http://ekolist.cz/cz/zpravodajstvi/tiskove-zpravy/ekonomicke-dopady-materstvi-v-cesku-materstvim-k-trvalemu-znevyhodneni
zprávy o přírodě, životním prostředí a ekologii

Tiskové zprávy

Gender Studies: Ekonomické dopady mateřství v Česku: Mateřstvím k trvalému znevýhodnění

12. května 2016 | Gender Studies

Narození dítěte přináší každé ženě jednu z největších změn v jejím životě. A pro české ženy to platí dvojnásob: vedle nové mateřské role se porodem dostávají do zcela nové ekonomické situace, která řadu z nich poznamená na celý život. To je jeden z klíčových závěrů odborné konference, která dne 12. května proběhla na půdě CERGE-EI.

Všeobecně je známo, že Česká republika má jednu z nejdelších mateřských a rodičovských dovolených na celém světě a že tento fakt má i své negativní stránky: možný pokles životní úrovně či nesnadný návrat do zaměstnání v důsledku nedostatku míst ve školkách. Vedle toho však narození dítěte přináší ženě další ekonomická negativa, se kterými se musí potýkat: nižší starobní důchody v důsledku výchovy dětí, rozdíly ve výši výdělků mezi mužem a ženou či vyšší hrozbu nezaměstnanosti. „Matky mají celkově obtížnější postavení na trhu práce, na dlouhou dobu z něj vypadávají, obtížně se vrací a častěji jsou nuceny přijímat práci pod úrovní své kvalifikace. To je staví do velmi nerovné role ve srovnání s muži a má to vliv na jejich postavení ve společnosti i v rodinách“, dodává Helena Skálová, ředitelka Gender Studies, o. p. s.

Problém samoživitelek aneb Školka nad zlato

S poklesem příjmů vlivem dlouhého pobytu na rodičovské dovolené se potýká většina českých rodin. Situace je obzvlášť složitá v neúplných rodinách s malými dětmi. „Neúplné rodiny s jedním rodičem, tedy většinou s matkou, mají všeobecně výrazně nižší životní úroveň než rodiny úplné a situace českých sólo matek je v tomto ohledu opravdu složitá,“ říká Radka Dudová ze Sociologického ústavu AV ČR a pokračuje: „Přestože se situace oproti 90. letům zlepšila, stále je přes 31 % neúplných rodin v Česku přímo ohroženo chudobou.“

Návrat do zaměstnání tvoří další velkou překážku, se kterou se musí ženy vypořádat. Jedním z problémů je i nedostatek mateřských školek. Po porovnání příjmů a výdajů spjatých s vytvořením jednoho místa ve školce přitom vyplývá, že na dostatku míst ve školce vydělají všichni, dokonce i státní rozpočet . A možnost umístit dítě do školky má i celou řadu dalších socio-ekonomických dopadů, jako jsou vyšší kupní síla rodin s dětmi, lepší možnost sladění rodičovství s kariérou či snadnější zapojení dětí ze sociálně znevýhodněného prostředí do společnosti.

Téma financování školek je momentálně velmi aktuální, neboť novelu zákona prezident republiky vrátil do Sněmovny. Ta mimo jiné navrhuje uzákonit nárok na školní zařízení již od 2. roku dítěte. Toto rozšíření kapacit MŠMT navrhuje pokrýt z fondů EU s tím, že obce samy musejí o tyto prostředky žádat. Dle Filipa Pertolda z IDEA je snížení věku na dva roky velmi pozitivní krok, nicméně navržený způsob financování rozšíření kapacit MŠ, kdy obce musí žádat o dodatečné prostředky, považuje za neefektivní, neboť neúměrně zatíží obecní administrativu.

Nižší důchody, rozdílné výdělky i vyšší nezaměstnanost. Ale ne všude.

Extrémní délka rodičovské dovolené se negativně odráží na výši mezd rodičů, kteří ji čerpají, a potažmo tedy i výši jejich starobních důchodů. „Prodlužení celkové doby o jeden rok je spojeno se snížením mezd o 1,1 %, a to ve smyslu budoucích mezd až do starobního důchodu,“ vypočítává pokles Mariola Pytliková z CERGE-EI. Vedle toho se s každým dítětem rozevírají nůžky mezi genderovými rozdíly ve mzdách. Zatímco u bezdětného páru je rozdíl v mediánu měsíčních mzdy muže a ženy 15 %, u jedinců s jedním dítětem je to již 20 %, se dvěma dětmi 32 % a se třemi dokonce 36 %. Kromě toho mají ženy problém se po rodičovské dovolené do zaměstnání vrátit, neboť nemalé procento z nich zamíří po mateřské alespoň na nějakou dobu na úřad práce.

Jak to chodí jinde: Norsko versus Česká republika

V jiných zemích je přitom praxe jiná. Norské zkušenosti, které byly na konferenci prezentovány, mimo jiné poukazují na značný rozdíl v odměňování žen a mužů (tzv. gender pay gap) v České republice a právě Norsku. Zatímco v Norsku se jeho hodnota pohybuje okolo 15 %, v Česku dosahuje celých 22 %, což nás staví na jednu z nejnižších příček v EU. Bez zajímavosti není ani vysoká míra náhrady příjmu během rodičovské v Norsku, která se pohybuje mezi 80-100 % v závislosti na její délce. Norsko přitom využívá i rodičovskou kvótu, kdy oba rodiče musí strávit na rodičovské minimálně 10 týdnů, po zbývající délku může rodičovskou čerpat kterýkoli z nich nebo se během této doby mohou střídat. I proto se Norsko dlouhodobě umisťuje mezi zeměmi s nejvyšší mírou genderové rovnosti v Evropě. „V této souvislosti velmi vítám první krok české vlády, která schválila možnost pro otce čerpat 7 dní volna v prvních šesti týdnech života dítěte. Toto opatření je dobrým startem na dlouhé cestě, která je před námi, abychom posílili rovnost žen a mužů v oblasti péče o malé děti“, dodává Skálová.

Kde získat více informací?

Studie, které byly na konferenci prezentovány a jež vznikly jako součást projektu s názvem Celoživotní ekonomické dopady mateřství, i prezentace účinkujících, jsou k dispozici ke stažení zde:


tisknout poslat
Tento článek patří do kategorie |

Online diskuse

Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk
Do diskuze se můžete zapojit po přihlášení


Zapomněli jste heslo? Změňte si jej.
Přihlásit se mohou jen ti, kteří se již zaregistrovali.

Ekolist.cz je vydáván občanským sdružením BEZK. ISSN 1802-9019. Za webhosting a publikační systém TOOLKIT děkujeme Econnectu. Navštivte Ecomonitor.
Copyright © BEZK. Copyright © ČTK, TASR. Všechna práva vyhrazena. Publikování nebo šíření obsahu je bez předchozího souhlasu držitele autorských práv zakázáno.
TOPlist TOPlist