http://ekolist.cz/cz/zpravodajstvi/tiskove-zpravy/obnova-lesa-na-kalamitni-holine-nemusi-byt-stereotypni
zprávy o přírodě, životním prostředí a ekologii

Tiskové zprávy

Výzkumný ústav lesního hospodářství a myslivosti, v. v. i.: Obnova lesa na kalamitní holině nemusí být stereotypní

Jak nejlépe obnovit les po kalamitě, aby co nejlépe odolával zátěžím a zároveň tento proces nebyl příliš nákladný, zjišťoval vědecký tým z Lesnické a dřevařské fakulty Mendelovy univerzity v Brně.

Tradiční způsoby obnovy lesa po kalamitní události vedou k tvorbě rozsáhlých stejnověkých a často i stejnorodých porostů s vysokou mírou nestability.

Naproti tomu přírodě bližší způsoby hospodaření, využívající tvořivých sil přírody, zpravidla vedou k vytváření lesních porostů s rozrůzněnou strukturou a vyšším odolnostním potenciálem. K přírodě bližším postupům lze řadit širší využívání přirozené obnovy (sukcese), a to včetně dřevin přípravných, síje a skupinovou neceloplošnou obnovu. Kromě biologické opodstatněnosti těchto metod je jejich předností i nižší nákladovost ve srovnání s obnovou celoplošnou.

Cílem výzkumu bylo na základě vyhodnocení úspěšnosti a nákladovosti různých variant obnovy lesa (celoplošná umělá obnova, skupinová neceloplošná výsadba) v rámci dvou kalamitních holin v odlišných porostních a stanovištních podmínkách doporučit optimální metody obnovy lesa, založené na kombinaci přirozené a umělé obnovy.

Experimentální plochy „Vranov“ a „Soběšice“ se nacházejí na území ŠLP Masarykův les Křtiny. Plocha Vranov vznikla na holině o velikosti 1,7 ha a šířce cca 100 m po větrné kalamitě Antonín (červen 2010). Původním mateřským porostem byla dospělá asi stoletá listnatá kmenovina se zastoupením: buk 30 %, dub 45 %, habr 14 %, modřín 10 %, smrk 1 %. Nadmořská výška se pohybuje mezi 430–500 m n. m. Potenciální vegetací jsou zde dubové bučiny.

Plocha Soběšice o velikosti 0,63 ha a šířce přibližně 50 m vznikla rozvrácením borové tyčkoviny (věk 19 let) mokrým sněhem (zima 2009). Nachází se v nadmořské výšce 360–375 m n. m. Potenciální vegetací jsou zde svěží bukové doubravy.

Na ploše Vranov byla v roce 2012 ve střední části holiny stabilizována trvalá výzkumná plocha (TVP), na které je pravidelně prováděna celoplošná ochrana výsadeb nátěrem. V rámci této TVP byly založeny tři varianty obnovy lesa:
• celoplošná výsadba (CV): 25 m × 25 m ve dvou opakováních, termín výsadby – jaro 2012, skladba dřevin – buk 80 %, dub 20 %, spon – 1 m × 1 m, sadební materiál – prostokořenné sazenice;
• neceloplošná (skupinová) výsadba (NV): 25 m × 25 m ve dvou opakováních, termín výsadby – jaro 2012, skladba dřevin – buk 100 %,
• sukcese, kontrolní (bezzásahová) plocha (S).
Na lokalitě Soběšice byla v roce 2012 stabilizována TVP, která byla kompletně oplocena proti zvěři, a následně zde byly založeny k dlouhodobému sledování následující varianty obnovy:
• celoplošná výsadba (CV): 30 m × 15 m (bez opakování), termín výsadby – jaro 2012, skladba dřevin – dub 100 %, spon 1 m × 1 m, sadební materiál – prostokořené sazenice;
• neceloplošná (skupinová) výsadba (NV): 25 m × 25 m (bez opakování), termín výsadby – jaro 2012, skladba dřevin – dub 100 %,
• sukcese (bezzásahová) plocha (S).

Stav a nákladovost jednotlivých variant obnovy řešitelé hodnotili na jaře v roce 2015, tj. po 3 letech od výsadby a 5,5 (Soběšice), resp. 4,5 (Vranov) let od vzniku holiny.

Výsledky analýzy odlišných metod obnovy lesa po kalamitě za dobu tří let od založení experimentu na plochách Vranov a Soběšice lze shrnout takto:
• Výrazně limitujícími faktory úspěšné obnovy v daných stanovištních a porostních podmínkách jsou zvěř a buřeň.
• Zvolenou metodu umělé neceloplošné obnovy s nízkým počtem rostlin na relativně malé ploše podobné hnízdové výsadbě nelze vzhledem k zjištěné nedostatečné přirozené obnově (plnící výchovnou a výplňovou funkci) mezi skupinami považovat v současnosti za vhodnou.
• Podobně nedostatečná se jeví samotná sukcese, a to jak z důvodu nízké hustoty jedinců cílových dřevin, tak především pro jejich nepravidelné (neceloplošné) prostorové rozmístění po ploše.
• Racionalizaci obnovy lesa v daných podmínkách lze spatřovat především ve využití potenciálu přirozené obnovy a použití umělé obnovy až následně, buď formou větších skupin, nebo celoplošně do míst, kde se přirozená obnova nedostaví.
• Uvedené závěry se vztahují k současnému stavu obnovy, k aktuální legislativě a ke stávajícím hospodářským potřebám. Delší doba sledování vývoje obnovy na jednotlivých variantách pomůže dosavadní poznatky více konkretizovat a zpřesnit.

Podrobné informace o tomto výzkumu jsou publikovány v recenzovaném časopisu Zprávy lesnického výzkumu 2/2016, vydávaném Výzkumným ústavem lesního hospodářství a myslivosti, v. v. i. Článek je ke stažení zde: http://www.vulhm.cz//sites/File/ZLV/fulltext/443.pdf

Kontaktní informace: Ing. Antonín Martiník, Ph.D. – Ing. Lumír Dobrovolný, Ph.D. – Ing. Václav Hurt, Ph.D.
e-mail: martinik@mendelu.cz, Mendelova univerzita v Brně, Lesnická a dřevařská fakulta

Marta Čížková, tel: 420 257 892 242 tisknout poslat
Tento článek patří do kategorie |

Online diskuse

Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk
Do diskuze se můžete zapojit po přihlášení


Zapomněli jste heslo? Změňte si jej.
Přihlásit se mohou jen ti, kteří se již zaregistrovali.

reklama
Příběhy české přírody
   

Blíž přírodě

Ekolist.cz je vydáván občanským sdružením BEZK. ISSN 1802-9019. Za webhosting a publikační systém TOOLKIT děkujeme Econnectu. Navštivte Ecomonitor.
Copyright © BEZK. Copyright © ČTK, TASR. Všechna práva vyhrazena. Publikování nebo šíření obsahu je bez předchozího souhlasu držitele autorských práv zakázáno.
TOPlist TOPlist