Tiskové zprávy
MZe ČR: Nové rybníky, postupy i zákony – Ministerstvo zemědělství pokročilo v opatřeních proti suchu
Vláda dnes schválila komplexní materiál o tom, jaké kroky podniká státní správa, aby zmírnila následky sucha v příštích letech. Zprávu jí společně předložil ministr zemědělství Marian Jurečka a ministr životního prostředí Richard Brabec. Ministerstvo zemědělství loni spustilo na ochranu před suchem nové dotační programy, upravilo legislativu, některé postupy a přijalo další opatření.
Ministerstvo zemědělství dostalo od vlády 25 stěžejních úkolů, jak se bránit dlouhodobému
a extrémnímu suchu a nedostatku vody, jak zmírňovat jeho dopady a jak posílit funkci krajiny zadržovat vodu.
„Loni jsme například otevřeli nový dotační program, ze kterého je možné financovat výstavbu, rekonstrukci i odbahnění rybníků. Do roku 2021 na to poskytneme více než miliardu korun. Další program pomůže se zlepšením technického stavu stávajících rybníků a výstavbou nových rybníků v obcích a ve správě státních podniků Povodí a Lesů ČR. Na něj máme do konce roku 2021 připraveno více než jeden a půl miliardy. Oba programy jsou zaměřené přesně na to, co je potřeba, tedy na posílení schopnosti krajiny zadržovat vodu. Mezi žadateli je o ně velký zájem,“ řekl ministr zemědělství Marian Jurečka.
V roce 2016 proběhla revize aktuálního stavu závlahových systémů v zemědělství. Cílem bylo zjistit jejich stav a využívání. Byl připraven dotační titul na podporu jejich obnovy, rekonstrukce a rozvoj. Do roku 2022 na to MZe poskytne jednu miliardu korun. Program spustí už letos.
Ve spolupráci s Výzkumným ústavem meliorací a ochrany půdy připravuje MZe webovou aplikaci – kalkulačku vláhové bilance osevního postupu. Základní verzi kalkulačky dostanou zemědělci v polovině letošního roku.
Novela zákona o ochraně zemědělského půdního fondu posílila ochranu půdy před erozí, zvýhodnila realizaci opatření proti suchu. Podpořila realizaci vodohospodářských úprav, které povedou ke zvýšení retence vody v krajině a umožní přijímat účinná opatření vztahující se ke změně klimatu. Zavedla výjimky z platby za vynětí ze zemědělského půdního fondu, pokud majitel pozemek využije např. pro obnovu mokřadů nebo tůní. Úprava vyhlášky poprvé stanovila preventivní limity rizikových látek a prvků. V přípravě je také Protierozní vyhláška.
MZe chystá Fond těžko pojistitelných rizik, díky kterému by mohli zemědělci kompenzovat ztráty v případě, že jim úrodu poničí sucho nebo naopak nadměrné srážky.
Ministerstvo zadalo odborným institucím více než 10 výzkumných projektů, které se týkají sucha. Je mezi nimi například výzkum, jak efektivně a jaké plodiny pěstovat v oblastech častěji postihovaných suchem a nedostatkem půdní vláhy.
Úpravou legislativy získal Státní pozemkový úřad možnost nakupovat pozemky, které jsou strategicky důležité pro retenci vody v krajině a provádění pozemkových úprav.
Státní podniky Povodí prověřily manipulační řády přehradních nádrží. Ve většině případů byly vyhovující a schopné reagovat i na extrémní sucho. Jen v několika případech je nutná úprava ke zlepšení jejich víceúčelových funkcí.
Program Podpora prevence před povodněmi III na léta 2014-2019 upřednostňuje především opatření zaměřená na budování rozlivových území podél vodních toků (poldry a malé vodní nádrže s retenčními prostory). Celkem je na program vyčleněno 4,65 miliardy korun.
Byly provedeny kroky k navýšení kapacit Letecké hasičské služby, kterou v posledních čtyřech letech a v omezeném rozsahu zajišťovala jen Policie ČR. Z peněz MZe budou lesní požáry kromě policie likvidovat i soukromí letečtí provozovatelé vybraní v otevřeném výběrovém řízení. Aktivace systému začne v první polovině letošního roku.
„Zmírnění následků sucha je záležitost, která se týká nás všech. Proto na opatřeních spolupracujeme s dalšími rezorty a organizacemi. Jednotlivé kroky se musí doplňovat. V následujících letech v nich budeme pokračovat, a kromě standardních postupů, které už děláme, budeme chystat také novinky, které pomohou zmírnit dopady extrémního počasí,“ řekl ministr Jurečka.
Českou republiku v posledních letech opakovaně postihuje sucho. Podle předpokladů budou náhlé výkyvy počasí v budoucnu pokračovat. Česká republika leží na rozhraní tří úmoří, téměř všechny vodní zdroje pocházejí z atmosférických srážek a všechna voda až na výjimky z našeho území odtéká. Základem pro dobré hospodaření s vodními zdroji je proto potřeba co nejvíce vody zadržet na našem území.
Ministerstvo zemědělství dostalo od vlády 25 stěžejních úkolů, jak se bránit dlouhodobému
a extrémnímu suchu a nedostatku vody, jak zmírňovat jeho dopady a jak posílit funkci krajiny zadržovat vodu.
„Loni jsme například otevřeli nový dotační program, ze kterého je možné financovat výstavbu, rekonstrukci i odbahnění rybníků. Do roku 2021 na to poskytneme více než miliardu korun. Další program pomůže se zlepšením technického stavu stávajících rybníků a výstavbou nových rybníků v obcích a ve správě státních podniků Povodí a Lesů ČR. Na něj máme do konce roku 2021 připraveno více než jeden a půl miliardy. Oba programy jsou zaměřené přesně na to, co je potřeba, tedy na posílení schopnosti krajiny zadržovat vodu. Mezi žadateli je o ně velký zájem,“ řekl ministr zemědělství Marian Jurečka.
V roce 2016 proběhla revize aktuálního stavu závlahových systémů v zemědělství. Cílem bylo zjistit jejich stav a využívání. Byl připraven dotační titul na podporu jejich obnovy, rekonstrukce a rozvoj. Do roku 2022 na to MZe poskytne jednu miliardu korun. Program spustí už letos.
Ve spolupráci s Výzkumným ústavem meliorací a ochrany půdy připravuje MZe webovou aplikaci – kalkulačku vláhové bilance osevního postupu. Základní verzi kalkulačky dostanou zemědělci v polovině letošního roku.
Novela zákona o ochraně zemědělského půdního fondu posílila ochranu půdy před erozí, zvýhodnila realizaci opatření proti suchu. Podpořila realizaci vodohospodářských úprav, které povedou ke zvýšení retence vody v krajině a umožní přijímat účinná opatření vztahující se ke změně klimatu. Zavedla výjimky z platby za vynětí ze zemědělského půdního fondu, pokud majitel pozemek využije např. pro obnovu mokřadů nebo tůní. Úprava vyhlášky poprvé stanovila preventivní limity rizikových látek a prvků. V přípravě je také Protierozní vyhláška.
MZe chystá Fond těžko pojistitelných rizik, díky kterému by mohli zemědělci kompenzovat ztráty v případě, že jim úrodu poničí sucho nebo naopak nadměrné srážky.
Ministerstvo zadalo odborným institucím více než 10 výzkumných projektů, které se týkají sucha. Je mezi nimi například výzkum, jak efektivně a jaké plodiny pěstovat v oblastech častěji postihovaných suchem a nedostatkem půdní vláhy.
Úpravou legislativy získal Státní pozemkový úřad možnost nakupovat pozemky, které jsou strategicky důležité pro retenci vody v krajině a provádění pozemkových úprav.
Státní podniky Povodí prověřily manipulační řády přehradních nádrží. Ve většině případů byly vyhovující a schopné reagovat i na extrémní sucho. Jen v několika případech je nutná úprava ke zlepšení jejich víceúčelových funkcí.
Program Podpora prevence před povodněmi III na léta 2014-2019 upřednostňuje především opatření zaměřená na budování rozlivových území podél vodních toků (poldry a malé vodní nádrže s retenčními prostory). Celkem je na program vyčleněno 4,65 miliardy korun.
Byly provedeny kroky k navýšení kapacit Letecké hasičské služby, kterou v posledních čtyřech letech a v omezeném rozsahu zajišťovala jen Policie ČR. Z peněz MZe budou lesní požáry kromě policie likvidovat i soukromí letečtí provozovatelé vybraní v otevřeném výběrovém řízení. Aktivace systému začne v první polovině letošního roku.
„Zmírnění následků sucha je záležitost, která se týká nás všech. Proto na opatřeních spolupracujeme s dalšími rezorty a organizacemi. Jednotlivé kroky se musí doplňovat. V následujících letech v nich budeme pokračovat, a kromě standardních postupů, které už děláme, budeme chystat také novinky, které pomohou zmírnit dopady extrémního počasí,“ řekl ministr Jurečka.
Českou republiku v posledních letech opakovaně postihuje sucho. Podle předpokladů budou náhlé výkyvy počasí v budoucnu pokračovat. Česká republika leží na rozhraní tří úmoří, téměř všechny vodní zdroje pocházejí z atmosférických srážek a všechna voda až na výjimky z našeho území odtéká. Základem pro dobré hospodaření s vodními zdroji je proto potřeba co nejvíce vody zadržet na našem území.
Tento článek patří do kategorie |
Online diskuse
Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk
