http://ekolist.cz/cz/zpravodajstvi/tiskove-zpravy/pri-vichrici-padl-i-jeden-z-velmi-starych-smrku-v-np-ceske-svycarsko
zprávy o přírodě, životním prostředí a ekologii

Tiskové zprávy

Správa NP České Švýcarsko: Při vichřici padl i jeden z velmi starých smrků v NP České Švýcarsko

8. listopadu 2017 | Správa NP České Švýcarsko
Autor: Tomáš Salov, tel: 412 354 048, 737 276 857
Během vichřice, která zasáhla území národního parku dne 29. 10. 2017, došlo také k vyvrácení jednoho z velmi starých a pozoruhodných smrků v Českém Švýcarsku. Vyvrácený smrk rostl u České silnice a dosahoval výšky přes 46 metrů, jeho odhadované stáří je přes 200 let. Takovýchto smrků je v lesích národního parku jen několik desítek a nacházejí se v chladných údolích, kde vládnou klimatické podmínky srovnatelné s podmínkami horskými. Nejvyšší a patrně nejstarší známý smrk Českosaského Švýcarska se nachází při státní hranici na saském území, měří 53 metrů a jeho stáří je okolo 400 let.

Přesný věk smrku správa parku zjistí v příštích týdnech, kdy ze stromu budou odebrány výřezy z kmene. Tyto vzorky v budoucnu poslouží jako exponáty v expozicích pro návštěvníky Českého Švýcarska.

Smrk ztepilý je původně horská dřevina, která se po poslední době ledové na území dnešního národního parku vyskytovala pouze v menší míře v chladných roklích. Velkého rozšíření se tato dřevina na pískovcovém území dočkala až v souvislosti s moderními formami lesnictví, které byly zaměřeny na relativně rychlou produkci dobře zpracovatelných dřevin. Smrky tak nahradily před několika málo stovkami let nahradily zdejší původní, převážně jedlobukové lesy.

Většina smrků v současných porostech, které byly z velké části zakládány po mniškové kalamitě ve dvacátých letech 20. století, je mladší než 100 let a stromy dosahují výšek do 35 metrů. Právě monokulturní charakter lesů a stejnověkost takto založených smrčin patří k příčinám vysokých škod následkem vichřice. Během letošní vichřice Hewart bylo na území parku podle nejnovějších odhadů poškozeno 7500 krychlových metrů převážně smrkových porostů, objem kalamitního dřeva je více jak dvojnásobný v porovnání s orkánem Kyrill v roce 2007, kdy v národním parku vzniklo 3443 krychlových metrů kalamitního dřeva.

Poškozené smrkové dřevo musí být zpracováno a odvezeno z lesa, aby nedošlo v příštím roce k namnožení kalamitních škůdců. Uvolněné plochy také budou využity k obnově lesů tak, aby získaly přírodě bližší charakter. Cílenými lesnickými zásahy správa národního parku dlouhodobě a postupně navrací lesům přirozenější podobu, aby v budoucnu byly v maximální možné míře nezávislé na lidské péči.
Tomáš Salov, tel: 412 354 048, 737 276 857 tisknout poslat
 twitter

Online diskuse

Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk
Do diskuze se můžete zapojit po přihlášení


Zapomněli jste heslo? Změňte si jej.
Přihlásit se mohou jen ti, kteří se již zaregistrovali.

reklama


Blíž přírodě

Ekolist.cz je vydáván občanským sdružením BEZK. ISSN 1802-9019. Za webhosting a publikační systém TOOLKIT děkujeme Econnectu. Navštivte Ecomonitor.
Copyright © BEZK. Copyright © ČTK, TASR. Všechna práva vyhrazena. Publikování nebo šíření obsahu je bez předchozího souhlasu držitele autorských práv zakázáno.
TOPlist TOPlist