http://ekolist.cz/cz/zpravodajstvi/tiskove-zpravy/bourliva-debata-ke-greeningu
zprávy o přírodě, životním prostředí a ekologii

Tiskové zprávy

Asociace soukromého zemědělství ČR: Bouřlivá debata ke greeningu

Ve druhé polovině května proběhlo v Bruselu jednání Skupiny pro občanský dialog při Evropské komisi, tentokrát na téma ozelenění. Evropská komise podala podrobné informace o plnění greeningu a nastínila, jak by podmínky mohly být upraveny do budoucna. Na jednání se poměrně bouřlivě střetly zemědělské organizace se zástupci ekologických sdružení.


Jaké jsou dosavadní výsledky ozelenění?

Opatření k ozelenění muselo na základě podmínek nové Společné zemědělské politiky zavést 35 % všech zemědělců v Evropské unii, kteří hospodaří celkem na 75 % zemědělské půdy. Nejvyšší míru ozelenění - prakticky 100 % půdy - mají v Belgii, následují Litva, Maďarsko, Švédsko, naopak na úplném chvostu je s přehledem Malta (cca 4 %) a méně mají obecně středomořské země, kde je více malých farem do 10 hektarů a ekologických farem, které jsou z povinnosti vyjmuty. V ČR je ozelenění praktikováno na zhruba 88 % půdy.

Hlavním sporným bodem greeningu jsou tzv. plochy v ekologickém zájmu (EFA), které musí povinně vyčlenit zemědělci hospodařící na více než 15 ha orné půdy. Z hlediska povinnosti uplatňovat toto opatření je ve vedení Česká republika, kde se tato povinnost vztahuje na farmy, které celkově obhospodařují cca 97 % orné půdy, přičemž evropský průměr je kolem 70 %. To samozřejmě souvisí s průměrnou rozlohou farem, která je u nás v rámci EU největší. EFA ploch mělo být v první části programovacího období vyčleněno povinně 5 % orné půdy, po všech přepočtech ovšem Evropská komise dospěla k závěru, že v praxi bylo těchto ploch zavedeno 10 % (cca 8 mil. ha), takže bude pravděpodobně ustoupeno od záměru povinné procento navýšit na 7 % od roku 2018.

Z jednotlivých opatření EFA ploch byly na evropské úrovni nejpopulárnějšími plodiny vážící dusík (39,1 %), těsně následovány úhorem (38,5 %) a s větším odstupem pak meziplodinami (14,9 %). Podíly jednotlivých opatření se ale dost různí stát od státu – Irsko například skoro 80 % EFA ploch splnilo pomocí krajinných prvků, Portugalsko zase v drtivé většině úhorem, Belgie výrazně vsadila na meziplodiny. Česká republika má společně s Rumunskem, Chorvatskem a Itálií zhruba 70% podíl plodin vážících dusík.


Zákaz pesticidů na některých EFA plochách od roku 2018

Právě pěstování plodin vážících dusík je ale jednou z hlavních příčin, proč se Evropská komise rozhodla přehodnotit agrotechnické podmínky na některých (potenciálně produkčních) typech EFA ploch. Z dosavadních výsledků studií celkem nepřekvapivě vyplynulo, že tyto plochy, pokud jsou obhospodařovány konvenčně, nemají valný přínos pro biodiverzitu, což bylo původním záměrem celého greeningu. Někdy spíše naopak. Od roku 2018 se proto počítá se zákazem používání pesticidů. Smyslem změny je přimět zemědělce, aby ve větší míře volili jiné typy EFA ploch, především úhor (v minimální době trvání 6 měsíců) a krajinné prvky, které mají podle dosavadních zjištění největší potenciál splnit původní záměr.

Dalšími změnami, které jsou plánovány od roku 2018, je odstranění termínu osevu meziplodinami (meziplodina ale musí na pozemku zůstat minimálně 8 týdnů), povolení směsi osiv u dusík vážících plodin a zavedení některých nových plodin. To vše zemědělci vítají, na rozdíl od zákazu pesticidů, které se Komise přesto snaží prodat jako zjednodušení greeningu.


Tlak environmentálních organizací

Na evropské půdě mají poměrně velké slovo různé ekologické organizace, v čele s BirdLife a Greenpeace, které se do diskuse velmi živě zapojovaly také na květnovém jednání a označovaly nejen ozelenění, ale v podstatě celou zemědělskou politiku EU, za neefektivní a málo zacílenou na dnešní potřeby, mezi něž řadí boj se změnou klimatu, kolapsem ekosystémů, nadměrnou spotřebou, plýtváním, obezitou a vylidňováním venkova.

Oproti velmi emotivnímu vystoupení zástupkyně BirdLife pak stála prezentace návrhů zemědělské organizace COPA-COGECA, která přinesla některé docela rozumné návrhy, jak greening zefektivnit a zároveň zjednodušit. Jedním z nápadů (který ASZ ČR prosazuje už od samého počátku diskusí o ozelenění) je vize dobrovolného greeningu, kdy by se farmář sám rozhodl, zda je pro něj dodržování podmínek dostatečně atraktivní. Nevyčerpané peníze by pak byly k dispozici ostatním zemědělcům, kteří naopak mají zájem se na greeningu ve své zemi podílet větší měrou. Možností, jak zefektivnit a zatraktivnit opatření vedoucí obecně ke zlepšení životního prostředí by podle COPA-COGECA mohl být také přesun části rozpočtu tzv. dobrovolně vázaných plateb na investice typu precizního zemědělství, obnovy mokřadů, zakládání mezí apod. To ale v České republice asi neprojde…
tisknout poslat
 twitter

Online diskuse

Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk
Do diskuze se můžete zapojit po přihlášení


Zapomněli jste heslo? Změňte si jej.
Přihlásit se mohou jen ti, kteří se již zaregistrovali.

reklama


Blíž přírodě

Ekolist.cz je vydáván občanským sdružením BEZK. ISSN 1802-9019. Za webhosting a publikační systém TOOLKIT děkujeme Econnectu. Navštivte Ecomonitor.
Copyright © BEZK. Copyright © ČTK, TASR. Všechna práva vyhrazena. Publikování nebo šíření obsahu je bez předchozího souhlasu držitele autorských práv zakázáno.
TOPlist TOPlist