Marta Čížková "> Přirozená obnova jedle v chřadnoucích smrkových porostech - Ekolist.cz
https://ekolist.cz/cz/zpravodajstvi/tiskove-zpravy/prirozena-obnova-jedle-v-chradnoucich-smrkovych-porostech
zprávy o přírodě, životním prostředí a ekologii
Přihlášení

Tiskové zprávy

Výzkumný ústav lesního hospodářství a myslivosti, v. v. i.: Přirozená obnova jedle v chřadnoucích smrkových porostech

K šetření si vybrali objekty „Hrabí“ a „Kněžská“ na pomezí Nízkého Jeseníku a Ostravské pánve na živných stanovištích. V těchto lokalitách se zabývali těmito tématy:
• pronikáním jedle pod smrkové porosty;
• vlivem přípravy půdy na iniciaci a přežívaní přirozené obnovy jedle v průběhu prvního roku života;
• vlivem porostních podmínek na strukturu přirozené obnovy jedle.

Za účelem porovnání hustoty, věkové struktury a intenzity poškození přirozené obnovy jedle byly v obou objektech vytyčeny v přilehajících smrkových porostech transekty o šířce 3 metry a délce 60 metrů. Na transektech vědečtí pracovníci zaznamenávali výskyt všech semenáčků jedle, jejich výšku, věk a poškození zvěří. Dále zkoumali šíření jedle do smrkových porostů.
Vliv přípravy půdy na iniciaci a přežívání semenáčků jedle zjišťovali pomocí sítě plošek, rozmístěných v přilehlém smrkovém porostu objektu „Hrabí“. Celkem bylo v porostu stabilizováno 22 plošek bez přípravy půdy a stejné množství plošek s přípravou půdy. Příprava půdy byla provedena mechanickým narušením půdního povrchu bez prokopání. Souběžně byla v rámci objektu „Hrabí“ provedena simulace nasemenění jedle výsevem 10 kusů zdravých semen. Celkem bylo vytvořeno 30 dvoj-plošek s přípravou a bez přípravy půdy. Příprava půdy proběhla stejným způsobem jako v případě předešlém.
Podrobně byla struktura přirozené obnovy zjišťována v rámci objektu „Hrabí“ na transektech reprezentující odlišné porostní situace. Na trasektech, resp. jejich sekcích byla zjišťována početnost, výška a věk jedlových semenáčků starších než jeden rok a pokryvnost buření.
V případě objektu „Hrabí“ dosahovala hustota jednoletých semenáčků jedle pod smrkem bezprostředně v sousedství jedlové skupiny až kolem 300 ks/m2. Do vzdálenosti 20 metrů to bylo kolem 50 ks/m2 a až kolem 40 metrů se hodnoty blíží nule. Mimo transekty byl výskyt jednoletých semenáčků zaznamenán až do vzdálenosti 109 metrů od jedlové skupiny.
O mimořádně silném semenném roku 2013 vypovídají i hodnoty zjištěné na ploškách, kde byl analyzován vliv přípravy půdy na vzcházivost a přežívání semenáčků.
Kromě vysoké variability v počtu semenáčků, danou konkrétními porostními podmínkami, byl prokázán pozitivní vliv přípravy půdy na iniciaci a přežívání semenáčků jedle v průběhu prvního roku života.
Limitní pro obnovu jedle budou především jednorázová prosvětlení většího rozsahu, naopak postupné prosvětlení v řádu několika let může být pro obnovu jedle přínosné. Nízká hustota pod plným zápojem souvisí jednak s pravděpodobným nižším semenným spadem, jednak se zhoršenými podmínkami pro vzcházení a přežívání semenáčků.
Mezi výsledky šetření posuzující možnosti uplatnění přirozené obnovy jedle ze středně starých skupin do okolních chřadnoucích smrčin na severní Moravě patří mimo jiné tato fakta:
• Plodnost jedle lze očekávat již těsně po věku 30 let.
• Jedlové skupiny plodí téměř každoročně s významnými semennými roky v intervalu 4 let.
• Úspěšnou obnovu lze očekávat rámcově do 20 (40) metrů od okraje porostu, především v porostech se slabě narušeným zápojem, příp. tam, kde dochází k postupnému proředění.
• Přípravou půdy pod chřadnoucím smrkem zlepšíme podmínky pro vzcházení jedle.

Další vývoj obnovy bude závislý na intenzitě chřadnutí smrku, a tedy i prosvětlení porostu, možnostech eliminace buřeně a vlivu zvěře. Jedle bělokorá (Abies alba Mill.) je významnou dřevinou potenciální dřevinné skladby v porostech dubo-jehličnatého vegetačního stupně, který je vázán na pánevní oblasti bohaté na horizontální srážky a vysoko položenou hladinu podzemní vody. Lesní porosty řady těchto oblastí severní Moravy a Slezska byly v průběhu dvou století přeměněny na převážně čisté smrkové monokultury za uplatnění holosečného sytému.

Na konci 20. století zde stejně jako na řadě dalších míst střední Evropy docházelo vlivem synergie řady negativních faktorů k masivnímu odumírání smrku. K zalesňování vzniklých holin jsou přednostně využívány listnaté dřeviny, příp. znovu smrk. Využití jedle na holinách je limitováno jejím pomalým růstem a citlivostí ke klimatickým extrémům. V porovnání s většinou domácích druhů dřevin jedle sice v mládí snáší značný zástin, na náhlé osvětlení je však dřevinou velmi citlivou. Využití přirozené obnovy je tak možné především pod krytem mateřského porostu, případně náletem z okolního porostu.

Šetření se uskutečnilo v rámci projektu KUS QJ1230330 „Stabilizace lesních ekosystémů vyváženým poměrem přirozené a umělé obnovy lesa“.

Odborný článek k tomuto tématu je volně ke stažení na internetových stránkách VÚLHM:
http://www.vulhm.cz//sites/File/ZLV/fulltext/420.pdf

Kontakt na autory odborného článku:
Ing. Antonín Martiník, Ph.D.
Mendelova univerzita v Brně, Lesnická a dřevařská fakulta
Zemědělská 3, CZ – 613 00 Brno

Ing. David Dušek
Výzkumný ústav lesního hospodářství a myslivosti, v. v. i.
VS Opočno, Na Olivě 55, 517 73 Opočno

Marta Čížková, tel: 420 257 892 242
Tento článek patří do kategorie |

Online diskuse

Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk
Do diskuze se můžete zapojit po přihlášení

Zapomněli jste heslo? Změňte si je.
Přihlásit se mohou jen ti, kteří se již zaregistrovali.

reklama


Pražská EVVOluce

 
Ekolist.cz je vydáván občanským sdružením BEZK. ISSN 1802-9019. Za webhosting a publikační systém TOOLKIT děkujeme Ecn studiu. Navštivte Ecomonitor.
Copyright © BEZK. Copyright © ČTK, TASR. Všechna práva vyhrazena. Publikování nebo šíření obsahu je bez předchozího souhlasu držitele autorských práv zakázáno.
TOPlist TOPlist