http://ekolist.cz/cz/zpravodajstvi/tiskove-zpravy/prvni-hribata-divokych-koni-pokrtil-pisnickar-jaromir-nohavica-stredocesky-hejtman-a-starosta-milovic
zprávy o přírodě, životním prostředí a ekologii

Tiskové zprávy

Česká krajina: První hříbata divokých koní pokřtil písničkář Jaromír Nohavica, středočeský hejtman a starosta Milovic

22. dubna 2016 | Česká krajina
Autor: Dalibor Dostál, tel: 606 635 303
První tři hříbata divokých koní narozená v Přírodní rezervaci Milovice mají svá jména. Dnes po třinácté hodině je pokřtili písničkář Jaromír Nohavica, autor působivé písně Divocí koně, hejtman Středočeského kraje Miloš Petera a starosta města Milovice Milan Pour.

„Měl jsem tu čest pokřtít vůbec první klisničku, která se v milovické rezervaci narodila. Jmenuje se Samhain, což je prý název svátku, který pro Kelty znamenal začátek roku,“ uvedl Miloš Petera. Samhain tvořil hranici mezi dvěma hlavními obdobími roku, létem a zimou. Pro Kelty byl začátkem nového roku. Klisnička se narodila několik dní před tímto svátkem, 22. října 2015. Matka klisničky Samhain, která pochází ze Skotska, se jmenuje Sgurr. „Na skotské vrchovině dávali koním skotská či keltská jména a my jsme se rozhodli tuto tradici zachovat,“ dodal Dalibor Dostál, ředitel ochranářské společnosti Česká krajina.

Dalším pokřtěným hříbětem byl hřebeček, který se narodil letos 13. března a byl prvním letošním hříbětem v milovické rezervaci. Dostal jméno Fionntan a v keltštině to znamená bílý oheň. Přeneseně také bílý býk, což souvisí s prvními okamžiky života hříběte, protože klisnu při porodu vyplašil pratur, jejichž stádo se pohybuje na stejné pastvině. „Přeji ti Fionntane krásný život,“ popřál svému kmotřenci Jaromír Nohavica. Ten na závěr zahrál v doprovodu akordeonu píseň Divocí koně, za níž sklidil velký potlesk.

Třetím pokřtěným hříbětem byla klisnička Aife narozená letos 20. března. „Rád bych popřál Aifě, což v staré keltštině znamená „Kráska“, ale i dalším nově narozeným hříbatům, šťastný a spokojený život na milovických pastvinách. Jsme moc rádi, že se v bývalém vojenském prostoru daří těmto krásným zvířatům,“ uvedl Milan Pour. Křtu se účastnili i děti z místní Mateřské školy Kostička, která projekt podporuje.

Divocí koně spolu se stády praturů, kteří byli přivezeni do Milovic z Holandska, a zubrů původem z Polska, spásají na dvou pastvinách vzácné stepi a louky, které pláně bývalého vojenského prostoru tvoří. Likvidují především agresivní traviny a náletové dřeviny, kvůli kterým by biologicky cenné lokality postupně zarůstaly. Tento projekt České krajiny na záchranu zdejší stepi a luk, který Středočeský kraj podpořil jedním milionem korun, má do oblasti především vrátit přirozenou rovnováhu a zachránit zdejší mimořádně pestré druhy motýlů a jiné fauny a flóry.

„Stádům v bývalém vojenském prostoru Milovice se daří velmi dobře, o čemž svědčí i to, že se již narodilo devět hříbat. Další klisny jsou březí, proto bude velmi brzy aktuální rozšíření pastvin. Obnova stepí probíhá výrazně rychleji, než vědci předpokládali. Již po první sezoně napočítali více než stovku nových trsů hořce křížatého, ohrožené rostliny, která je v Milovicích vlajkovým druhem. Pastva divokých koní se tak osvědčila a může zachránit další ohrožené stepní lokality nejenom v Milovicích,“ doplnil Dalibor Dostál.

Koně patří v Evropě včetně České republiky k původním živočišným druhům, na kontinentu je vyhubil člověk. Divoce žijící koně přežili v drsném prostředí Exmooru, na náhorní planině s mnoha mokřinami a vřesovišti. První písemná zmínka o nich spadá do roku 1086 a patří tak k nejstarším známým plemenům koní v Evropě. Po staletí je místní lidé nazývali jednoduše „divocí koně“ a v královské honitbě byli tradičně vedeni na seznamech divoké zvěře. Až v 19. století se začali jmenovat exmoorský pony, někdy také keltský pony.

Stejně tak zubři patří v České republice k původním živočišným druhům. Člověkem byli ve zdejší krajině vyhubeni až ve středověku. Právě na území středních Čech se přitom našly jedny z posledních archeologických nálezů dokládajících přítomnost zubrů na našem území, pocházejí z Libice nad Cidlinou na Nymbursku a jsou z 10. století.

Milovičtí pratuři jsou vzdálenými potomky původních praturů, kteří žili na většině území Evropy, v oblasti Středního Východu, severní Afriky i Asie. Obrovská zvířata, výška v kohoutku ke dvěma metrům a hmotnost až jedna tuna, však byla od pravěku oblíbeným zdrojem potravy člověka, což ve středověku vedlo k jejich vyhynutí. Poslední známý kus uhynul roku 1627 u polského městečka Jaktorowa.

Novodobí pratuři jsou výsledkem práce vědců ve 21. století, kteří je zpětně vyšlechtili z primitivních plemen skotu. Od roku 2008 se o nové šlechtění stará nizozemská organizace Tauros Foundation, jíž se podařilo vybrat několik vhodných druhů evropského skotu a vyšlechtit z nich zvíře, které se vzhledem i chováním nejvíce blíží původním praturům.

Ochranářská organizace na projektech spojených s návratem a ochranou velkých kopytníků spolupracuje s experty z Biologického centra Akademie věd České republiky, Jihočeské univerzity v Českých Budějovicích, Univerzity Karlovy v Praze, Ústavu biologie obratlovců Akademie věd České republiky, České zemědělské univerzity v Praze, Mendelovy univerzity v Brně, Masarykovy univerzity v Brně a dalších odborných institucí.

Na péči o divoké koně, zubry a pratury může přispět také veřejnost zasláním dárcovské zprávy ve tvaru DMS KRAJINA na číslo 87 777. Cena dárcovské zprávy je 30 korun, na péči o zvířata a rezervace jde 28,50 korun. Dárcovské SMS zastřešuje Fórum dárců. Mezi další možnosti podpory patří dárcovský portál Darujspravne.cz nebo nákup ve vybraných e-shopech prostřednictvím portálu Givt.cz.

Projekty návratu a ochrany velkých kopytníků podporují společnosti Ekospol, Net4Gas, Pivovar Zubr, Nadační fond rodiny Orlických, JK Jewels, Operační program Životní prostředí, Státní fond životního prostředí, Agentura ochrany přírody a krajiny České republiky, Středočeský kraj, Město Milovice, Město Benátky nad Jizerou, American International school ve Vídni, milovická Mateřská škola Kostička i veřejnost. V rámci svého dobrovolnického programu projekt podpořili i studenti z Townshend International School v Hluboké nad Vltavou.

Dalibor Dostál, tel: 606 635 303 tisknout poslat

Online diskuse

Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk
Do diskuze se můžete zapojit po přihlášení


Zapomněli jste heslo? Změňte si jej.
Přihlásit se mohou jen ti, kteří se již zaregistrovali.

Ekolist.cz je vydáván občanským sdružením BEZK. ISSN 1802-9019. Za webhosting a publikační systém TOOLKIT děkujeme Econnectu. Navštivte Ecomonitor.
Copyright © BEZK. Copyright © ČTK, TASR. Všechna práva vyhrazena. Publikování nebo šíření obsahu je bez předchozího souhlasu držitele autorských práv zakázáno.
TOPlist TOPlist