http://ekolist.cz/cz/zpravodajstvi/tiskove-zpravy/ptakum-se-vraceji-instinkty-zapomenute-na-cela-staleti-velke-kopytniky-vyuzivaji-k-lovu-potravy-2
zprávy o přírodě, životním prostředí a ekologii

Tiskové zprávy

Česká krajina: Ptákům se vracejí instinkty zapomenuté na celá staletí, velké kopytníky využívají k lovu potravy

3. srpna 2016 | Česká krajina
Podobný pohled zná většina lidí jen z přírodopisných filmů natáčených v Africe. Hejna ptáků klubáků sedících na hřbetech buvolů a dalších velkých zvířat, patří k tamní scenérii stejně neodmyslitelně, jako lovící lvi nebo sloni u napajedel.

Po tisíce let přitom byly podobné scény k vidění i v evropské krajině, kde hejna ptáků přitahovala stáda velkých kopytníků, jako jsou divocí koně, zubři nebo pratuři. S jejich vymizením se rozpadly i vazby mezi oběma skupinami zvířat. S návratem velkých kopytníků se však ptákům vracejí i modely chování, které řadu desetiletí či století nemohli uplatňovat.

„Když jsme před několika lety navštívili holandský Národní park Zuid Kennemerland, upoutaly nás volavky, které hlídkovaly v těsné blízkosti, někdy i na hřbetech místních koní a praturů a lovily hmyz a malé obratlovce vyplašené velkými zvířaty. Podobné modely chování u nás tehdy nebylo možno pozorovat,“ popsal Miloslav Jirků z Biologického centra Akademie věd.

Když se loni objevili velcí kopytníci v rezervaci v bývalém vojenském prostoru Milovice, začali také místní ptáci objevovat výhody přítomnosti velkých zvířat. „Ptáci se velmi rychle naučí přítomnosti velkých býložravců využívat. Holandské straky dříve zubry zcela jistě nikdy nepotkaly, po jejich vysazení v Národním parku Zuid Kennemerland však rychle zjistily, že jejich srst ukrývá nutričně hodnotná klíšťata. Podobně začali v Milovicích již první sezónu špačci využívat koně,“ doplnil Miloslav Jirků.

S domácími zvířaty většinou podobná souhra opeřencům nefunguje. „Na intenzivních pastvinách hospodářských zvířat, které jsou druhově chudé, zvířata většinou nemají co plašit a ptáci tak nemají důvod je sledovat, ani kolem nich patrolovat.

Velkou a různorodou skupinu vázanou na velké kopytníky představují také ptáci, kteří vybírají hmyz z jejich trusu. Kromě nekorunovaného krále této skupiny, dudka chocholatého, sem patří široké spektrum jinak nepříbuzných ptáků. Zejména bahňáci, brodiví a různí pěvci, například lindušky nebo konipasové. „Právě symbióza s koňmi dala těmto ptákům jejich jméno,“ upozornil Miloslav Jirků.

Velcí kopytníci přitom usnadňují ptákům nejenom získávání potravy, ale také hnízdění. „Součástí potravy zubrů a praturů, v zimě i koní, jsou i větve a kůra dřevin, které ulamují a loupou. Jindy zase lámou větve či odírají kůru při drbání. Mohou tak vznikat jizvy, kolem nichž se sice kůra zacelí, v jizvě však často zůstane ploška odhaleného dřeva, kde časem vznikne dutina. Takové dutiny využívají někteří doupní ptáci k hnízdění,“ konstatoval Miloslav Jirků. Právě doupné stromy v krajině citelně chybí, řada ptáků tak může hnízdit jen s pomocí člověka a jím vyrobených budek.

„Je fascinující pozorovat, jak rychle se obnovují procesy, které byly po celá tisíciletí nedílnou součástí přírody. Díky tomu, že v rezervaci probíhá intenzivní biologický monitoring, máme možnost je sledovat,“ uvedl Dalibor Dostál, ředitel společnosti Česká krajina.

Málo je rovněž známo, že krátké trávníky v rovinatých nížinách, vytvořené pastvou velkých kopytníků jsou oblíbenými pastvinami divokých hus a bernešek. V takových polohách se však u nás téměř nepase, takže husy jsou v současné krajině odkázány na pole s ozimy.

Společnost Česká krajina na projektech spojených s návratem a ochranou velkých kopytníků spolupracuje s experty z Biologického centra Akademie věd České republiky, Jihočeské univerzity v Českých Budějovicích, Univerzity Karlovy v Praze, Ústavu biologie obratlovců Akademie věd České republiky, České zemědělské univerzity v Praze, Mendelovy univerzity v Brně, Masarykovy univerzity v Brně a dalších odborných institucí.

Na projekty ochrany velkých kopytníků může veřejnost přispět zasláním dárcovské zprávy ve tvaru DMS KRAJINA na číslo 87 777. Cena dárcovské zprávy je 30 korun, na péči o zvířata a rezervace jde 28,50 korun. Dárcovské SMS zastřešuje Fórum dárců. Mezi další možnosti podpory patří dárcovský portál Darujspravne.cz nebo nákup ve vybraných e-shopech prostřednictvím portálu Givt.cz.

Projekty návratu a ochrany velkých kopytníků podporují společnosti Ekospol, Net4Gas, Pivovar Zubr, Nadační fond rodiny Orlických, JK Jewels, Operační program Životní prostředí, Státní fond životního prostředí, Agentura ochrany přírody a krajiny České republiky, Středočeský kraj, hejtman Miloš Petera, Město Milovice, Město Benátky nad Jizerou, Megabooks CZ, American International school ve Vídni, milovická Mateřská škola Kostička i veřejnost. V rámci svého dobrovolnického programu projekt podpořili i studenti z Townshend International School v Hluboké nad Vltavou.
tisknout poslat

Online diskuse

Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk
Do diskuze se můžete zapojit po přihlášení


Zapomněli jste heslo? Změňte si jej.
Přihlásit se mohou jen ti, kteří se již zaregistrovali.

reklama
Příběhy české přírody
   

Blíž přírodě

Ekolist.cz je vydáván občanským sdružením BEZK. ISSN 1802-9019. Za webhosting a publikační systém TOOLKIT děkujeme Econnectu. Navštivte Ecomonitor.
Copyright © BEZK. Copyright © ČTK, TASR. Všechna práva vyhrazena. Publikování nebo šíření obsahu je bez předchozího souhlasu držitele autorských práv zakázáno.
TOPlist TOPlist