MF Dnes: Máme sklad. Plný jedů
25.1.2008 | VIKANTICE | MF Dnes
Nejchudší vesnice v Česku s nejvyšší nezaměstnaností. Horská vesnička Vikantice na Šumpersku s pouhými 81 obyvateli má ještě jedno negativní „nej“.
Ve svahu nad vesnicí stojí oplechovaný sklad, ve kterém se už přes dvacet let skladují kaly obsahující mimořádně nebezpečné kadmium. Místní lidé se bojí ekologické katastrofy. Krom toho, že karcinogenní látka ohrožuje je, v případě, že by se dostala do potoka pod svahem, mohou jedy doplout až do řeky Moravy.
Celou situací se zabývá Česká inspekce životního prostředí.
Ostře sledovaný sklad u vesnice patří firmě Grafitové doly. Vyjádření jejího vedení se přes sliby nepodařilo získat.
Na fotkách z konce loňského roku je zřetelně vidět, jak z prorezivělých kovových kontejnerů „prokvétá“ jejich nebezpečný obsah ven. A se skladem se stále nic neděje. Tedy děje. Firma Grafitové doly opravila otevřená vrata poté, co už nevydržela nápor větru nebo se dovnitř někdo dostal násilím. Několik místních se tehdy ocitlo uvnitř. „Úplně jsem se zhrozila. Je to strašné, jaké svinstvo máme přímo nad dědinou. Nechci ani domyslet ty následky, kdyby se to kadmium dostalo do vody a do vesnice,“ řekla Pavlína Kůrková z Vikantic.
Starosta Vikantic Miroslav Kročil se chodí na sklad pravidelně dívat. „Vidíte ty utržené plechy,“ ukazuje na okraj střechy na plechové hale. „Když silnější vítr serve další a naprší dovnitř, je na průšvih zaděláno,“ řekl Kročil.
Už několik let bombarduje úřady, aby s halou něco dělaly. „Úředníci jen pokyvují hlavami. Nikdo s tím zřejmě nechce mít nic společného. Výsledek je zatím nulový,“ zlobí se Kročil. Chtěl vědět, jestli už půda v okolí není plná kadmia. „Odpovědí mi bylo mlčení. Koho by taky zajímaly chudé Vikantice,“ řekl.
Plechovou halu postavila v roce 1984 firma Rudné doly Jeseník. Ze svého závodu ve Starém Městě tam navezla přibližně 1300 tun kadmiových kalů. „Rudné doly ve svém staroměstském závodě kdysi vyráběly kadmium z vyřazených nikl-kadmiových baterií. V podstatě šlo o recyklaci. Jenže vznikal taky nebezpečný odpad, který teď máme nad dědinou,“ vysvětlil Kročil.
Nebezpečné kadmium ztrácelo na významu, protože se při různých výrobách nahrazuje jinými surovinami. Rudné doly skončily a od roku 1990 se vyměnili dva majitelé. Nyní problematické dědictví vlastní společnost Grafitové doly Staré Město.
Firma slíbila, že se k celé věci vyjádří. „Písemnou odpověď právní oddělení předá v zítřejších dopoledních hodinách,“ napsala elektronickou poštou v úterý předsedkyně představenstva firmy Marie Bergmannová. Žádná zpráva však včera nepřišla.
„Nechci to na ně házet. Oni k tomu přišli jako slepí k houslím. Kdyby měli zaplatit likvidaci těch kalů, tak se nedoplatí. Zjišťoval jsem, kolik by stál odvoz a následná ekologická likvidace, a desítky milionů byl střízlivý odhad. Takže bez státní dotace to tady budeme mít ještě řadu let,“ uvedl Kročil. Pikantní je, že v Rudných dolech pracoval jako výrobní náměstek.
„Přišel jsem tam v roce 1988 z Karviné a končil v devadesátém roce. To už se tu kadmium dávno nevyrábělo. O skladu kadmia z dřívějších let jsem věděl jen to, že stojí. Když jsem se stal starostou, tak mě překvapilo, že tam ještě jedovaté kaly stále jsou,“ řekl Kročil.
Starosta Vikantic není první, kdo na skládku upozornil.
Před patnácti lety na nebezpečí ukazoval tehdejší starosta Branné na Šumpersku František Říha. Vikantice totiž tehdy byly součástí Branné, později se osamostatnily. „Tehdy ještě byla šance přimět k nápravě původce. Jenže nic se nestalo a vše usnulo,“ sdělil Říha.
Nebezpečné kadmium nedá spát ani starostce Jindřichova Arnoštce Krellerové. Pokud se dostane do Vikantického potoka protékajícího asi 200 metrů pod svahem, na kterém stojí sklad, dostane se do Plečského potoka a potom do říčky Branné protékající Jindřichovem. „Nebezpečí je velké. Nechápu, že to stále žádný kompetentní úřad neznepokojuje,“ řekla Krellerová. U Hanušovic vtéká Branná do řeky Moravy. Potom už by kadmium ohrožovalo všechny obce podél toku včetně Olomouce.
Její slova potvrzují i vodohospodáři. „Když už se takový jed dostane do řeky, je na nápravu pozdě. Na likvidaci takových látek totiž nejsme vybaveni ani není možné je z řeky dostat. Potom zbývá jen varovat veřejnost,“ řekl Antonín Kurfürst z Povodí Moravy.
Šéf šumperského odboru životního prostředí obavy Vikantických nesdílí. „Zabezpečení skladu hodnotím jako dostatečné. Současný vlastník se o sklad stará a k ekologické zátěži se hlásí. Od roku 1999 tam probíhají pravidelné kontroly,“ řekl Stanislav Ficnar.
Sklad sleduje také Český inspektorát životního prostředí. „Sklad kadmiových kalů jsme prověřovali, spolu s dalšími místy v kraji, kde by se mohly nacházet látky nebezpečné životnímu prostředí. Na základě zjištěných skutečností zahájila Česká inspekce životního prostředí správní řízení, jehož cílem je zajistit využití nebo odstranění nebezpečných odpadů uložených ve skladu ve Vikanticích,“ sdělil šéf olomouckého inspektorátu Radek Pallós.
***
„Když už se takový jed dostane do řeky, je na nápravu pozdě. Potom zbývá jen varovat lidi.“ Antonín Kurfürst z Povodí Moravy
reklama
Celou situací se zabývá Česká inspekce životního prostředí.
Ostře sledovaný sklad u vesnice patří firmě Grafitové doly. Vyjádření jejího vedení se přes sliby nepodařilo získat.
Na fotkách z konce loňského roku je zřetelně vidět, jak z prorezivělých kovových kontejnerů „prokvétá“ jejich nebezpečný obsah ven. A se skladem se stále nic neděje. Tedy děje. Firma Grafitové doly opravila otevřená vrata poté, co už nevydržela nápor větru nebo se dovnitř někdo dostal násilím. Několik místních se tehdy ocitlo uvnitř. „Úplně jsem se zhrozila. Je to strašné, jaké svinstvo máme přímo nad dědinou. Nechci ani domyslet ty následky, kdyby se to kadmium dostalo do vody a do vesnice,“ řekla Pavlína Kůrková z Vikantic.
Starosta Vikantic Miroslav Kročil se chodí na sklad pravidelně dívat. „Vidíte ty utržené plechy,“ ukazuje na okraj střechy na plechové hale. „Když silnější vítr serve další a naprší dovnitř, je na průšvih zaděláno,“ řekl Kročil.
Už několik let bombarduje úřady, aby s halou něco dělaly. „Úředníci jen pokyvují hlavami. Nikdo s tím zřejmě nechce mít nic společného. Výsledek je zatím nulový,“ zlobí se Kročil. Chtěl vědět, jestli už půda v okolí není plná kadmia. „Odpovědí mi bylo mlčení. Koho by taky zajímaly chudé Vikantice,“ řekl.
Plechovou halu postavila v roce 1984 firma Rudné doly Jeseník. Ze svého závodu ve Starém Městě tam navezla přibližně 1300 tun kadmiových kalů. „Rudné doly ve svém staroměstském závodě kdysi vyráběly kadmium z vyřazených nikl-kadmiových baterií. V podstatě šlo o recyklaci. Jenže vznikal taky nebezpečný odpad, který teď máme nad dědinou,“ vysvětlil Kročil.
Nebezpečné kadmium ztrácelo na významu, protože se při různých výrobách nahrazuje jinými surovinami. Rudné doly skončily a od roku 1990 se vyměnili dva majitelé. Nyní problematické dědictví vlastní společnost Grafitové doly Staré Město.
Firma slíbila, že se k celé věci vyjádří. „Písemnou odpověď právní oddělení předá v zítřejších dopoledních hodinách,“ napsala elektronickou poštou v úterý předsedkyně představenstva firmy Marie Bergmannová. Žádná zpráva však včera nepřišla.
„Nechci to na ně házet. Oni k tomu přišli jako slepí k houslím. Kdyby měli zaplatit likvidaci těch kalů, tak se nedoplatí. Zjišťoval jsem, kolik by stál odvoz a následná ekologická likvidace, a desítky milionů byl střízlivý odhad. Takže bez státní dotace to tady budeme mít ještě řadu let,“ uvedl Kročil. Pikantní je, že v Rudných dolech pracoval jako výrobní náměstek.
„Přišel jsem tam v roce 1988 z Karviné a končil v devadesátém roce. To už se tu kadmium dávno nevyrábělo. O skladu kadmia z dřívějších let jsem věděl jen to, že stojí. Když jsem se stal starostou, tak mě překvapilo, že tam ještě jedovaté kaly stále jsou,“ řekl Kročil.
Starosta Vikantic není první, kdo na skládku upozornil.
Před patnácti lety na nebezpečí ukazoval tehdejší starosta Branné na Šumpersku František Říha. Vikantice totiž tehdy byly součástí Branné, později se osamostatnily. „Tehdy ještě byla šance přimět k nápravě původce. Jenže nic se nestalo a vše usnulo,“ sdělil Říha.
Nebezpečné kadmium nedá spát ani starostce Jindřichova Arnoštce Krellerové. Pokud se dostane do Vikantického potoka protékajícího asi 200 metrů pod svahem, na kterém stojí sklad, dostane se do Plečského potoka a potom do říčky Branné protékající Jindřichovem. „Nebezpečí je velké. Nechápu, že to stále žádný kompetentní úřad neznepokojuje,“ řekla Krellerová. U Hanušovic vtéká Branná do řeky Moravy. Potom už by kadmium ohrožovalo všechny obce podél toku včetně Olomouce.
Její slova potvrzují i vodohospodáři. „Když už se takový jed dostane do řeky, je na nápravu pozdě. Na likvidaci takových látek totiž nejsme vybaveni ani není možné je z řeky dostat. Potom zbývá jen varovat veřejnost,“ řekl Antonín Kurfürst z Povodí Moravy.
Šéf šumperského odboru životního prostředí obavy Vikantických nesdílí. „Zabezpečení skladu hodnotím jako dostatečné. Současný vlastník se o sklad stará a k ekologické zátěži se hlásí. Od roku 1999 tam probíhají pravidelné kontroly,“ řekl Stanislav Ficnar.
Sklad sleduje také Český inspektorát životního prostředí. „Sklad kadmiových kalů jsme prověřovali, spolu s dalšími místy v kraji, kde by se mohly nacházet látky nebezpečné životnímu prostředí. Na základě zjištěných skutečností zahájila Česká inspekce životního prostředí správní řízení, jehož cílem je zajistit využití nebo odstranění nebezpečných odpadů uložených ve skladu ve Vikanticích,“ sdělil šéf olomouckého inspektorátu Radek Pallós.
***
„Když už se takový jed dostane do řeky, je na nápravu pozdě. Potom zbývá jen varovat lidi.“ Antonín Kurfürst z Povodí Moravy
reklama
Online diskuse
Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk
