http://ekolist.cz/cz/zpravodajstvi/tiskove-zpravy/prvni-stanoviska-k-dotacim-po-roce-2020-jsou-na-svete
zprávy o přírodě, životním prostředí a ekologii

Tiskové zprávy

Asociace soukromého zemědělství ČR: První stanoviska k dotacím po roce 2020 jsou na světě!

Ačkoliv se zdá být ještě dost času na jednání o dotacích po roce 2020, není tomu tak. Vzpomeňme na zpoždění aplikace aktuální Společné zemědělské politiky na národní úrovni. I proto se Ministerstvo zemědělství (MZe) rozhodlo zahájit první jednání již letos v dubnu, tedy zhruba s ročním předstihem oproti minulému období. Jaké jsou hlavní informace z prvních třech pracovních skupin a jaká stanoviska zaznívají od jednotlivých subjektů?

Již nyní je poměrně jasné, že financí na SZP bude v novém období méně, než mají zemědělci k dispozici aktuálně. Důvodem je kromě Brexitu (Británie je čistým přispěvatelem do společné peněženky) také spousta nových priorit, na něž bude EU muset peníze přidat – především to je bezpečnost a problémy spojené s migrací. Je tedy jasné, že jakékoliv finance plynoucí do zemědělství bude nutné dobře zdůvodnit a péče o životní prostředí a boj proti klimatické změně jako argumenty úplně stačit nebudou.

ČR proti všem
Ze strany Evropské komise je proto poměrně velký tlak například na krácení plateb pro velké podniky, kde byla Česká republika tradičně velkým odpůrcem, protože má největší průměrnou plochu farem a logicky tak nemá zájem na omezení plateb pro velké podniky. Proti degresivitě plateb a jejich zastropování jsou samozřejmě Agrární komora (AK), Zemědělský svaz (ZS) a Iniciativa agrárních a potravinářských podniků (IAPP), naopak Asociace se přiklání ke stanovisku Evropské komise a je pro větší podporu menších a středních farem, ať už formou redistributivní platby, degresivity plateb či zastropování. Právě tyto farmy totiž ve venkovském prostoru plní svoji nezastupitelnou sociálně-ekonomickou úlohu, kterou velké podniky plnit nemohou. MZe ale zatím stále na půdě EU hájí odmítavé stanovisko. V tomto bodě se dosud mohla Česká republika opřít o podporu Německa, které ovšem už z této své pozice rovněž ustupuje.

Citlivé komodity předmětem sporu
Jako ten pověstný kůl v plotě může ČR zůstat také při obraně zachování a dokonce požadavku na navýšení tzv. dobrovolně vázaných plateb (tzv. citlivé komodity), které Evropská komise nepovažuje za dobré řešení. Některé státy, jako například i Německo, již ani v současné době žádné citlivé komodity z prostředků SZP vůbec nepodporují či je podporují jen velmi omezeně. ČR přesto navrhuje posílit obálku na citlivé komodity na 25 %, AK společně s IAPP prosazují dokonce 30 %. Navýšení by ale znamenalo, že všem zemědělcům budou kráceny základní platby na hektar až o více než 1000 Kč, aby získané peníze byly přerozděleny na citlivé komodity nebo na komodity, které za citlivé budou prohlášeny. ASZ ČR jde i zde proti většinovému stanovisku v rámci ČR a přiklání se naopak k evropskému proudu, tedy zachovat 15% obálku pro citlivé komodity a umožnit větší flexibilitu obálky pro případ krize. Naopak podporu by citlivé komodity, jejichž spektrum by podle našeho názoru mělo být zúženo především na živočišnou výrobu obecně, ovoce a zeleninu, mohly mít více v rámci investičních dotací Programu rozvoje venkova, kde není riziko přímé vazby na produkci určité komodity.

Zrušit aktivního zemědělce
V čem naopak ASZ ČR se stanoviskem MZe souhlasí, je zrušení podmínky tzv. aktivního zemědělce. Evropská komise aktuálně navrhuje dobrovolnost tohoto opatření, přičemž jednotlivé členské státy by si samy zvolily, zda budou tuto podmínku po svých zemědělcích požadovat a případně v jakém rozsahu. Tato změna by mohla platit už v současném období, a to od roku 2018. MZe společně se SZIF uznávají, že tato novinka je příčinou obrovského nárůstu byrokracie nejen pro samotné zemědělce, ale i pro státní správu a kloní se tedy ke zrušení, což ASZ jako kritik zavedení této podmínky kvituje. Bohužel i zde jsme zatím v menšině, protože většina nevládních organizací v čele s AK, ZS, IAPP a dokonce i Společností mladých agrárníků je pro zachování podmínky.

Další změny již od roku 2018?
Stejně jako zrušení aktivního zemědělce jsou navrženy i další legislativní úpravy, které by se mohly zemědělců dotknout už od příštího roku a které byly v rámci jednání na MZe diskutovány. Za vstřícný krok je ze strany ASZ ČR považován ústup od původního záměru navýšit od roku 2018 greening na 7 %. Aktuálně se zdá, že limit zůstane na současném podílu ploch (tedy 5 %), je ale nutné počítat s tím, že Evropská komise bude chtít zpřísnit podmínky plnění požadavků. Navržen je například zákaz používání pesticidů na potenciálně produkčních EFA plochách - tedy včetně ploch s bílkovinnými plodinami, jejichž formou plní greening velká část tuzemských zemědělců. Výsledky studií totiž jasně ukazují, že tyto plochy nemají na biodiverzitu při současném používání pesticidů příliš velký pozitivní vliv. Zároveň je ale nutné zvážit, že zákaz pesticidů jde proti snaze zemědělců být méně závislými na domácích zdrojích bílkovin, například v souvislosti s nárůstem počtu producentů mléka bez GMO.

Naopak Agrární komora je pro navýšení plnění greeningu na původních 7 % ploch, ale navrhuje do podmínek ozelenění zpřísnění limitů zatížení plochy VDJ.

Pozitivní změnou v rámci současného období, kterou vítají výjimečně všechny strany, je deklarovaná snaha o snížení počtu kontrol a jejich zefektivnění, ovšem tento záměr je zatím třeba brát s rezervou, protože podobné úmysly jsme už z úst politiků zaslechli mnohokrát, ale vždy nakonec byrokracie spíš narostla.

V návrhu legislativy pro rok 2018 je také možnost navýšení příplatku pro mladé zemědělce v rámci přímých plateb, a to zrušením limitu maximálně 90 hektarů, na které je v současnosti tento příplatek vyplácen. To samozřejmě ASZ ČR vítá.

Důležitou úpravou v rámci této várky, která připadá v úvahu již od roku 2018, je také potenciální posun platnosti redefinice LFA oblastí až na rok 2019, což vzhledem k nejasnostem a velkým sporům, které řeší i mnozí členové ASZ, určitě nebude žádná z nevládních organizací rozporovat.

Zda tyto změny projdou a budou od příštího roku ovlivňovat výplatu dotací, se dozvíme pravděpodobně kolem poloviny letošního roku, kdy by o souhrnné změně legislativních předpisů měla rozhodnout Evropská komise.

Hlavní teze ČR
Bohužel je celkem zřejmé, že hlavní teze zveřejněné ministerstvem jako stanoviska, které hodlá prosazovat v souvislosti se SZP po roce 2020, jdou obecně proti záměru EU dotace odpojovat od produkce a směřovat je spíše menším podnikům. To vyjádřil i komisař Paul Hogan, který podporuje zacílení podpor spíše k menším subjektům a zároveň má zájem podporovat také jejich sdružování. Je ale otázkou, jak se ještě podaří hlavní stanoviska MZe do budoucna ovlivnit, protože aktuálně zveřejněné ikona souboru„Hlavní teze ČR k budoucí podobě SZP“ byly Ministerstvem zemědělství do Evropské komise odeslány bez jakékoliv konzultace s nevládními organizacemi a jedná se údajně pouze o výsledek kompromisu mezi MZe a Ministerstvem životního prostředí.

tisknout poslat
 twitter

Online diskuse

Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk
Do diskuze se můžete zapojit po přihlášení


Zapomněli jste heslo? Změňte si jej.
Přihlásit se mohou jen ti, kteří se již zaregistrovali.

reklama


Blíž přírodě

Ekolist.cz je vydáván občanským sdružením BEZK. ISSN 1802-9019. Za webhosting a publikační systém TOOLKIT děkujeme Econnectu. Navštivte Ecomonitor.
Copyright © BEZK. Copyright © ČTK, TASR. Všechna práva vyhrazena. Publikování nebo šíření obsahu je bez předchozího souhlasu držitele autorských práv zakázáno.
TOPlist TOPlist