Tiskové zprávy
MZLU: Rys Kryštof se v Moravském krasu adaptoval
2. července 2018 | MZLU
Mladý rys Kryštof, který se už téměř dva roky pohybuje v Moravském krasu, se na zdejší životní podmínky dokonale adaptoval. Nedělá mu problém ani přechod místních komunikací nebo intenzivní turistický ruch. Vyplývá to z předběžných výsledků telemetrického sledování rysa. Data mají odborníci z Mendelovy univerzity v Brně z obojku, který šelmě nasadili ve spolupráci s Ústavem biologie obratlovců AV ČR loni v červnu.
Podle předběžných analýz Kryštof za rok překročil 4 různé úseky komunikací zhruba 500krát, přičemž intenzita dopravy se v daných místech pohybuje od 1484 do 5354 vozidel za den. „Je zřejmé, že mladý samec se na zdejší podmínky adaptoval a přechod komunikací mu nedělá velké problémy. To, že Kryštof permanentně zvládá přechod poměrně intenzivně využívaných komunikací, svědčí také o jeho individuálních schopnostech a získaných zkušenostech. Takový dar a štěstí však každý rys nemá,“ uvedl Martin Duľa z Ústavu ekologie lesa LDF Mendelovy univerzity v Brně. Podle něj je ale nutné také brát v potaz fakt, že intenzita dopravy je v časech pohybové aktivity rysa, což jsou brzké ranní, večerní a noční hodiny, značně snížená.
Rys se v Moravském krasu pohybuje od podzimu 2016. Na jihu Moravy tento druh dlouhodobě absentoval. Samec Kryštof musel už při samotné cestě z Moravsko-slezských Beskyd překonat značné množství nebezpečných překážek, jakými jsou například intenzivně využívané silniční a železniční komunikace a zástavbové oblasti, které jsou mnohdy větší bariérou než frekventované komunikace.
Příznivá je pro mladého samce dostatečná potravní nabídka Moravského krasu. V 80 procentech případů byl kořistí srnec, který je nejpreferovanější složkou potravy všech evropských populací rysa, lovil ale také muflony. „Jiné druhy kořisti jsme v rámci telemetrického sledování nezaznamenali, ale není vyloučeno, že Kryštof ulovil vícekrát i zajíce nebo menší kořist jako jsou hlodavci,“ uvedl Duľa.
Rys ostrovid je největší kočkovitá šelma žijící na českém území. Nejpočetnější populace rysa žije v jihozápadních Čechách a navazujících oblastech v Bavorsku a Rakousku, kde se pohybuje 60 až 80 dospělých rysů. Rys z Moravského krasu operuje na ploše kolem 280 kilometrů čtverečních, ve snaze o reprodukci ale vyrážel až na Vyškovsko. Podle Duľy se rys v Moravském krasu podílí nejen na přímé regulaci vysokého stavu kopytníků, ale i na modifikaci jejich chování, což se v dlouhodobém hledisku může projevit na pozitivních změnách v lesních ekosystémech. „Jedním z příkladů je redukce škod na lesních porostech a jejich přirozená obnova,“ uvedl Duľa.
Kontakt pro bližší informace: Martin Duľa, Ústav ekologie lesa, LDF Mendelova univerzita v Brně, email: martin.dula@mendelu.cz, tel.: 00421 910 224 427
Podle předběžných analýz Kryštof za rok překročil 4 různé úseky komunikací zhruba 500krát, přičemž intenzita dopravy se v daných místech pohybuje od 1484 do 5354 vozidel za den. „Je zřejmé, že mladý samec se na zdejší podmínky adaptoval a přechod komunikací mu nedělá velké problémy. To, že Kryštof permanentně zvládá přechod poměrně intenzivně využívaných komunikací, svědčí také o jeho individuálních schopnostech a získaných zkušenostech. Takový dar a štěstí však každý rys nemá,“ uvedl Martin Duľa z Ústavu ekologie lesa LDF Mendelovy univerzity v Brně. Podle něj je ale nutné také brát v potaz fakt, že intenzita dopravy je v časech pohybové aktivity rysa, což jsou brzké ranní, večerní a noční hodiny, značně snížená.
Rys se v Moravském krasu pohybuje od podzimu 2016. Na jihu Moravy tento druh dlouhodobě absentoval. Samec Kryštof musel už při samotné cestě z Moravsko-slezských Beskyd překonat značné množství nebezpečných překážek, jakými jsou například intenzivně využívané silniční a železniční komunikace a zástavbové oblasti, které jsou mnohdy větší bariérou než frekventované komunikace.
Příznivá je pro mladého samce dostatečná potravní nabídka Moravského krasu. V 80 procentech případů byl kořistí srnec, který je nejpreferovanější složkou potravy všech evropských populací rysa, lovil ale také muflony. „Jiné druhy kořisti jsme v rámci telemetrického sledování nezaznamenali, ale není vyloučeno, že Kryštof ulovil vícekrát i zajíce nebo menší kořist jako jsou hlodavci,“ uvedl Duľa.
Rys ostrovid je největší kočkovitá šelma žijící na českém území. Nejpočetnější populace rysa žije v jihozápadních Čechách a navazujících oblastech v Bavorsku a Rakousku, kde se pohybuje 60 až 80 dospělých rysů. Rys z Moravského krasu operuje na ploše kolem 280 kilometrů čtverečních, ve snaze o reprodukci ale vyrážel až na Vyškovsko. Podle Duľy se rys v Moravském krasu podílí nejen na přímé regulaci vysokého stavu kopytníků, ale i na modifikaci jejich chování, což se v dlouhodobém hledisku může projevit na pozitivních změnách v lesních ekosystémech. „Jedním z příkladů je redukce škod na lesních porostech a jejich přirozená obnova,“ uvedl Duľa.
Kontakt pro bližší informace: Martin Duľa, Ústav ekologie lesa, LDF Mendelova univerzita v Brně, email: martin.dula@mendelu.cz, tel.: 00421 910 224 427
Tento článek patří do kategorie |
Online diskuse
Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk
