http://ekolist.cz/cz/zpravodajstvi/tiskove-zpravy/co-daniel-benes-zitra-na-valne-hromade-nepovi-kazda-rodina-posila-cezu-skryte-dotace-2-600-korun-rocne-za-zdravi-poskozene
zprávy o přírodě, životním prostředí a ekologii

Tiskové zprávy

Hnutí DUHA: Co Daniel Beneš zítra na valné hromadě nepoví: Každá rodina posílá ČEZu skryté dotace 2 600 korun ročně za zdraví poškozené starými uhelnými elektrárnami

20. června 2017 | Hnutí DUHA
Autor: Jan Piňos, tel: 731 465 279
Na zítřejší valné hromadě ČEZu neřekne generální ředitel akcionářům ani občanům - kteří jsou prostřednictvím státu vlastníky 70 % strategické firmy - že účetnictví společnosti neobsahuje zásadní položku. Jedná se o asi 6,5 miliard korun, které poskytujeme ČEZu my všichni jako skryté dotace pro jeho zastaralé uhelné elektrárny Počerady, Mělník II a III a Dětmarovice [1]. To je 2600 Kč na průměrnou čtyřčlennou rodinu. Další miliardové škody samozřejmě způsobují i modernizované elektrárny a také teplárny.

ČEZ (ani jiní provozovatelé uhelných elektráren) totiž neplatí za škody, které způsobuje znečištěné ovzduší spalováním uhlí tak, že zvyšuje nemocnost a pracovní neschopnost. Ukazuje to studie Centra pro otázky životního prostředí Univerzity Karlovy [1]. Tyto škody zaplatí občané ze zdravotního a nemocenského pojištění či z daní. Pokud by ČEZ a další elektrárenské společnosti v ČR i EU tyto náklady na výrobu elektřiny z uhlí platily, bylo by rázem ekonomicky výhodnější začít stavět větrné elektrárny a další obnovitelné zdroje a staré uhelné elektrárny zavírat.

Skryté dotace pro zastaralé uhelné elektrárny chybí však i v účetnictví Severní energetické, a.s. (2,7 miliardy Kč na pokrytí škod způsobované elektrárnou Chvaletice) a Sokolovské uhelné, a.s. (1,8 miliardy Kč za elektrárnu Tisová) [1]. To také ukazuje, že problému se ČEZ nemůže zbavit prodejem elektráren, neboť občané a stát se účtů za znečištěné ovzduší nezbaví. Oba škodlivé provozy totiž ještě před třemi lety provozoval ČEZ. Prodej elektráren tyto škody samozřejmě neodstranil. V případě elektrárny Chvaletice naopak hrozí prodloužení jejího provozu a tedy i délka působení škod.

Přitom zmíněné nejstarší a nejšpinavější elektrárny vůbec nepotřebujeme. Vyrábějí všechny dohromady o 12 % elektřiny méně, než kolik ČR vyváží [2]. Vývoz nedává ani ekonomickou logiku, stát získá na daních a dividendách daleko méně než tratí na škodách.

Zbytečný provoz zastaralých uhelných elektráren je mimo jiné důsledkem nefungujícího systému emisního obchodování (EU ETS), který měl zahrnout do ceny fosilních paliv právě i způsobované škody. Vysoké množství povolenek v systému dané řadou výjimek a bezplatně přidělované povolenky vedou k trvale nízkému poplatku za emise, který se ani zdaleka neblíží skutečným nákladům s nimi spojeným (tedy škodám na zdraví a životním prostředí). Špatnému systému nepomáhají ani nízké poplatky za vypouštění znečišťujících látek do ovzduší, které kryjí zlomek negativních dopadů.

Situaci proto řeší jednotlivé státy, například Británie, zákonem o snižování emisí. Naše země však podobný antifosilní zákon stále nemá. Ministr životního prostředí Richard Brabec jej nezvládl vytvořit a předložit vládě, přestože se k němu vláda zavázala již před třemi lety v programovém prohlášení [3].

Potřebnost antifosilního zákona dokládá i fakt, že Státní energetická koncepce ČR (SEK) sice již od roku 2014 obsahuje konkrétní úkoly proti plýtvání uhlím v zastaralých elektrárnách, když je však ministr průmyslu vložil do návrhu novely energetického zákona, poslanci je odmítli. Obdobně se nedaří vytlačit uhlí z domácích kotlů a kamen. Dle SEK mají vznikat větrné elektrárny, ale vláda se ani nepokusila prosadit jejich rozumnou podporu.

Jiří Koželouh, programový ředitel Hnutí DUHA, řekl:
"Strategická státní firma - kterou prostřednictvím většinového státního podílu spoluvlastní každý z nás - by měla akcionářům, vládě i občanům předkládat kompletní účty. Tedy včetně částky za to, kolik každý z nás zaplatí za znečištění ze zastaralých a nepotřebných uhelných elektráren. Poslední odborné výpočty ukazují, že průměrná čtyřčlená rodina za to posílá ČEZu ročně skrytou dotaci 2 500 korun. Kdyby miliardové škody ročně musel zaplatiti ČEZ, tak by rázem zbytečné zdroje zavřel a začal stavět třeba větrné turbíny a mohl by nabízet lidem podíly v projektech místo inkasování dotací na uhlí."


Kontakty:
Jiří Koželouh, programový ředitel, 723 559 495, jiri.kozelouh@hnutiduha.cz

Poznámky:
[1] Měrné externí náklady výroby elektrické energie v uhelných parních elektrárnách v České republice, COŽP, Univerzita Karlova (2012). - Studie je již pět let stará a aktuální škody mohou být kvůli nižší výrobě a menšímu znečištění z některých provozů nižší, ale i tak stále jde o několik miliard korun.
[2] Česká republika je 5. největším vývozcem elektřiny na světě. V absolutních objemech, nikoliv v přepočtu na obyvatele. V tomto jsme druzí, předstihuje nás jen Paraguay s hydroelektrárnou Itaipu o výkonu sedmi Temelínů. Kdyby se zavřelo 6 zastaralých uhelných elektráren, tak stále ještě budeme vývozci elektřin. Jedná se o zmiňované nemodernizované elektrárny ČEZ Počerady (uhelné bloky, nikoliv nové paroplynové), Mělník II a III a Dětmarovice. A dále elektrárna Chvaletice (patřící Severní energetické, a.s., která ji koupila od ČEZ) a elektrárna Tisová (nedávno ji ČEZ prodal Sokolovské uhelné, a.s.). Elektrárny dohromady vyrábí ročně 14 TWh elektřiny z uhlí. Roční vývoz elektřiny z ČR činí 16 TWh.
[3] Program vlády slibuje srazit kritickou závislost na fosilních palivech a zlepšit recyklaci odpadu: http://www.hnutiduha.cz/aktualne/program-vlady-slibuje-srazit-kritickou-zavislost-na-fosilnich-palivech-zlepsit-recyklaci
Jan Piňos, tel: 731 465 279 tisknout poslat
 twitter
Tento článek patří do kategorie |

Online diskuse

Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk
Do diskuze se můžete zapojit po přihlášení


Zapomněli jste heslo? Změňte si jej.
Přihlásit se mohou jen ti, kteří se již zaregistrovali.

reklama

Blíž přírodě

Ekolist.cz je vydáván občanským sdružením BEZK. ISSN 1802-9019. Za webhosting a publikační systém TOOLKIT děkujeme Econnectu. Navštivte Ecomonitor.
Copyright © BEZK. Copyright © ČTK, TASR. Všechna práva vyhrazena. Publikování nebo šíření obsahu je bez předchozího souhlasu držitele autorských práv zakázáno.
TOPlist TOPlist