http://ekolist.cz/cz/zpravodajstvi/tiskove-zpravy/adoptivni-orli-rodice-ze-zoo-liberec-se-staraji-o-mlade-hadilova-pisare-z-dvorske-zahrady
zprávy o přírodě, životním prostředí a ekologii

Tiskové zprávy

ZOO Dvůr Králové a ZOO Liberec: Adoptivní orlí rodiče ze ZOO Liberec se starají o mládě hadilova písaře z dvorské zahrady

4. července 2017 | ZOO Dvůr Králové a ZOO Liberec
Autor: Andrea Jiroušová, tel: 499 311 299, 773 786 158
Díky spolupráci zoologických zahrad se podařilo zachránit další mládě dravého ptáka. Mládě hadilova písaře ze zoo ve Dvoře Králové nakonec odchovali „pěstouni“ jiného druhu v liberecké zoologické zahradě.

V královédvorské zoologické zahradě, odkud mládě hadilova pochází, mají s odchovem těchto afrických opeřenců bohaté zkušenosti. Dokonce byli první v České republice a na Slovensku, komu se tento druh podařilo rozmnožit.

Dvorský pár hadilovů snáší oplozená vejce pravidelně, ale opakovaně se v posledních letech stalo, že snůšku rozbil. „Proto jsme se letos rozhodli vejce odebrat do líhně a pod rodiče umístit umělé podkladky. Plánovali jsme, že jakmile se začne mládě líhnout, vrátíme naklubané vejce zpět do hnízda,“ říká kurátor ptáků v ZOO Dvůr Králové Michal Podhrázský.

Pár však dva dny před líhnutím hnízdo opustil a zpět ho nepřilákal ani zvuk líhnoucího se ptáčete. „Stáli jsme tedy před rozhodnutím, jak pokračovat dál. Umělý odchov u hadilovů není složitý, ale takto odchovaní jedinci nejsou z důvodu imprintingu, neboli vtištění, vhodní do dalšího chovu. Pokud se o ně tedy od začátku stará ošetřovatel, jedinci mívají poté v dospělosti problém se soužitím s ostatními ptáky stejného druhu, výběrem partnera a péčí o potomstvo,“ popisuje Michal Podhrázský.

Dvorská zoo se proto spojila s libereckými zoology. Ti mají s odchovem ptáčat pod náhradními rodiči již cenné zkušenosti. Příkladem může být úspěšná adopce mláděte supa hnědého ze Zoo Ostrava či supa himálajského ze zoologické zahrady v Ústí nad Labem. I přes tyto chovatelské úspěchy ale bývá adopce mláďat rodiči jiného druhu velmi riziková. V tomto případě se jako menší komplikace ukázaly šumy v komunikaci mezi pěstouny a mládětem.

První okamžiky mláděte hadilova u nových pěstounů
„Po podložení samice okamžitě zasedla, začala mládě zahřívat a po patnácti minutách dokonce i krmit. Během hodiny ji na hnízdě vystřídal i samec. Jediným nepatrným problémem byla komunikace mezi nimi. Hadilov je velmi odlišný druh od orla bělohlavého. Pro orly tak bylo v prvních dnech komplikované rozpoznat zvuky malého hadilova a identifikovat jeho potřeby.

Zvuk žadonění o potravu u hadilovů totiž zní podobně jako u orla pískání, které rodiče upozorňuje, že je mláděti zima a je potřeba ho rychle začít zahřívat. Během prvních krmení tak ptáče dostalo od pěstounů pouze několik malých soust a místo krmení ho raději neustále zahřívali,“ vysvětluje Jan Hanel, kurátor dravých ptáků v ZOO Liberec. Nicméně problém dialektu zkušení orli bělohlaví během dvou dní vyřešili a od té doby probíhá vše standardně a mládě hadilova prospívá.

Jaký bude osud mláděte hadilova písaře je zatím nejistý. S největší pravděpodobností ale tento lovec jedovatých hadů v liberecké zoo zůstane a rozšíří tamní unikátní kolekci dravých ptáků.

Hadilov písař je velký, převážně na zemi žijící pták. V přírodě zatím není ohrožený, protože lidé ho považují za užitečného pro svou schopnost lovit jedovaté hady. V jižní Africe se dokonce na farmách chovají ochočení ptáci, kteří pomáhají farmářům lovem nebezpečných hadů. Své druhové jméno písař pak je vysvětlováno tím, že chocholka v klidové poloze připomíná písaře s perem za uchem.

I když dokáže létat, činí tak velmi zřídka. Má velmi dlouhé a tenké nohy, které mu umožňují běhat tak rychle, že jej člověk nedostihne. Živí se převážně malými obratlovci (drobnými savci, ještěrkami, hady) a hmyzem, občas ptačími vejci. Hadilov žije většinou celý život ve stejném páru. Partneři společně loví a společně také stavějí velké ploché hnízdo ve větvích stromů. Hnízdo pak používají několik let.
Andrea Jiroušová, tel: 499 311 299, 773 786 158 tisknout poslat
 twitter

Online diskuse

Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk
Do diskuze se můžete zapojit po přihlášení


Zapomněli jste heslo? Změňte si jej.
Přihlásit se mohou jen ti, kteří se již zaregistrovali.

reklama


Blíž přírodě

Ekolist.cz je vydáván občanským sdružením BEZK. ISSN 1802-9019. Za webhosting a publikační systém TOOLKIT děkujeme Econnectu. Navštivte Ecomonitor.
Copyright © BEZK. Copyright © ČTK, TASR. Všechna práva vyhrazena. Publikování nebo šíření obsahu je bez předchozího souhlasu držitele autorských práv zakázáno.
TOPlist TOPlist