Tiskové zprávy
Česká společnost ornitologická: Ptákem roku 2016 je červenka
Česká společnost ornitologická vyhlásila ptákem roku 2016 červenku obecnou. Upozorňuje tak na skutečnost, že i běžným a široce rozšířeným druhům může hrozit nebezpečí — například prosklené zastávky hromadné dopravy.
„Ptákem roku se nemusí stát jen vzácný a ohrožený druh. I červenka, která patří mezi 15 nejběžnějších ptáků Česka, nám poskytne dostatek prostoru pro poznávání přírodních tajemství i pro zamyšlení, co všechno bychom mohli ve svém okolí změnit k lepšímu,“ říká Zdeněk Vermouzek, ředitel ČSO.
Červenky jsou docela nenápadní ptáčci velikosti vrabce. Všímavý pozorovatel je ale nalezne takřka všude. Melancholický zpěv červenky můžeme slyšet ze stinných lesů, zarostlých břehů řek i z městských parků nebo z udržovaných zahrad. Podmínkou pro zdárný život tohoto sympatického ptáčka je jen trocha hustšího porostu a křoví v okolí.
Na pohled vypadají červenky něžně, ale jsou to velcí rváči. Dokonce každá desátá dospělá červenka končí svůj život na následky soubojů. A boje nejsou jen výsadou samečků. Kromě doby hnízdění má každá červenka, bez ohledu na pohlaví, své vlastní teritorium, které urputně brání před všemi příslušníky svého druhu a často i před ostatními ptáky. Jako signál k útoku přitom slouží právě červená náprsenka protivníka.
„Zajímavostí, která bude zřejmě v ptačí říši rozšířenější, než si myslíme, jsou zpívající samičky. Je to ovšem pochopitelné, když víme, že i samičky si potřebují vyznačovat a hájit teritorium, k čemuž slouží právě zpěv,“ vysvětluje Zdeněk Vermouzek.
Červenky v zahradách
Usnadnit život červenkám v našem okolí není složité. Hlavně majitelé zahrad se mohou zamyslet, zda nejsou červenka a kos lepší, než chemicky ošetřený trávník. A zda by hromada větví ze zimní prořezávky nemohla zůstat na zahradě až do podzimu. Nejhorší je potom kácení křovin nebo pálení hromad klestí v hnízdní době, protože tím můžeme snadno zničit nejen dobře ukryté hnízdo červenky, ale i životní prostředí nejrůznějších druhů broučků, motýlů a dalších drobných živočichů, kteří slouží ptákům jako potrava.
Bezpečné zastávky zastavky.birdlife.cz
V prostředí měst a vesnic, která červenky obývají spolu s námi, se vyskytuje řada nástrah. Snad každý se již setkal s drobným ptáčkem zabitým o skleněnou výplň velkého okna nebo o protihlukovou stěnu. Smutně pak koukáme na chladnoucí hromádku peří a přemýšlíme o mláďatech, která možná někde poblíž čeká smrt hladem.
V poslední době se objevuje stále víc prosklených zastávek, často velice nebezpečných — zastávky jsou u země, kde ptáci často létají, a nezřídka je těsně vedle park, vodní tok či jen skupina keřů, což jsou pro ptáky oázy v okolní betonové šedi. Prosklená zastávka na takovém místě je pak smrtelnou pastí. Celkově se odhaduje, že na světě ročně zahyne jedna miliarda ptáků po nárazu do skleněných ploch! Přitom o každý metr čtvereční se ročně zabije zhruba jeden pták.
„Při obrovských počtech ptáků zabitých o sklo je až s podivem, že třeba červenek může vůbec přibývat. Vysvětluje to jen obrovská nadprodukce potomstva, ke které v přírodě dochází. Například každá samička červenky vyvede zhruba sedm mláďat ročně. Ale rozhodně ne proto, aby se tato mláďata zabíjela o bez rozmyslu postavené skleněné stěny,“ zdůrazňuje Vermouzek.
Jako reakci na množící se skleněné plochy spouští Česká společnost ornitologická kampaň Bezpečné zastávky. Pomocí jednoduchého webového dotazníku, ke kterému se lze připojit i z mobilu přímo na ulici (zastavky.birdlife.cz), může kdokoli ohodnotit nebezpečnost zastávky ve svém okolí.
„Věříme, že se nám podaří s pomocí mnoha lidí podaří zmapovat velké množství zastávek v krátkém čase,“ říká Zdeněk Vermouzek. „Informace o nebezpečných zastávkách budeme pak předávat obecním úřadům a dopravním podnikům a budeme je žádat, aby zastávky zabezpečily. Není to nic složitého, mnoho dobrých řešení je popsáno na www.ochranaptaku.cz. Jen si nesmíme myslet, že stačí jedna nalepená černá silueta.“
Na kampani spolupracujeme s firmou Zelená domácnost a se Statutárním městem Zlín.
Partnerem kampaně Bezpečné zastávky je AGC Flat Glass Czech a.s.
Záštitu Ptákovi roku 2016 udělil ministr životního prostředí Richard Brabec.
Za podporu kampaně Pták roku 2016 děkujeme společnostem: Meopta-optika, s.r.o., Swarovski Optik, Vojenské lesy a statky, s.p., Pro-Bio, s.r.o., Českomoravský štěrk, a.s., Správa Krkonošského národního parku, Správa Národního parku České Švýcarsko, Správa Národního parku a Chráněné krajinné oblasti Šumava, Správa Národního parku Podyjí, Agentura ochrany přírody a krajiny ČR, Klub ekologické výchovy, CK Primaroute, Ornis — Muzeum Komenského v Přerově, p.o.
Kampaň Pták roku organizuje Česká společnost ornitologická (ČSO) od roku 1992. Současně s vyhlášením vychází i speciální číslo časopisu Ptačí svět – Pták roku, obsahující základní informace o životě vybraného druhu, o ohrožení, kterým je vystaven, i o možnostech jeho ochrany. Součástí kampaně je i projekt občanské vědy, do kterého se může zapojit široká veřejnost. Letos je to mapování nebezpečných skleněných zastávek.
Česká společnost ornitologická
Česká společnost ornitologická (založena 1926) je nevládní nezisková organizace sdružující profesionální i amatérské ornitology a milovníků přírody. ČSO je partnerskou organizací mezinárodního sdružení BirdLife International. ČSO vede vlastní projekty výzkumu a ochrany ptáků, vydává odborný časopis Sylvia a barevný magazín Ptačí svět. Pro veřejnost pořádá řadu akcí a exkurzí za ptáky, včetně zmíněných vycházek u příležitosti Světového dne mokřadů, Vítání ptačího zpěvu (začátkem května) a Evropského festivalu ptactva (první víkend v říjnu). Do svých řad vítá další zájemce.
Kontakt
Zdeněk Vermouzek, ředitel ČSO, 773 380 285 (ve čtvrtek 25. 2. od 14 hodin)
Lukáš Viktora, 777 579 542
„Ptákem roku se nemusí stát jen vzácný a ohrožený druh. I červenka, která patří mezi 15 nejběžnějších ptáků Česka, nám poskytne dostatek prostoru pro poznávání přírodních tajemství i pro zamyšlení, co všechno bychom mohli ve svém okolí změnit k lepšímu,“ říká Zdeněk Vermouzek, ředitel ČSO.
Červenky jsou docela nenápadní ptáčci velikosti vrabce. Všímavý pozorovatel je ale nalezne takřka všude. Melancholický zpěv červenky můžeme slyšet ze stinných lesů, zarostlých břehů řek i z městských parků nebo z udržovaných zahrad. Podmínkou pro zdárný život tohoto sympatického ptáčka je jen trocha hustšího porostu a křoví v okolí.
Na pohled vypadají červenky něžně, ale jsou to velcí rváči. Dokonce každá desátá dospělá červenka končí svůj život na následky soubojů. A boje nejsou jen výsadou samečků. Kromě doby hnízdění má každá červenka, bez ohledu na pohlaví, své vlastní teritorium, které urputně brání před všemi příslušníky svého druhu a často i před ostatními ptáky. Jako signál k útoku přitom slouží právě červená náprsenka protivníka.
„Zajímavostí, která bude zřejmě v ptačí říši rozšířenější, než si myslíme, jsou zpívající samičky. Je to ovšem pochopitelné, když víme, že i samičky si potřebují vyznačovat a hájit teritorium, k čemuž slouží právě zpěv,“ vysvětluje Zdeněk Vermouzek.
Červenky v zahradách
Usnadnit život červenkám v našem okolí není složité. Hlavně majitelé zahrad se mohou zamyslet, zda nejsou červenka a kos lepší, než chemicky ošetřený trávník. A zda by hromada větví ze zimní prořezávky nemohla zůstat na zahradě až do podzimu. Nejhorší je potom kácení křovin nebo pálení hromad klestí v hnízdní době, protože tím můžeme snadno zničit nejen dobře ukryté hnízdo červenky, ale i životní prostředí nejrůznějších druhů broučků, motýlů a dalších drobných živočichů, kteří slouží ptákům jako potrava.
Bezpečné zastávky zastavky.birdlife.cz
V prostředí měst a vesnic, která červenky obývají spolu s námi, se vyskytuje řada nástrah. Snad každý se již setkal s drobným ptáčkem zabitým o skleněnou výplň velkého okna nebo o protihlukovou stěnu. Smutně pak koukáme na chladnoucí hromádku peří a přemýšlíme o mláďatech, která možná někde poblíž čeká smrt hladem.
V poslední době se objevuje stále víc prosklených zastávek, často velice nebezpečných — zastávky jsou u země, kde ptáci často létají, a nezřídka je těsně vedle park, vodní tok či jen skupina keřů, což jsou pro ptáky oázy v okolní betonové šedi. Prosklená zastávka na takovém místě je pak smrtelnou pastí. Celkově se odhaduje, že na světě ročně zahyne jedna miliarda ptáků po nárazu do skleněných ploch! Přitom o každý metr čtvereční se ročně zabije zhruba jeden pták.
„Při obrovských počtech ptáků zabitých o sklo je až s podivem, že třeba červenek může vůbec přibývat. Vysvětluje to jen obrovská nadprodukce potomstva, ke které v přírodě dochází. Například každá samička červenky vyvede zhruba sedm mláďat ročně. Ale rozhodně ne proto, aby se tato mláďata zabíjela o bez rozmyslu postavené skleněné stěny,“ zdůrazňuje Vermouzek.
Jako reakci na množící se skleněné plochy spouští Česká společnost ornitologická kampaň Bezpečné zastávky. Pomocí jednoduchého webového dotazníku, ke kterému se lze připojit i z mobilu přímo na ulici (zastavky.birdlife.cz), může kdokoli ohodnotit nebezpečnost zastávky ve svém okolí.
„Věříme, že se nám podaří s pomocí mnoha lidí podaří zmapovat velké množství zastávek v krátkém čase,“ říká Zdeněk Vermouzek. „Informace o nebezpečných zastávkách budeme pak předávat obecním úřadům a dopravním podnikům a budeme je žádat, aby zastávky zabezpečily. Není to nic složitého, mnoho dobrých řešení je popsáno na www.ochranaptaku.cz. Jen si nesmíme myslet, že stačí jedna nalepená černá silueta.“
Na kampani spolupracujeme s firmou Zelená domácnost a se Statutárním městem Zlín.
Partnerem kampaně Bezpečné zastávky je AGC Flat Glass Czech a.s.
Záštitu Ptákovi roku 2016 udělil ministr životního prostředí Richard Brabec.
Za podporu kampaně Pták roku 2016 děkujeme společnostem: Meopta-optika, s.r.o., Swarovski Optik, Vojenské lesy a statky, s.p., Pro-Bio, s.r.o., Českomoravský štěrk, a.s., Správa Krkonošského národního parku, Správa Národního parku České Švýcarsko, Správa Národního parku a Chráněné krajinné oblasti Šumava, Správa Národního parku Podyjí, Agentura ochrany přírody a krajiny ČR, Klub ekologické výchovy, CK Primaroute, Ornis — Muzeum Komenského v Přerově, p.o.
Kampaň Pták roku organizuje Česká společnost ornitologická (ČSO) od roku 1992. Současně s vyhlášením vychází i speciální číslo časopisu Ptačí svět – Pták roku, obsahující základní informace o životě vybraného druhu, o ohrožení, kterým je vystaven, i o možnostech jeho ochrany. Součástí kampaně je i projekt občanské vědy, do kterého se může zapojit široká veřejnost. Letos je to mapování nebezpečných skleněných zastávek.
Česká společnost ornitologická
Česká společnost ornitologická (založena 1926) je nevládní nezisková organizace sdružující profesionální i amatérské ornitology a milovníků přírody. ČSO je partnerskou organizací mezinárodního sdružení BirdLife International. ČSO vede vlastní projekty výzkumu a ochrany ptáků, vydává odborný časopis Sylvia a barevný magazín Ptačí svět. Pro veřejnost pořádá řadu akcí a exkurzí za ptáky, včetně zmíněných vycházek u příležitosti Světového dne mokřadů, Vítání ptačího zpěvu (začátkem května) a Evropského festivalu ptactva (první víkend v říjnu). Do svých řad vítá další zájemce.
Kontakt
Zdeněk Vermouzek, ředitel ČSO, 773 380 285 (ve čtvrtek 25. 2. od 14 hodin)
Lukáš Viktora, 777 579 542
Online diskuse
Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk
