http://ekolist.cz/cz/zpravodajstvi/tiskove-zpravy/mzp-sleduje-svou-uhlikovou-stopu-a-siri-povedomi-o-ochrane-klimatu
zprávy o přírodě, životním prostředí a ekologii

Tiskové zprávy

MŽP ČR: MŽP sleduje svou uhlíkovou stopu a šíří povědomí o ochraně klimatu

5. května 2017 | MŽP ČR
Autor: Jana Taušová, tel: 267 122 944, 739 242 379
Ministerstvo životního prostředí se jako garant ochrany klimatu zapojilo do programu SLEDUJEME / SNIŽUJEME CO2 a nechalo si jako čtvrtá veřejná instituce spočítat svoji uhlíkovou stopu [1] za rok 2016. Výpočet proběhl metodou GHG Protokolu, tedy světově nejpoužívanějším přístupem k vykazování emisí skleníkových plynů. Výsledkem výpočtu je certifikát, který pro svou uhlíkovou stopu MŽP obdrželo a dle nějž úřad loni vyprodukoval 1163 tun CO2ekv [2]. Účelem projektu je zviditelnit konkrétní vhodná opatření na snižování emisí skleníkových plynů a šířit tak povědomí veřejnosti o ochraně klimatu. Své emise CO2 ministerstvo postupně snížilo díky zateplení, výměně oken nebo instalací střešních solárních panelů atp. Provedená studie s výpočty pro další úspory doporučuje pokračovat ve využívání zelené energie, preferovat nízkouhlíkovou dopravu apod.

„Program SLEDUJEME / SNIŽUJEME CO2 je dobrovolný nástroj v oblasti ochrany životního prostředí, který pomáhá nalézt účinná řešení či opatření při hodnocení vlivu daného úřadu na životní prostředí. Program tak podporuje aktivní zapojení úřadů, podniků, obcí a dalších subjektů do ochrany klimatu. Účelem je především šířit povědomí o ochraně klimatu, zviditelnit a tím i podpořit konkrétní opatření a projekty přispívající ke snižování emisí skleníkových plynů,“ přibližuje význam programu ředitel odboru energetiky a ochrany klimatu MŽP Pavel Zámyslický.

MŽP svou uhlíkovou stopu snížilo po renovacích budovy v letech 2004–2005. Proběhlo zateplení obvodového pláště, výměna oken nebo instalace předokenních žaluzií. Tyto investice přispěly ke snížení spotřeby energií, a tedy i emisí skleníkových plynů.„Dosáhli jsme tak podstatného snížení nákladů na vytápění. V průměru spotřeby tepla v následných topných obdobích tyto náklady klesly o třetinu. Ke snížení nepřímých emisí skleníkových plynů přispělo také využívání solárních panelů na střeše úřadu,“ upřesňuje ředitel Zámyslický.

K úspoře emisí oxidu uhličitého přispívá i postupná obměna vozového parku MŽP, při níž úřad pořizuje rovněž auta s alternativními pohony. „V roce 2016 jsme nakoupili v rámci veřejné zakázky pro celý resort ministerstva 20 nových aut na stlačený zemní plyn (CNG). MŽP včetně podřízených organizací pak aktuálně má 45 vozidel s alternativním pohonem. 11 jich je na LPG, 22 na stlačený zemní plyn, 5 elektromobilů a 7 hybridů,“ vysvětluje ředitelka odboru provozního MŽP Martina Setzerová.

Uhlíková stopa MŽP v roce 2016 byla 1 163 t CO2ekv – smazala by ji např. výsadba 2200 buků

Ministerstvo sídlí v jedné budově s celkovou podlahovou plochou 15 034 m2. V roce 2016 pracovalo na úřadu 467 zaměstnanců. Tyto údaje jsou společně s informacemi zdrojů přímých a nepřímých emisí úřadu součástí klíčových dat potřebných k výpočtu uhlíkové stopy. Zdrojem přímých emisí z provozu je spotřeba paliva ve služebních vozidlech úřadu. Nejvýznamnější zdroj nepřímých emisí pak tvoří dodávky tepla a elektrické energie. Do ostatních nepřímých emisí byly jako významné položky ovlivňující celkové emise úřadu zařazeny např. nákup zboží a služeb, produkce komunálních odpadů a služební cesty zaměstnanců.

Výpočty akreditované společnosti, která MŽP na podrobný rozbor emisí skleníkových plynů vydala certifikát, prokázaly, že úřad se svými 467 zaměstnanci loni vyprodukoval 1163 tun CO2ekv. Na jednoho zaměstnance tedy připadá za rok 2,5 tuny vyprodukovaných emisí CO2ekv. na jeden pracovní den to pak vychází na 9,6 kg. Dle výpočtů se na celkové produkci emisí skleníkových plynů podílí dominantním způsobem spotřeba tepla, která tvoří 33,3 % z celkového objemu vyprodukovaných emisí CO2ekv, a také elektřiny (33 %), dále je to spotřeba paliv ve služebních vozidlech (17,6 %), Oproti tomu nákup zboží a služeb (9,8 %), služební cesty (4,9 %) a produkce odpadů (1,4 %) tvořily menšinu.

Zmíněnou roční uhlíkovou stopu ministerstva by smazala např. instalace 18 000 m2 fotovoltaických panelů produkujících elektřinu bez emisí skleníkových plynů. Další možností by byla třeba výsadba zhruba 2200 buků, které 1160 t CO2ekv zpracují na kyslík za 60 let svého života.

Poznámky:
[1] Uhlíková stopa je měřítkem dopadu lidské činnosti na životní prostředí a zejména na zemský klimatický systém. Obdobně jako ekologická stopa je nepřímým ukazatelem spotřeby energií, výrobků a služeb. Měří množství skleníkových plynů, které odpovídají určité aktivitě či výrobku. V případě úřadu stanovuje množství skleníkových plynů, které souvisí s činností úřadu.
[2] Ekvivalent oxidu uhličitého, jedna metrická tuna oxidu uhličitého nebo množství jiného skleníkového plynu, které má stejný účinek globálního ohřevu na klimatický systém.
Jana Taušová, tel: 267 122 944, 739 242 379 tisknout poslat
 twitter
Tento článek patří do kategorie |

Online diskuse

Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk
Do diskuze se můžete zapojit po přihlášení


Zapomněli jste heslo? Změňte si jej.
Přihlásit se mohou jen ti, kteří se již zaregistrovali.

reklama


Blíž přírodě

Ekolist.cz je vydáván občanským sdružením BEZK. ISSN 1802-9019. Za webhosting a publikační systém TOOLKIT děkujeme Econnectu. Navštivte Ecomonitor.
Copyright © BEZK. Copyright © ČTK, TASR. Všechna práva vyhrazena. Publikování nebo šíření obsahu je bez předchozího souhlasu držitele autorských práv zakázáno.
TOPlist TOPlist