http://ekolist.cz/cz/zpravodajstvi/tiskove-zpravy/pestujme-produkty-pro-lidi-ne-pro-stroje
zprávy o přírodě, životním prostředí a ekologii

Tiskové zprávy

Michal Horáček, kandidát na prezidenta republiky: Pěstujme produkty pro lidi, ne pro stroje

Podle Michala Horáčka by zemědělství mělo pěstovat produkty pro lidi, ne pro stroje. Horáček to prohlásil při debatě s plzeňským hejtmanem Josefem Bernardem, při níž se řešila kromě jiného otázka zemědělství a masové pěstování řepky a kukuřice. Setkání s Bernardem odstartovalo dvoudenní cestu Michala Horáčka po Plzeňsku a Domažlicku, během níž se také seznámil s možnostmi využití průmyslového odpadu, navštívil hlavního českého výrobce kamen a krbů a dozvěděl se některé klíčové aspekty o životě poblíž německých hranic.

„Podfinancovanost silnic a mostů v našem kraji je 15 až 16 miliard. Dvaačtyřicet procent komunikací máme ve špatném stavu,“ popsal jeden z velkých problémů Plzeňského kraje jeho hejtman Josef Bernard. Horáček potvrdil, že s tímto problémem se potkává prakticky na všech místech, která navštíví.

Plzeňský kraj má záměr řešit tento problém pomocí tzv. PPP projektů, což znamená spolupráci soukromého a veřejného sektoru. Bohužel byrokratický náročnost podobných projektů je obrovská a jejich příprava není snadná.

Plzeňsko se stejně jako další místa republiky potýká i s nedostatkem pracovních sil a zároveň s problémy, které plynou z vysoké koncentrace námezdních dělníků. „Potřebujeme nutně řízenou migraci. Chtěl bych sem dostat celé rodiny s dětmi, protože jakmile tady mám ubytovny plné dělníků, tak z toho jsou problémy s kriminalitou a nespočtem dalších negativních jevů,“ říká Bernard, který chystá tzv. Welcome centra. Tato centra by ve spolupráci s dalšími úřady přiváděly do ČR celé mladé rodiny, například z Ukrajiny a dalších zemí. Cílem by bylo sehnat jim práci, ubytování a zajistit výuku češtiny. „Stárnutí populace je nevyhnutelný jev, a pokud nezačneme s řízenou imigrací, budeme mít obrovský problém,“ říká Bernard.

Řeč přišla i na téma zemědělství a nízkou diverzifikaci české zemědělské půdy, kde obrovské plochy slouží k pěstování technických plodin na biopaliva, jako je řepka. „Pořád se nemůžu zbavit dojmu, že by se měly pěstovat spíš věci pro lidi než pro stroje a že by pole měla být rozdělená na menší kousky. Ty obrovské lány mi připomínají kolektivizaci, což byl jeden z největších zločinů minulého režimu,“ řekl Horáček.



Využít se dá cokoli

Z hejtmanství se Horáček vydal do malé kanceláře sdružení Industrial Upcycling. „Mým cílem je bezodpadová výroba. Při jakékoli výrobě vzniká obrovské množství průmyslového odpadu, který má často nespočet využití, ale místo toho, aby z něj něco vzniklo, končí ve spalovnách či skládkách,“ říká Michael Rada, duchovní otec celé myšlenky využívání průmyslového odpadu, v malé kanceláři plné nábytku a dalšího vybavení, které bylo vyrobené právě z průmyslového odpadu – různých cívek, odřezků, vyřazených výrobků a dalších věcí, které by bez Michaela Rady skončily ve spalovně či jiném místě pro zpracování odpadu.

Rada kolem sebe zároveň koncentruje lidi, kteří smýšlejí podobně jako on, ačkoli se pohybují ve zcela odlišných profesích. Například v hotelnictví, personalistice a dalších oblastech. V hotelnictví je například velká šance vzdělávat lidi, protože každým hotelem ročně projdou desítky tisíc lidí, kteří se prostřednictvím různých expozic, výstav a dalších akcí mohou dozvědět více například o možnostech využití odpadu.

Toto nově vznikající odvětví naráží stejně jako mnozí jiní na velkou míru regulace. „Když to řeknu zjednodušeně, tak když něco spadne do koše, je to odpad. A s odpadem musíte nakládat podle velmi striktních předpisů. Že se tento odpad dá velmi dobře využít pro spoustu jiných věcí, zákony moc neřeší. Nicméně situace se obrací. Ještě před pár lety se mi firmy nakládající s odpady smály, teď už jsme ve fázi, kdy mě skutečně hodně nemají rádi,“ říká Rada.



Portréty z gramodesek

Michal Horáček navíc od sdružení dostal na památku vyřazenou gramofonovou desku, na kterou stačí posvítit baterkou a na zdi se objeví jeho vlastní portrét. Jeden z umělců kolem sdružení se totiž zabývá právě výrobou nejrůznějších věcí z gramodesek, z nichž podle jeho mínění lze vyrobit téměř cokoli od stínidel na lampy až právě po různě vyřezané desky, které díky rozdílům mezi světlem a stínem mohou vytvářet portréty lidí a další obrazy.

Zbytek dne patřil už tradičnímu sběru podpisů na stáncích za osobní účasti Michala Horáčka. Tentokrát na náměstí v Plzni, přičemž opět se během krátké doby podařilo vybrat několik stovek podpisů občanů, kteří podporují kandidaturu Michala Horáčka na prezidenta.

Druhý den začal přejezdem do Domažlic, kde na Horáčka čekali dva místostarostové, několik zastupitelů a také místní podnikatelé. Domažlice se sice mohou pochlubit pestrým kulturním životem, který zahrnuje všechno možné od turistiky až po každoroční chodské slavnosti, ale díky krátké vzdálenosti do Německa mají také typické problémy vlastní všem obcím v těchto lokalitách, zejména odliv lidí do Německa, což způsobuje, že místní firmy nemají dostatek pracovních sil.



Češi odcházejí za vyššími přídavky na děti

„Dřív odcházeli ti, kteří uměli německy, ale dneska už Němci berou i ty, kteří neumějí německy ani slovo, protože jim stačí jeden český předák, který překládá. Rozdíly ve mzdách u nás a za hranicemi jsou obrovské a k tomu se připočítávají i velké přídavky na děti, které mohou být až 600 euro měsíčně,“ říká místostarosta Zdeněk Novák.

S nedostatkem pracovních sil se tak potýká například firma Euroteplo, která vyrábí krby a kamna včetně složitých kachlových kamen. Výroba probíhá kompletně v Česku, ale většina produkce (kolem 70 procent) jde na export. Jde přitom o českou firmu, která vznikla v roce 1992 bez jakékoli účasti zahraničního kapitálu.

„Takové firmy jsou podle mého pro ekonomiku nejcennější. Když někdo začne v garáži a dotáhne to až na velkovýrobce v podstatě čehokoli, tak je to obrovský úspěch. A je to úspěch i pro tu zemi, kde někdo něco takového vybudoval, protože zatímco velké nadnárodní firmy stěhují své pobočky ze země do země podle toho, jak se to ekonomicky vyplatí, tak lokální výrobce má přece jen k zemi nějaký vztah a zůstane v ní, i když se třeba zrovna nedaří. Právě takové firmy činí naši ekonomiku odolnou vůči různým otřesům a dalším krátkodobým problémům,“ řekl Michal Horáček.
tisknout poslat
 twitter

Online diskuse

Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk
Do diskuze se můžete zapojit po přihlášení


Zapomněli jste heslo? Změňte si jej.
Přihlásit se mohou jen ti, kteří se již zaregistrovali.

reklama

Blíž přírodě

Ekolist.cz je vydáván občanským sdružením BEZK. ISSN 1802-9019. Za webhosting a publikační systém TOOLKIT děkujeme Econnectu. Navštivte Ecomonitor.
Copyright © BEZK. Copyright © ČTK, TASR. Všechna práva vyhrazena. Publikování nebo šíření obsahu je bez předchozího souhlasu držitele autorských práv zakázáno.
TOPlist TOPlist