Tiskové zprávy
MZe ČR: Ministr zemědělství Milek diskutoval se zástupci nevládních organizací a přizval je do pracovních skupin
16. února 2018 | MZe ČR
Společná zemědělská politika, Program rozvoje venkova, odškodnění za loňské sucho a Fond těžko pojistitelných rizik. To byla témata setkání ministra zemědělství Jiřího Milka s představiteli téměř desítky nevládních organizací u kulatého stolu.
„Bylo to první společné setkání, na kterém šlo především o to, aby každá nevládní organizace uvedla, jak si představuje spolupráci a zejména, jakými hlavními tématy se chce zabývat. Jejich podněty a připomínky považuji za důležité, protože jde o lidi z praxe, kteří se při své práci potýkají například se složitou administrativou. A právě administrativy se bruselská jednání o tom, jak bude Společná zemědělská politika po roce 2020 vypadat, také týkají. My usilujeme o to, aby nešlo jen o kosmetické změny, ale skutečně o reformu. Takovou, která naše zemědělce tolik nezatíží,“ řekl ministr zemědělství Jiří Milek.
Náměstek pro řízení Sekce pro fondy EU, vědu, výzkum a vzdělávání Pavel Sekáč informoval o vzniku pracovních skupin, které budou řešit přímé platby a rozvoj venkova. Každá nevládní organizace, která se včerejšího kulatého stolu zúčastnila, v ní bude mít svého zástupce.
Vznik pracovních skupin, které mají začít fungovat v březnu, uvítal předseda Asociace soukromého zemědělství Josef Stehlík s tím, že tato forma spolupráce se osvědčila již při jednáních o znevýhodněných oblastech, takzvaných LFA. Ocenili je i další účastníci jednání, stejně jako setkávání u kulatého stolu.
Pokud jde o Fond těžko pojistitelných rizik, předseda představenstva Podpůrného a garančního rolnického a lesnického fondu (PGRLF) Zdeněk Nekula uvedl, že navrhované řešení je založeno především na dlouhodobé, plánované spolupráci mezi zemědělskými podnikateli a státem. „Znamená to, že by do fondu rovnoměrně přispívali jak zemědělští výrobci, tak stát. Cílem je vytvořit systémový nástroj, který má zmírnit dopady škod vzniklých například v důsledku sucha nebo nadměrných srážek v období sklizně. Tedy v důsledku klimatických jevů, proti kterým není možné se komerčně pojistit,“ uvedl Zdeněk Nekula.
Kulatého stolu se zúčastnili zástupci Agrární komory ČR, Asociace soukromých zemědělců, Českomoravského svazu zemědělských podnikatelů, Iniciativy zemědělských a potravinářských podniků, PGRLF, Potravinářské komory ČR, PRO BIO Svazu ekologických zemědělců, Společnosti mladých agrárníků, Svazu marginálních oblastí, Státního zemědělského intervenčního fondu, Ústavu zemědělské ekonomiky a informací, Zemědělského svazu ČR,
„Bylo to první společné setkání, na kterém šlo především o to, aby každá nevládní organizace uvedla, jak si představuje spolupráci a zejména, jakými hlavními tématy se chce zabývat. Jejich podněty a připomínky považuji za důležité, protože jde o lidi z praxe, kteří se při své práci potýkají například se složitou administrativou. A právě administrativy se bruselská jednání o tom, jak bude Společná zemědělská politika po roce 2020 vypadat, také týkají. My usilujeme o to, aby nešlo jen o kosmetické změny, ale skutečně o reformu. Takovou, která naše zemědělce tolik nezatíží,“ řekl ministr zemědělství Jiří Milek.
Náměstek pro řízení Sekce pro fondy EU, vědu, výzkum a vzdělávání Pavel Sekáč informoval o vzniku pracovních skupin, které budou řešit přímé platby a rozvoj venkova. Každá nevládní organizace, která se včerejšího kulatého stolu zúčastnila, v ní bude mít svého zástupce.
Vznik pracovních skupin, které mají začít fungovat v březnu, uvítal předseda Asociace soukromého zemědělství Josef Stehlík s tím, že tato forma spolupráce se osvědčila již při jednáních o znevýhodněných oblastech, takzvaných LFA. Ocenili je i další účastníci jednání, stejně jako setkávání u kulatého stolu.
Pokud jde o Fond těžko pojistitelných rizik, předseda představenstva Podpůrného a garančního rolnického a lesnického fondu (PGRLF) Zdeněk Nekula uvedl, že navrhované řešení je založeno především na dlouhodobé, plánované spolupráci mezi zemědělskými podnikateli a státem. „Znamená to, že by do fondu rovnoměrně přispívali jak zemědělští výrobci, tak stát. Cílem je vytvořit systémový nástroj, který má zmírnit dopady škod vzniklých například v důsledku sucha nebo nadměrných srážek v období sklizně. Tedy v důsledku klimatických jevů, proti kterým není možné se komerčně pojistit,“ uvedl Zdeněk Nekula.
Kulatého stolu se zúčastnili zástupci Agrární komory ČR, Asociace soukromých zemědělců, Českomoravského svazu zemědělských podnikatelů, Iniciativy zemědělských a potravinářských podniků, PGRLF, Potravinářské komory ČR, PRO BIO Svazu ekologických zemědělců, Společnosti mladých agrárníků, Svazu marginálních oblastí, Státního zemědělského intervenčního fondu, Ústavu zemědělské ekonomiky a informací, Zemědělského svazu ČR,
Online diskuse
Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk
