http://ekolist.cz/cz/zpravodajstvi/tiskove-zpravy/na-obou-pastvinach-v-milovicke-rezervaci-se-objevily-vzacne-zabronozky-letni
zprávy o přírodě, životním prostředí a ekologii

Tiskové zprávy

Česká krajina: Na obou pastvinách v milovické rezervaci se objevily vzácné žábronožky letní

22. srpna 2016 | Česká krajina
Autor: Dalibor Dostál, tel: 606 635 303
Po nedávných deštích se v kalužích na obou pastvinách milovické rezervace objevili vzácní korýši, žábronožky letní. Pro biology i žábronožky je to dobrá zpráva, protože jejich výskyt je v současnosti znám převážně z prostorů udržovaných vojenskou technikou.

„Žábronožky jsou korýši tak vzdálení svým známějším příbuzným, že třeba s raky a kraby jsou si blízcí asi jako ptakopysk s člověkem. Zároveň se jedná o skutečné žijící fosílie. Tito nejstarobylejší z korýšů se totiž výrazně neliší od svých předků, kteří před stovkami milionů let obývali Zemi spolu s trilobity a kteří přežili všechna velká vymírání, která život na Zemi postihla,“ popsal vzácný organismus Miloslav Jirků z Biologického centra Akademie věd České republiky.

Před miliony let vytlačily ostatní skupiny organizmů předchůdce žábronožek do extrémních biotopů. Všichni současní zástupci proto obývají tůně a kaluže, které se objevují třeba jen jednou za mnoho let a po naplnění vodou vyschnou tak rychle, že v nich nepřežívá téměř nic jiného. „To je důležité, protože žábronožky nejsou schopné jiným vodním živočichům konkurovat a pro mnohé představují snadnou kořist. Proto se s žábronožkou letní nesetkáme v tůních a kalužích, které mají dlouhou životnost a žije v nich a kolem nich řada konkurentů a predátorů. Daní za prostředí bez konkurence a dravců je ovšem jeho pomíjivost a nejistý čas jeho obnovení,“ dodává Miloslav Jirků.

Ačkoliv snad dříve žábronožky letní v některých oblastech obývaly polní cesty brázděné povozy, změny a chemizace hospodaření je z krajiny vytlačily. Dočasné útočiště našly ve vojenských újezdech, kam se dostala jejich vajíčka pravděpodobně na pásech tanků a ve vzorcích pneumatik. Armáda pak pro ně mimoděk vytvářela ideální prostředí pojezdy těžké techniky. Dnes jsou proto žábronožky letní k vidění zejména ve vojenských prostorech, včetně některých bývalých.

„Jelikož armáda mnohá cvičiště opustila, zavádějí se alternativní způsoby péče o tato cenná území, kterým se vyhnula většina negativních důsledků lidské činnosti. Častým způsobem péče o bývalá vojenská cvičiště jsou dnes pojezdy offroadů či vojenské techniky. Jakkoliv to žábronožkám a listonohům svědčí, plošnou údržbu prostředí to neřeší. Proto byli do bývalého vojenského prostoru mezi městy Milovice a Benátky nad Jizerou umístěni velcí kopytníci, aby opět zastali svou dávnou úlohu tvůrců krajiny,“ upozorňuje Miloslav Jirků.

První žábronožky vědci objevili v tůni, kterou loni na podzim vyhloubili pro zubry na pastvině u Benátek nad Jizerou. Následně se objevily v kaluži na cestě na pastvině v sousedství Milovic. „Jelikož velcí kopytníci do kaluží obývaných žábronožkami běžně vstupují, pijí z nich a vylučují v jejich blízkosti trus, nevěděli jsme, zda vzácným korýšům jejich přítomnost nevadí. Objevení se velkých počtů žábronožek v kalužích silně ovlivňovaných velkými kopytníky je proto dobrá zpráva,“ zdůrazňuje Miloslav Jirků.

„Jedním z cílů našeho projektu je obnovovat přirozené procesy v krajině. Je výborné, že velcí kopytníci dokázali pomoci vytvořit podmínky pro vzácné žábronožky, které byly v posledních letech mimo aktivní vojenské újezdy odkázány jen na cílenou ochranářskou činnost člověka,“ doplnil Dalibor Dostál, ředitel ochranářské společnosti Česká krajina.

„Velcí kopytníci se v době před nástupem zemědělství zásadním způsobem podíleli na vzniku a udržování biotopů pro velké lupenonohé korýše, mezi které patří i žábronožky. V té době by se bez pastvy a narušování povrchu půdy jen těžko udržovala mozaika mělkých nezarostlých tůní a kalužin v otevřené krajině. Díky činnosti společnosti Česká krajina se tak k nám vrací pradávný přírodní fenomén, umožňující spontánní existenci těchto vzácných vodních živočichů,“ dodává Lukáš Merta, hydrobiolog a specialista na ekologii velkých korýšů.


Žábronožky jsou mistři extrémů, kteří si s vrtkavostí svého životního prostředí umí poradit. Mají mimořádně rychlý životní cyklus – vývoj od vajíčka po dospělce trvá za teplého počasí pouhé dva tři týdny. Samičky po dospění produkují velké množství ohromně odolných vajíček. Vajíčka jsou to téměř nezničitelná, bez problému přežijí desítky let úplné vyschnutí, sluneční výhně i hluboké mrazy. Trpělivě čekají, až zase naprší a uschne. Díky zvláštní kombinaci svých mimořádných schopností a velkých omezení obývají různé druhy žábronožek řadu bizarních biotopů od slaných jezer, dočasných kaluží vyprahlých pouští a stepí či záplavových oblastí řek, po mrazové pustiny Antarktidy a vrcholků And. Žábronožka letní často sdílí stejné prostředí s dalším vzácným korýšem, listonohem letním.

Jak napovídá jejich jméno, žábra žábronožek jsou zároveň multifunkčními končetinami. Řady těchto nožek se pohybují synchronizovaně, takže to vypadá, jako by se po každé straně těla vlnila pentle. Multifunkční nožky naráz zvládají zajistit elegantní pohyb, dýchání i sběr potravy. Zbarvení těla žábronožek závisí na prostředí a typu dostupné potravy, kterou tvoří řasy a jiný organický materiál, který filtrují z vody či seškrabují ze dna. Jejich tělo může hrát svítivě oranžovou, zelenou, či být téměř průhledné, zřetelné jsou dvě černé oči po stranách hlavy. V případě samiček žábronožky letní se ještě přidává nápadně modrozelený vaječný vak s perleťovým leskem, který ji odlišuje od zbylých čtyř druhů našich žábronožek.

Žábronožka letní je poměrně velký korýš délky až 2,5 centimetru, kterého pozornější člověk nepřehlédne, pokud ovšem kouká ve správný čas do těch správných kaluží. Ty ale není snadné najít a žábronožky se navíc při nevlídném počasí či po dešti schovávají u dna.

Vědci v milovické rezervaci mohli sledovat také odlišný vývoj ve dvou tůních, které se nacházeli jen několik metrů od sebe. Na jaře byla nedaleko tůně, v níž se v létě objevily žábronožky, oplocena „pokusná“ tůň, do níž koně a zubři nemohli. Voda se v ní díky tomu udržela od jara, tůň začala zarůstat vegetací a vyvinulo se v ní běžné vodní společenstvo, tedy bez žábronožek. „Žábronožky se v neoplocené tůni objevily díky tomu, že ji ještě na jaře koně se zubry vypili, a následně ji udržovali sešlapem a pastvou bez vegetace. Teprve nedávno přišly do Milovic poprvé od začátku jara vydatnější deště a tůň se částečně naplnila právě ve stavu, který žábronožky vyžadují. Zkrátka, i na první pohled nevzhledná rozšlapaná kaluž může být biotopem vzácných organizmů,“ uzavírá Miloslav Jirků.

Ochranářská organizace na projektech spojených s návratem a ochranou velkých kopytníků spolupracuje s experty z Biologického centra Akademie věd České republiky, Jihočeské univerzity v Českých Budějovicích, Univerzity Karlovy v Praze, Ústavu biologie obratlovců Akademie věd České republiky, České zemědělské univerzity v Praze, Mendelovy univerzity v Brně, Masarykovy univerzity v Brně a dalších odborných institucí.

Na péči o divoké koně, zubry a pratury může přispět také veřejnost zasláním dárcovské zprávy ve tvaru DMS KRAJINA na číslo 87 777. Cena dárcovské zprávy je 30 korun, na péči o zvířata a rezervace jde 28,50 korun. Dárcovské SMS zastřešuje Fórum dárců. Mezi další možnosti podpory patří dárcovský portál Darujspravne.cz nebo nákup ve vybraných e-shopech prostřednictvím portálu Givt.cz.

Projekty návratu a ochrany velkých kopytníků podporují společnosti Ekospol, Net4Gas, Pivovar Zubr, Nadační fond rodiny Orlických, JK Jewels, Operační program Životní prostředí, Státní fond životního prostředí, Agentura ochrany přírody a krajiny České republiky, Středočeský kraj, Město Milovice, Město Benátky nad Jizerou, American International school ve Vídni, milovická Mateřská škola Kostička i veřejnost. V rámci svého dobrovolnického programu projekt podpořili i studenti z Townshend International School v Hluboké nad Vltavou.

Dalibor Dostál, tel: 606 635 303 tisknout poslat
Tento článek patří do kategorie |

Online diskuse

Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk
Do diskuze se můžete zapojit po přihlášení


Zapomněli jste heslo? Změňte si jej.
Přihlásit se mohou jen ti, kteří se již zaregistrovali.

Ekolist.cz je vydáván občanským sdružením BEZK. ISSN 1802-9019. Za webhosting a publikační systém TOOLKIT děkujeme Econnectu. Navštivte Ecomonitor.
Copyright © BEZK. Copyright © ČTK, TASR. Všechna práva vyhrazena. Publikování nebo šíření obsahu je bez předchozího souhlasu držitele autorských práv zakázáno.
TOPlist TOPlist