http://ekolist.cz/cz/zpravodajstvi/tiskove-zpravy/prihnojovani-drcenymi-tezebnimi-zbytky-ma-pozitivni-vliv-na-rust-borovice-lesni
zprávy o přírodě, životním prostředí a ekologii

Tiskové zprávy

VÚLHM, v.v.i.: Přihnojování drcenými těžebními zbytky má pozitivní vliv na růst borovice lesní

14. prosince 2016 | VÚLHM, v.v.i.
Autor: Marta Čížková, tel: +420 257 892 242
Jaký vliv má využívání těžebních zbytků na růst sazenic borovice lesní? To se snaží zjistit trojice vědců z České zemědělské univerzity v Praze – Fakulty lesnické a dřevařské. Před čtyřmi lety zahájili výzkum problematiky vlivu využití těžebních zbytků na stav půd a trvalost lesní produkce. Výzkumné plochy se nacházejí v oblasti přirozených borů v majetku Městských lesů Doksy, s. r. o. První výsledky experimentu letos řešitelé publikovali v recenzovaném periodiku Zprávy lesnického výzkumu.

Hlavní motivací k využívání těžebních zbytků v lesích je především jejich energetické využití. Biomasa, a tím i těžební zbytky, tvoří značný podíl z obnovitelných zdrojů, které se u nás pro výrobu energie (tepla i elektřiny) využívají. Komplexní využití nadzemní biomasy dřevin však může představovat vedle ekonomických přínosů i významnou ztrátu živin, protože právě těžební zbytky (kůra, dřevo větví a asimilační orgány) obsahují nejvyšší podíl základních živin, jako je např. dusík, fosfor, draslík.

„Pro odpovědné rozhodování vlastníků lesů i pro objektivní regulaci využití těžebních zbytků ze strany státní správy je nezbytné provádět co nejobjektivnější hodnocení důsledků provedených těžebních opatření,“ říkají autoři výzkumu v čele s docentem Jiřím Remešem. Jejich experiment již přinesl první výsledky růstu sazenic borovice lesní, vysázených na plochách s různým režimem manipulace a využití těžebních zbytků.

Modelové území se nachází v přírodní lesní oblasti č. 18 Severočeská pískovcová plošina a Český ráj. Pro hodnocení vlivu přípravy půdy a zpracování těžebních zbytků byly vybrány tři lokality. Po vytěžení a odvozu dříví byly na oddělených částech ploch realizovány následující varianty nakládání s těžebními zbytky borovice:
1. Spálení těžebních zbytků a ponechání vzniklého popela na místě (což znamenalo, že se popel nacházel pouze v místech, kde byly těžební zbytky koncentrovány a spáleny; hodnocené sazenice této varianty se tak mohly nacházet jak v místech s popelem, tak i mimo ně).
2. Odvoz těžebních zbytků z vytěžené plochy bez náhrady (odvoz štěpky a její energetické využití).
3. Koncentrace (shrnutí) klestu do valů.
4. Rozštěpkování těžebních zbytků drtičem klestu (na frakce 2–5 cm) a jejich rozptyl po obnovované ploše.

Dva roky po výsadbě mohli poprvé zhodnotit růstové parametry sazenic borovice lesní:
Provedená příprava půdy měla patrný vliv na růst sazenic. U všech hodnocených parametrů byly nejpříznivější výsledky dosaženy u varianty, kde byly těžební zbytky před celoplošným naoráním rozdrceny a rozptýleny po ploše.

Výsledky pedochemických rozborů potvrdily, že odvoz i shrnutí těžebních zbytků ze zalesňované plochy snížily ve svrchní vrstvě substrátu na těchto přirozeně velmi chudých stanovištích obsah humusu (uhlíku) a do určité míry také obsah přístupných živin (zejména vápníku a draslíku) a dusíku.

Čím je stanoviště přirozeně chudší, resp. čím větší podíl živin je koncentrován v těžebních zbytcích, tím více se může tato ztráta projevit. A to např. pomalejší dynamikou růstu sazenic bezprostředně po výsadbě.

Největší pozitivní efekt hnojení se dostavil u varianty drcení klestu, významný byl i u varianty shrnutí klestu do valů. Naproti tomu relativně malý efekt mělo přihnojení u odvozu klestu a u varianty spálení klestu. Vliv na velikost efektu hnojení měly i stanovištní (půdní) podmínky. Na stanovištích chudých borů byl vliv hnojení výraznější, zatímco na stanovišti příznivějším nebyl tento efekt statisticky průkazný.

Bezprostředně lze negativní důsledky odčerpání části živin předpokládat u nového lesního porostu, který je založen na vytěžené ploše. Nicméně je třeba podotknout, že se jedná o efekt dvou vegetačních period a dynamika růstu sazenic se může v dalších letech změnit.

Aby mohl vědecký tým detailněji zhodnotit provedená opatření, bude se experimentem zabývat i v dalších letech. Provede podrobnější analýzu nadzemní i podzemní biomasy a sledovat bude i další růst zkoumaných dřevin. Tento projekt podporuje Národní agentura pro zemědělský výzkum.

Podrobnosti k výzkumu jsou popsány v článku ve Zprávách lesnického výzkumu č. 3/2016: http://www.vulhm.cz//sites/File/ZLV/fulltext/454.pdf

Kontakt na řešitele:
Doc. Ing. Jiří Remeš, Ph.D. – Ing. Lukáš Bílek, Ph.D. – Ing. Martin Jahoda, e-mail: remes@fld.czu.cz
Česká zemědělská univerzita v Praze, Fakulta lesnická a dřevařská, Katedra pěstování lesů
Kamýcká 129, 165 21 Praha 6 – Suchdol
Marta Čížková, tel: 420 257 892 242 tisknout poslat
 twitter
Tento článek patří do kategorie |

Online diskuse

Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk
Do diskuze se můžete zapojit po přihlášení


Zapomněli jste heslo? Změňte si jej.
Přihlásit se mohou jen ti, kteří se již zaregistrovali.

reklama


Blíž přírodě

Ekolist.cz je vydáván občanským sdružením BEZK. ISSN 1802-9019. Za webhosting a publikační systém TOOLKIT děkujeme Econnectu. Navštivte Ecomonitor.
Copyright © BEZK. Copyright © ČTK, TASR. Všechna práva vyhrazena. Publikování nebo šíření obsahu je bez předchozího souhlasu držitele autorských práv zakázáno.
TOPlist TOPlist