http://ekolist.cz/cz/zpravodajstvi/tiskove-zpravy/ne-chtena-dalnice
zprávy o přírodě, životním prostředí a ekologii

Tiskové zprávy

Děti Země: Ne)chtěná dálnice

21. července 2017 | Děti Země
Rozhovor s předsedou Dětí Země Miroslavem Patrikem o schvalování dálnice D0136 u Přerova, o problémech přípravy dálnic v ČR a o úloze spolků při veřejné kontrole státu a obrany přírody, který vyšel v MFD - Olomoucký kraj (21.07.2017)

Hned dvě ekologické organizace – Děti Země a spolek Egeria – napadly výjimku, kterou olomoucký krajský úřad povolil Ředitelství silnic a dálnic (ŘSD) zasáhnout do biotopů víc než 20 druhů zvláště chráněných živočichů žijících na trase D1 u Přerova. Stavbu posledního úseku z Říkovic do Předmostí to může zdržet i roky.

Předseda Dětí Země Miroslav Patrik však odmítá, že jim jde o to, dálnici zablokovat: "To účastníci řízení nedokážou. Naším cílem je dálnici připomínkovat, aby byla schválená podle zákona a s ohledem na ochranu zdraví lidí a přírody, optimálně v trase mimo Dluhonice."

* Co vám nejvíce vadí na předložených kompenzacích, které mají ochránit zvláště chráněné druhy živočichů na trase D1?

Kompenzační opatření nejsou konkrétní, to znamená, že není zřejmé, zda se vhodné plochy pro živočichy vůbec někde v okolí dálnice nacházejí a jak vypadají. Navrhujeme je upřesnit, aby byla jistota, že budou funkční. Dále je nutné přesně uvést, kam, v jakých druzích a v jakém počtu se budou sázet nové dřeviny podél potoků.

* Je některý druh živočicha, který blížící se stavbou utrpí nejvíce a na nějž je třeba brát zvláštní zřetel?

Spíše ne, neboť je nutné přiměřeně ochránit všechny zjištěné cenné druhy živočichů. Rizikovým může být možná mlž velevrub malířský, který je citlivý na kvalitu vody.

* Jaké chyby podle vás stavbaři při budování dálnic u nás dělají nejčastěji?

Nejčastější je, že neumějí postavit kvalitní dálnice jako v minulosti – za přiměřenou cenu a v reálném čase, takže jsou brzy nefunkční. Některé dokonce nefungují ještě před samotným zprovozněním. Myslím tím dálnici D8 přes CHKO České středohoří.

* Máte nějaká podezření, že se ŘSD snaží z péče o chráněné druhy živočichů takzvaně vyvléknout?

Neumím to přesně posoudit, ale nabízí se to. Cílem je totiž hlavně rychle a bez kontroly utrácet obrovské veřejné prostředky a betonovat krajinu, než ochránit lidi a přírodu před škodlivými vlivy dálnic a automobilové dopravy.

* Dal by se uvést příklad, kdy to kvůli zanedbání stavbařů dopadlo se živočichy špatně?

Jistě, jde o dálnici D4704 Lipník nad Bečvou – Bělotín. Ta byla postavená ještě dříve, než se v souladu se zákonem vyřešil její rizikový střet s migračním koridorem velkých živočichů, jako jsou los, medvěd a rys.

* V souvislosti s budováním dálnic se nyní nejčastěji mluví o křečkovi polním. Jak hojný je jeho výskyt na plánované trase D1 z Říkovic do Přerova a vadí vám konkrétně u tohoto druhu, jak se o něj ŘSD hodlá postarat?

Křeček polní patří u nás mezi silně ohrožené druhy a v rámci Evropy je také velmi cenný, takže je potřeba ho důsledně chránit, neboť z přírody mizí. Má totiž smůlu v tom, že se mu líbí žít hlavně tam, kde jsou polní kultury, které dálnice protínají. Proto nám vadí, že se jeho biotop stále zmenšuje postupujícím betonováním krajiny a nevhodným hospodařením.

* V rámci odvolání proti výjimce z druhové ochrany požadujete i posouzení jiné varianty vedení trasy – tak aby se vyhnula Dluhonicím. Jak jste na náhradní trasu přišli?

Na variantu mimo Dluhonice jsme přišli logickou úvahou, že dálnice se mají stavět mimo sídla lidí a bez střetů s cennou přírodou a s dalšími místními riziky. Prosazovaná varianta je naopak komplikovaná a nejméně dvakrát dražší, než je obvyklé.

* Jak dlouho odhadujete, že by příprava nové trasy trvala?

Schválení nové varianty by mělo být rychlé, protože využívá většinu plánované trasy. Konkrétní termíny zatím neznáme.

* Co říkáte na novelu stavebního zákona, která významně omezí občanská sdružení v možnosti ovlivňovat stavební řízení a jež se dotkne i Dětí Země? Máte cesty, jak i nadále hlídat povolovací procesy?

Tuto část stavebního zákona považujeme za zlovůli betonové lobby, neboť byla bez analýz schválena hlavně pozměňovacími návrhy. Hlavním cílem bylo odříznout veřejnost od informací o schvalování staveb, protože je všeobecné známé, že se při něm často porušují zákony a bují korupce. Děti Země se zabývají velkými stavbami, takže se nás novela dotkne málo. Hlídat povolování menších staveb půjde i nadále, například ostrými diskusemi po hospodách a kavárnách.


* * * * * * * * * * *


Jiná varianta D1? Nepřipadá v úvahu, tvrdí stavbaři

Jako pokus zmařit práci na přípravě stavby dálnice D1 z Říkovic do Přerova. Tak vnímá ředitel brněnského závodu ŘSD David Fiala iniciativu Dětí Země kolem tzv. výjimky z druhové ochrany. Dokument, který D1 umožní protnout území zvláště chráněných živočichů, je nutný pro stavební povolení. Pokud aktivisté uspějí, podle Fialy může jít v krátké době už o druhou stavbu, kterou zablokuje hlavně výskyt křečka polního. "Opatření, která pro vzácné druhy živočichů navrhujeme, odpovídají standardům agentury ochrany přírody. Je zvláštní, že všem živočichům vyhovují, ale křečkovi ne. Kroky aktivistů proto vidím jako obstrukci," říká.

* Děti Země tvrdí, že nechtějí stavbu zablokovat.

Taky bych říkal, že nechci stavbu zastavit, protože to není populární. Ale prostor, jak stavbu tímto způsobem oddálit, je obrovský.

* O jak velké zdržení by šlo?

Pokud ministerstvo životního prostředí rozhodne, že můžeme pokračovat, ekologové to mohou napadnout žalobou. Bude rozhodovat soud, pak možná ještě Nejvyšší správní soud. To vše trvá roky.

* Proč si myslíte, že Dětem Země jde nejvíc o křečka polního?

V odvolání Dětí Země je nejvíce řeč právě o křečkovi.

* Které další stavby vám tento druh zkomplikoval?

S křečkem jsme se "potkali" i na stavbě D49 z Fryštáku do Hulína. Objevil se tam v roce 2014 a stavba se kvůli tomu ještě nerozjela. Myslím, že i tam dodnes nemáme výjimku z druhové ochrany. I proto mám obavy o stavbu D1 u Přerova. U Hulína běží stejný proces jako zde. Jde na tom ilustrovat, jak lze stavby zdržovat.

* Víte vždy předem, na jaké živočichy na stavbě narazíte?

Ano, podkladem pro výjimku z druhové ochrany je biologický průzkum. Podle něj upravujeme projekt tak, abychom neškodili zjištěným živočichům víc, než je nutné. Podmínky stanoví krajští úředníci.

* Jak se připravujete speciálně na křečka polního a jak hojně se na D1 vlastně vyskytuje?

V nejhustěji osídleném místě odborníci evidovali pět nor na hektar, v každé přitom žije asi osm jedinců. Výskyt křečka je limitován plodinami, které rostou v okolí. Když zemědělci zasejí obilí, tak se tam rozmnoží. Pokud tam poroste řepa, zmizí sám, protože půjde za oblíbenou potravou. Před zimou jsme proto zaorali pozemky, po kterých povede trasa dálnice. Čekáme, že křeček se sám odstěhuje.

* Stává se, že během prací objevíte i zvířata, která jste nečekali?

Ano, pro tyto případy máme najaté odborníky, kteří určí, jak s takovými živočichy zacházet. Nemělo by se stát, že bychom se k přírodě chovali macešsky.

* Máte nějaký příklad?

Standardně přenášíme obratlovce a obojživelníky. Na hranu staveniště dáme umělou bariéru, u které stojí lidé s kýblem, v nichž nosí živočichy přes stavbu. Na zábrany jsou dnes průmyslové ochranné vzory, aby se přes ně zvířata nemohla dostat. I jen k tomu, aby někdo přenášel a zvedal obojživelníky, je potřeba certifikace ministerstva. Jinak by se jednalo o týrání zvířat.

* Co všechno budujete u dálnice kvůli zvířatům? Dá se to srovnat třeba s dobou před deseti lety?

Například zábrany jsou z takových materiálů, aby na místě vydržely co nejdéle. Ale že bychom tam zvířatům dali, když to přeženu, jezdící schody, tak to pořád neumíme. Snažíme se jim umožnit překonat dálnici pod, nebo nad ní. Například na D47 jsme pro zvířata postavili ekodukt, most, který stál 60 milionů korun.

* Děti Země navrhují jinou trasu posledního úseku – tak aby se vyhnula Dluhonicím. Je reálná?

Na první pohled se taková trasa nevejde do koridoru vymezeného v krajském územním plánu, ale nesplnila by ani základní technické parametry, co se týče například poloměrů oblouků. Myslím, že tento požadavek je jen úhybný manévr pro to, začít tvrdit, že se nikdo nezabýval jinou alternativou.

* A řešil ji někdo?

Současná trasa je výsledkem odborného posouzení variant při územním plánování a také v procesu EIA (vliv stavby na životní prostředí – pozn. red.).

* Bude se trasou Dětí Země zabývat ŘSD?

To nepřipadá v úvahu, znamenalo by to práce na minimálně 10 let. To i případné soudy proběhnou rychleji. Odpůrci trasy to vědí…

* Vítáte novelu stavebního zákona, která vyloučí spolky z územního a stavebního řízení?

Ano, jejich prostor zůstane jinde, tam, kde má být – právě u přírody. Spolky a veřejnost zůstávají účastníky řízení, která se povedou podle zákona o ochraně přírody. Projektování stavby v dalším procesu bude na odbornících a technicích.


tisknout poslat
 twitter
Tento článek patří do kategorie |

Online diskuse

Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk
Do diskuze se můžete zapojit po přihlášení


Zapomněli jste heslo? Změňte si jej.
Přihlásit se mohou jen ti, kteří se již zaregistrovali.

reklama


Blíž přírodě

Ekolist.cz je vydáván občanským sdružením BEZK. ISSN 1802-9019. Za webhosting a publikační systém TOOLKIT děkujeme Econnectu. Navštivte Ecomonitor.
Copyright © BEZK. Copyright © ČTK, TASR. Všechna práva vyhrazena. Publikování nebo šíření obsahu je bez předchozího souhlasu držitele autorských práv zakázáno.
TOPlist TOPlist