http://ekolist.cz/cz/zpravodajstvi/tiskove-zpravy/domaci-zvirata-zanaseji-do-krajiny-nebezpecne-jedy-ohrozuji-tim-prirodu
zprávy o přírodě, životním prostředí a ekologii

Tiskové zprávy

Česká krajina: Domácí zvířata zanášejí do krajiny nebezpečné jedy, ohrožují tím přírodu

22. července 2016 | Česká krajina
Autor: Dalibor Dostál, tel: 606 635 303
„Poněkud opomíjenou, avšak z hlediska biodiverzity zásadní skutečností je, že některá cenná společenstva organismů ohrožují současné postupy veterinární péče v konvenčních chovech domácích zvířat. Vlivem časté aplikace antiparazitik mizí organismy, které se v přírodě živí trusem zvířat, odstraňují jej z pastvin a slouží tedy jako přirozená zdravotní policie. Zejména se to týká brouků, včetně řady vzácných druhů,“ upozornil Miloslav Jirků z Biologického centra Akademie věd v Českých Budějovicích.

Výzkumy provedené v zahraničí ukázaly, že zvířata ošetřená některými antiparazitiky, jako je například běžně používaný ivermektin, vylučují vysoce toxický trus i 45 dní po aplikaci. „Tato antiparazitika, jsou pro brouky specializované na zpracování trusu pachově atraktivní a lákají je ze širokého okolí. Pro jejich larvy pak výkaly domácích zvířat představují toxickou past, z níž není úniku,“ dodal Miloslav Jirků.

Používání toxických antiparazitik vede nejenom k vyhubení mnoha ohrožených druhů v lokalitě, ale zvyšuje riziko šíření infekcí. „Kvůli vyhubení organismů rozkládajících trus zůstávají na pastvinách výkaly extrémně dlouhou dobu. Místo aby trus během několika dní či týdnů zmizel, stává se zdrojem infekcí nejen pro domácí zvířata, ale potenciálně i pro divoká zvířata v přírodě. Tam, kde nemá trus kdo odstraňovat, je povrch pastvin dlouhodobě kontaminován vývojovými stadii parazitů, zvířata se díky tomu brzy nakazí znovu, paraziti si postupně vytvářejí k přípravkům odolnost a je třeba odčervovat o to intenzivněji. Je to začarovaný kruh,“ popsal Miloslav Jirků další souvislosti.

Kontaminace pastvin domácích zvířat toxickými látkami tak představuje pro přírodu vážnou zátěž. Domácí plemena zvířat se však po stovkách let šlechtění, navíc při současných metodách chovu na uzavřených pastvinách, bez intenzivní veterinární péče neobejdou. „Alespoň v případě cenných území, jako jsou národní parky, bývalé vojenské prostory a větší přírodní rezervace, by se proto péče o bezlesí měla obejít bez pastvy domácích zvířat,“ doplnil Dalibor Dostál z ochranářské společnosti Česká krajina.

K údržbě přírodních luk a stepí je proto v rámci ochrany přírody vhodnější používat původní velké kopytníky, jako jsou divocí koně, zubři nebo zpětně šlechtění pratuři. Ukazují to jak mnohaleté zkušenosti ze zahraničí, tak pilotní projekt pastvy velkých spásačů realizovaný v bývalém vojenském prostoru ve středočeských Milovicích. „Tito velcí kopytníci si zachovali přirozenou odolnost vůči běžným parazitům, takže se dlouhodobě bez plošného používání antiparazitik obejdou a výborně se jim daří,“ podotkl Miloslav Jirků.

Na trus vázaní brouci mají pravděpodobně již od dob dinosaurů nezastupitelnou roli v ekosystému. Nejenže udržují pastviny čisté, ale zapracováváním trusu zpřístupňují živiny rostlinám a zlepšují tak jejich koloběh v přírodě. Svou činností zvyšují i množství žížal a jiných půdních organismů. Zdravá půda je pak schopná hostit bohatá rostlinná společenstva, zachovává si úrodnost, je odolnější vůči erozi a má výrazně lepší schopnost vstřebávat a zadržovat vodu. Brouci zpracovávající trus navíc výrazně snižují vznik metanu ve výkalech a omezují tak únik jednoho z hlavních skleníkových plynů do atmosféry. „Jde o dokonalý systém fungující desítky milionů let, který jsme chemií a celkovou změnou hospodaření vážně narušili během několika málo desetiletí,“ zdůrazňuje Miloslav Jirků.

Brouci zpracovávající trus jsou přitom schopni bránit šíření parazitů přirozenou cestou. „Výzkumy ukázaly, že zdravé populace těchto brouků dokáží u domácích zvířat snižovat infekce střevními parazity o více než 95 procent,“ porovnal Miloslav Jirků. Brouci odstraňováním trusu zabraňují také množení obtížných much, které představují veterinární i hygienický problém. Mouchám totiž jedy z antiparazitik vadí výrazně méně, takže na rozdíl od brouků přežijí, a trus ležící dlouhodobě na pastvinách se pak stává jejich líhništěm.

Společnost Česká krajina na projektech spojených s návratem a ochranou velkých kopytníků spolupracuje s experty z Biologického centra Akademie věd České republiky, Jihočeské univerzity v Českých Budějovicích, Univerzity Karlovy v Praze, Ústavu biologie obratlovců Akademie věd České republiky, České zemědělské univerzity v Praze, Mendelovy univerzity v Brně, Masarykovy univerzity v Brně a dalších odborných institucí.

Na projekty ochrany velkých kopytníků může veřejnost přispět zasláním dárcovské zprávy ve tvaru DMS KRAJINA na číslo 87 777. Cena dárcovské zprávy je 30 korun, na péči o zvířata a rezervace jde 28,50 korun. Dárcovské SMS zastřešuje Fórum dárců. Mezi další možnosti podpory patří dárcovský portál Darujspravne.cz nebo nákup ve vybraných e-shopech prostřednictvím portálu Givt.cz.

Projekty návratu a ochrany velkých kopytníků podporují společnosti Ekospol, Net4Gas, Pivovar Zubr, Nadační fond rodiny Orlických, JK Jewels, Operační program Životní prostředí, Státní fond životního prostředí, Agentura ochrany přírody a krajiny České republiky, Středočeský kraj, hejtman Miloš Petera, Město Milovice, Město Benátky nad Jizerou, Megabooks CZ, American International school ve Vídni, milovická Mateřská škola Kostička i veřejnost. V rámci svého dobrovolnického programu projekt podpořili i studenti z Townshend International School v Hluboké nad Vltavou.
Dalibor Dostál, tel: 606 635 303 tisknout poslat
Tento článek patří do kategorie |

Online diskuse

Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk
Do diskuze se můžete zapojit po přihlášení


Zapomněli jste heslo? Změňte si jej.
Přihlásit se mohou jen ti, kteří se již zaregistrovali.

reklama
Příběhy české přírody
   

Blíž přírodě

Ekolist.cz je vydáván občanským sdružením BEZK. ISSN 1802-9019. Za webhosting a publikační systém TOOLKIT děkujeme Econnectu. Navštivte Ecomonitor.
Copyright © BEZK. Copyright © ČTK, TASR. Všechna práva vyhrazena. Publikování nebo šíření obsahu je bez předchozího souhlasu držitele autorských práv zakázáno.
TOPlist TOPlist