blíž přírodě Blíž přírodě-->

Ekolist.cz je vydáván občanským sdružením BEZK. ISSN 1802-9019. Za webhosting a publikační systém TOOLKIT děkujeme Econnectu. Navštivte Ecomonitor.
Copyright © BEZK. Copyright © ČTK, TASR. Všechna práva vyhrazena. Publikování nebo šíření obsahu je bez předchozího souhlasu držitele autorských práv zakázáno.
TOPlist