http://ekolist.cz/cz/zpravodajstvi/tiskove-zpravy/dum-z-krabic-od-mleka
zprávy o přírodě, životním prostředí a ekologii

Tiskové zprávy

Institut Cirkulární Ekonomiky, z. ú.: Dům z krabic od mléka

5. srpna 2017 | Institut Cirkulární Ekonomiky, z. ú.
Autor: Ing. Soňa Jonášová, tel: +420721041450
Nápojový karton je obalový materiál, kterého se v České republice ročně uvede na trh téměř 20 tisíc tun. Průměrný Pražan například vytřídí jen 0,71 kg kartonů ročně, přičemž jejich spotřeba na jednoho obyvatele činí asi dvakrát tolik. Stále se však právě například v Praze vytřídí téměř dvakrát více, než je celorepublikový průměr. Pokud bychom tedy chtěli odevzdat k recyklaci stejné množství materiálů, které jsme zakoupili, měli bychom znásobit naše úsilí. Ze zrecyklovaného nápojového kartonu totiž může vzniknout třeba stavební materiál nebo papírová utěrka s vysokou přidanou hodnotou, neboť jsou tyto věci vyrobeny z materiálu, který mohl jinak skončit na skládce. Desky z nápojových kartonů je možné najít v udržitelném stavebnictví například jako plnohodnotnou alternativu dřevovláknitých a sádrokartonových elementů suché výstavby.

Správné třídění je nezbytné. Zbytky jídla v nápojovém kartonu omezují recyklaci.

Do kontejneru na nápojové kartony patří krabice od džusů, vína, mléka a řady potravinářských produktů a vzhledem ke specifikům jejich dalšího zpracování je důležité dbát na jejich „čistotu“. V případě, že lidé vyhodí kartony s velkým množstvím obsahu, je jejich recyklace často velmi náročná a to kvůli nutnosti jejich případného vymývání. Pokud totiž chceme získat kvalitní výrobek, je podstatná čistota vstupní složky. A jelikož je častým nešvarem vyhazovat nápojové kartony i s velkými zbytky jídla či nápojů, tak dochází při jejich přepravě a následném třídění ke vzniku plísní a mechanických nečistot, které limitují další zpracování. Na třídící lince jsou takové složky odpadu zpravidla vytříděny mezi ty, které následně putují na skládky. „Vypírání nápojových kartonů je technologicky a finančně náročné. Náš patentovaný systém tuto operaci však nevyžaduje. Obaly naopak dosušujeme, aby ve vznikající surovině pro recyklaci nezůstala vlhkost, která by způsobovala zmíněné plísně. Výrazně by v celém procesu recyklace samozřejmě pomohlo, pokud by lidé kartony alespoň zběžně vymyli.“ říká Bohumil Musil ze společnosti Flexibau, zpracovávající kartonové obaly k výrobě deskových elementů pro stavebnictví a nábytkářství.

Nápojový karton skutečně třídí jen polovina domácností.

Organizace INCIEN se v roce 2016 zaměřila na nedostatky v třídění nápojových kartonů ve třech městských částech Prahy. Součástí výzkumu bylo mapování stávajícího počtu, stavu a využitelnosti kontejnerů na sběr nápojových kartonů. Na výzkum navázala také anketa mezi občany, která zjišťovala, jak občané třídí a co si o současných možnostech myslí. Obsáhlý výzkum na Praze 3, 7 a 13 o celkovém počtu téměř 700 respondentů odhalil několik podstatných informací. Přesto, že se objem nádob i jejich hustota na km2 v jednotlivých částech liší, průměrně občané těchto městských částí vytřídí stejné množství nápojových kartonů (0,71 kg na obyvatele), což je stále zhruba jen polovina toho, co vyprodukují. Tento údaj také potvrzuje anketa, ve které se pracovníci INCIEN dozvěděli, že nápojové kartony třídí zhruba polovina obyvatel. S hustotou umístění nádob je na tom nejlépe Praha 3 s počtem 16 míst na km2, druhá je Praha 13 s číslem 10,7 na km2 a poslední byla Praha 7 s počtem 5,5 míst na km2. Praha 7 však ve spolupráci se společností Pražské služby počet nádob na nápojové kartony zdvojnásobila a výsledky je možné sledovat již nyní. „Zvýšení počtu nádob téměř bez výjimek znamená i zvýšení množství vytříděné složky. Čím blíže a pohodlněji se lidé ke sběrným hnízdům dostanou, tím více třídí. Tento fakt se osvědčil i u sběru plastu a papírů, které jsme na Praze 7 zavedli i do vnitrobloků a výtěžnost ze zvýšila o téměř 30 %,“ doplňuje pan Radim Mana, mluvčí firmy Pražské služby.

Málokdo tuší, jak se skutečně recyklují nápojové kartony.

Anketa mezi obyvateli dále ukázala, že občané odpad třídit chtějí. Bohužel však většina z nich s možnostmi třídění nápojových kartonů spokojena není. Často nevědí, že se nápojové kartony dají třídit, nebo si stěžují, že kontejnery jsou přeplněné či chybí. Velmi často lidé také nevěděli, co se skutečně s nápojovými kartony dále děje. Někteří tipovali využití v papírenském průmyslu, avšak o využití ve stavebnictví nevěděl nikdo.

Z krabice od mléka papírové kapesníky i nové domy.

O nápojové kartony mají papírny vysoký zájem zejména z důvodu vysoké kvality vstupního materiálu, ze kterého jsou tyto obaly vyrobeny. Recyklace nápojových kartonů probíhá podobně jako u běžného papíru, tedy mokrou metodou s pomocí tzv. vířivého rozvláknění na jednotlivé složky. Vířivým rozvlákněním se získá z nápojových kartonů 70-90 % celulózových vláken určených k opětovné výrobě papíru. Papírny tak získají kvalitní surovinu a tím  šetří peníze i chrání lesy. Z nápojových kartonů se vyrábí například kuchyňské utěrky, kapesníčky či tašky na nákup. Nevýhodou je však často dále nevyužitelný odpad, který tvoří směs plastu a hliníku, se kterými si již papírny neporadí a těžce pro ně hledají uplatnění. Často jsou tyto materiály energeticky využívány pro zajištění elektrické potřeby samotné papírny nebo putují do cementáren. V každém případě je však mnohem šetrnější zpracovat nápojové kartony komplexně.

Jako druhý příklad dobré praxe recyklace proto uvádíme rozdrcení a následné lisování drtě z nápojových kartonů do izolačních a stavebních desek, které vyrábí společnost Flexibau. Jedná se o českou technologii, která recykluje nápojové kartony v jejich plném rozsahu bez jakékoli zbývající odpadní složky. Na rozdíl od papírenské recyklace se jedná o suchou metodu, bez nutnosti separace na jednotlivé složky. Výstupem procesu jsou desky, které jsou používány například ve stavebnictví či v nábytkářství.

Desky z nápojových kartonů nahrazují sádrokarton či OSB desky

Na začátku celého procesu je nutné zajistit oddělený sběr nápojových kartonů takovým způsobem, aby odpad obsahoval co nejméně látek, které do kontejnerů nepatří. Plastová víčka však, překvapivě, nevadí. Materiál je důsledně tříděn a následuje také odstranění silně znečištěných částí. Poté jsou nápojové kartony rozdrceny a za vysokých teplot ( 200 °C) lisovány do desek různých rozměrů. Základním produktem je deska, kterou lze různými způsoby upravit a zejména využít. Uplatnění získává například ve stavebnictví v podobě sendvičových panelů, vnitřních příček, podhledů, obvodových stěn či jako stavební ohrady a bednění. V interiéru je možné desky využít pro lamelování, dýhování nebo obklady, kdy je materiál oceňován zejména pro jeho netypicky designový vzhled a strukturu.
“Vyrábíme stavební a interiérové desky řady PACKWALL z těžko recyklovatelného materiálu, jehož cenné vlastnosti jsou skvěle uplatnitelné ve stavebním a nábytkářském průmyslu,” dodává Musil.

V České republice se ročně na pulty dostane až 20 000 tun nápojových kartonů. Z nich lidé vytřídí 24 %, což v přepočtu znamená zhruba 0,4 kg na jednoho obyvatele. Celkem se zpětně k recyklaci dostane 4000 tun nápojových kartonů a firma Flexibau zajišťuje recyklaci cca 1 400 tun. Do budoucna by však chtěli produkci rozšířit na 2800 tun. Důležitým aspektem je ale i preference zákazníků při výběru deskových (stavebních) materiálů. Trendem by mělo být využívání druhotných surovin, které zabezpečují stejnou kvalitu jako standardní stavební materiály a významnou měrou přispívající k ochraně životního prostředí. Avšak tento trend je zatím pozorovatelný více za hranicemi naší země.

Věděli jste, že…
• … sběr nápojových kartonů se může v jednotlivých městech a obcích lišit? Někde se nápojové kartony sbírají společně s plasty, papírem, ale často i samostatně jako v Praze. Sjednocujícím prvkem je oranžová nálepka na kontejneru.

• … nápojové kartony jsou z více jak 70 % vyrobeny z kvalitního papíru, zbytek je plast a hliník, který znemožňuje pronikání světla a tím uchovaná produkt déle bez přidaných konzervantů?

• … nápojové kartony s certifikací FSC® jsou vyrobeny ze dřeva pocházejícího ze zodpovědně obhospodařovaných lesů a jiných odpovědných zdrojů? Jen tak budete mít záruku, že pomáháte chránit lesy. O to se stará nezisková organizace Forest Stewardship Council (FSC), která pomáhá chránit mizející, ohrožené a devastované lesy a ty zodpovědně obhospodařované nezávisle certifikuje. Od roku 2007 Tetra Pak vyrobil vice jak 200 miliard obalů označených logem FSC®.
Ing. Soňa Jonášová, tel: 420721041450 tisknout poslat
 twitter
Tento článek patří do kategorie |

Online diskuse

Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk
Do diskuze se můžete zapojit po přihlášení


Zapomněli jste heslo? Změňte si jej.
Přihlásit se mohou jen ti, kteří se již zaregistrovali.

reklama

Blíž přírodě

Ekolist.cz je vydáván občanským sdružením BEZK. ISSN 1802-9019. Za webhosting a publikační systém TOOLKIT děkujeme Econnectu. Navštivte Ecomonitor.
Copyright © BEZK. Copyright © ČTK, TASR. Všechna práva vyhrazena. Publikování nebo šíření obsahu je bez předchozího souhlasu držitele autorských práv zakázáno.
TOPlist TOPlist