Greenpeace: Mutanti říkají NE genetickému znečištění na konferenci o biologické bezpečnosti v Cartageně

Aktivisté Greenpeace přestrojeni za jahodu kříženou s rybou, bramboru s kuřetem, škorpióna s kukuřicí a krysu s pstruhem dali dnes tušit, co by se mohlo stát, nebude-li biodiverzita naší planety chráněna před geneticky modifikovanými organismy (GMO). Kostýmy aktivistů představovaly mísení různých druhů, jak je v současné době již praktikuje agrochemický průmysl. Aktivisté pověsili transparent s nápisem "No contaminacion genetica" (Žádné genetické znečištění!) na starou městskou bránu v centru Cartageny.

Protest byl namířen proti skupině průmyslových zemí, které se snaží zabránit pokroku při mezinárodních jednáních o obchodu a používání geneticky pozměněných organizmů v kolumbijské Cartageně.

"Krysa-pstruh může být prima kostým na karneval, ale jsem si jista, že takového živočicha by lidé jen neradi viděli na svém talíři," uvedla Louise Galeová z Greenpeace. Přitom britští vědci již vnesli geny z myší a krys do pstruha duhového, aby "zlepšili jeho kvalitu". Při jiných experimentech byly zase vnášeny geny škorpióna do kukuřice, aby se posílila její rezistence.

Obáváme se, že jsme se stali součástí globálního experimentu s přírodou poháněného touhou po zisku, který zcela ignoruje vědecké obavy," zdůraznila Galeová. Některé studie ukazují, že krysy krmené geneticky manipulovanými bramborami utrpěly ztrátu imunity, přičemž byly poškozeny jejich životně důležité orgány. Efekt geneticky modifikovaných organismů na biodiverzitu naší planety je prakticky neodhadnutelný. Pokud budou tyto organismy jednou uvolněny do životního prostředí, není možné je povolat zpět.

Jednání o biologické bezpečnosti probíhají v rámci Úmluvy o biologické rozmanitosti, jedné z nejvýznamnějších mezinárodních smluv v oblasti životního prostředí, která byla přijata na vrcholné Konferenci OSN o životním prostředí a rozvoji v červnu 1992 v Riu de Janeiro. Nynější rokování v kolumbijské Cartageně, kterého se účastní i delegace z České republiky, má vyústit v přijetí tzv. Protokolu o biologické bezpečnosti.

Greenepace vyjadřuje své znepokojení nad velice špatnou pozicí tzv. "Miami group" - lobystické skupiny, která zahrnuje USA, Kanadu, Austrálii, Nový Zéland a Argentinu. V minulých dnech se tyto země snažily dostat do textu změny, jejichž cílem bylo vypustit z Protokolu tzv. princip předběžné opatrnosti. Právě ten ale jednotlivým státům umožňuje přijímat preventivní opatření k ochraně životního prostředí a lidského zdraví v těch konkrétních případech, kdy panuje vědecká nejistota ohledně rizik geneticky modifikovaných organismů, ale chybí důkazy.

"Pokud princip předběžné opatrnosti nebude v Protokolu zakotven, je velice pravděpodobné, že každá země, jež bude chtít ochránit své občany a biodiverzitu před riziky GMO tím, že například zakáže dovoz geneticky manipulovaných plodin, bude za tuto svoji starost moci být zažalována u Mezinárodní obchodní organizace (WTO)," řekla Galeová. "Tohle již není pouze o bezpečnosti našich potravin. To je o snaze vytvořit trh pro netestované produkty."

Evropská unie potvrdila, že chce Protokol, který by byl založen na principu předběžné opatrnosti, protože uznává, že zatím není dostatek informací o tom, jak mohou GMO ovlivnit životní prostředí a lidské zdraví. Rakousko, Lucembursko a Francouzský nejvyšší soud již použily principu předběžné opatrnosti, když zakázaly nebo pozastavily schválení konkrétních geneticky modifikovaných plodin ve svých zemích.

Další informace:
Dr. Čestmír Hrdinka
tel.: 02/24 31 96 67
fax: 02/311 22 89
mobil: 0603/414 739
e-mail: chrdinka@diala.greenpeace.org