Tiskové zprávy
Správa jeskyní ČR: Slavnostní otevření nové provozní budovy Punkevních jeskyní v Moravském krasu
19. listopadu 2015 | Správa jeskyní ČR
V pátek dne 20. listopadu 2015 se za účasti nejvyšších představitelů Ministerstva životního prostředí a dalších významných hostů slavnostně pro veřejnost otevírá nová provozní budova Punkevních jeskyní v Moravském krasu.
Punkevní jeskyně jsou nejoblíbenějšími ze 14 zpřístupněných jeskyní České republiky. Ročně podzemními dómy s bohatou krápníkovou výzdobou projde na dno propasti Macochy a vodní plavbu na podzemní Punkvě absolvuje přes 200 000 návštěvníků z celého světa.
První prostory jeskyní byly objeveny skupinou profesora Karla Absolona v roce 1909 a ještě téhož roku zpřístupněny veřejnosti. V dnešním rozsahu jsou jeskyně přístupny od roku 1933.
Před vchodem do jeskyní, vedle monumentálního portálu vývěru Punkvy, se vystřídala řada malých objektů. Poslední budova byla postaven v roce 1947. I když prošla spolu s jeskyněmi roku 1996 opravou, záhy již její stav nevyhovoval potřebám cestovního ruchu, požadavkům hygienickým i nárokům na bezpečnost pracovníků
i návštěvníků jeskyně. Ani náročné kotvení 80 m vysoké skalní stěny nad budovou, provedené v letech 1999 – 2001, nebylo stoprocentní zárukou bezpečnosti před pády uvolněných kamenů. Nový objekt je proto situován v bezpečnější vzdálenosti od skal a jeho střecha má speciální tlumící vrstvu, dimenzovanou na zachycení až 50 kg těžkých kamenů z výšky 80 m.
Vzhledem k výjimečnosti tohoto místa byla podoba nové provozní budovy hledána ve veřejné architektonické soutěži. V roce 2004 se do ní přihlásilo 52 návrhů, z nichž jako vítězný byl vybrán návrh Architektonické kanceláře Burian - Křivinka z Brna. Na realizaci však čekal až do roku 2012, kdy se podařilo zajistit potřebné finanční zdroje. Na 61,5 milionu vyšly celkové náklady na výstavbu nové budovy včetně bouracích prací, přípojek a venkovních úprav, které byly hrazeny z prostředků Operačního programu životní prostředí, Státního fondu životního prostředí, Ministerstva životního prostředí a Správy jeskyní České republiky.
Stavbu na základě výběrového řízení zahájila v červnu 2014 jako generální dodavatel firma Stavos Brno a.s. Do zkušebního provozu byla nová budova uvedena v září 2015 a zkolaudována pro řádný provoz byla 13. října 2015.
Aby správa jeskyní vyhověla velkému zájmu návštěvníků, celá stavba probíhala za plného návštěvního provozu jeskyní. Zázemí pro zaměstnance i služby návštěvníkům byly stěsnány do provizorních stavebních buněk a také užívání přístupových komunikací bylo vzhledem k pokládání nových inženýrských sítí značně omezeno. Souběh všech těchto činností značně komplikoval i práce dodavatelským firmám. Jen díky vzájemné ochotě a spolupráci pracovníků dodavatelské firmy
a zaměstnanců správy jeskyní se dařilo často hraniční problémy skloubení stavebních prací s návštěvním provozem průběžně řešit.
I když nová provozní budova stojí na místě původní, je půdorysně posunuta, takže příchozím otevírá původně skrytý vchod do jeskyní. Opticky se „opírá“ o skalní výběžek, který prostupuje až do jejího interiéru. V dvoupodlažním železobetonovém monolitickém skeletu s konkávně prohnutou zatravněnou střechou je integrováno celé zázemí provozu jeskyní a služeb návštěvníkům. Oproti původní stavbě však postrádá restaurační zařízení, jehož zřízení neumožnily podmínky dotačního programu.
Celý objekt je vytápěn pomocí tepelných čerpadel a nově také kanalizován do čistírny odpadních vod u Skalního mlýna. V technickém podlaží je kromě veřejných toalet celé technické zázemí jeskyní včetně agregátu jejich náhradního osvětlení, dílen a nabíjecího zázemí lodí. Podle projektu byl rovněž zbudován nový přístup k přístavišti a zastřešení výstupu i nástupu do lodí. Odstraněna byla budova veřejných záchodů i bezbřehé asfaltové plochy, které obklopovaly původní budovu. Areál doplňuje nový informační systém s údaji o jeskyních Moravského krasu, v budově je zřizována malá expozice přibližující dramatická objevování a zpřístupňování Punkevních jeskyní a dobývání Macochy.
Zbývajícím úkolem správy jeskyní je zřídit v blízkosti alespoň malou kapacitu, která po dobu desetileté „nedotknutelnosti“ stavby poskytne návštěvníkům základní občerstvení, které je u tak frekventovaného turistického cíle, vzdáleného přes 2 km od nebližší restaurace, nezbytné.
Otevřením nové provozní budovy Punkevních jeskyní dosáhla Správa jeskyní ČR svého dlouhodobého cíle – dnes už jsou všechny zpřístupněné jeskyně Moravského krasu vybaveny novými moderními provozními objekty, jejichž posláním je umožnit návštěvníkům co nejbližší poznávání krasu a jeskyní. K tomu slouží
i postupně budované a rozšiřované naučné expozice v těchto objektech i v jeskyních samotných, z nichž poslední novinkou je expozice Lidé a jeskyně, která propojuje návštěvní objekty jeskyní Výpustku, Sloupsko-šošůvských, Balcarky a Kateřinské.
Správa jeskyní České republiky je příspěvkovou organizací Ministerstva životního prostředí. Jako jedno ze specifických pracovišť státní ochrany přírody zajišťuje ochranu a prezentaci veřejnosti zpřístupněných jeskyní a provádí průzkumné, dokumentační a expertízní práce, týkající se ochrany, výzkumu, průzkumu a využívání krasu, jeskyní a dalších podzemních prostor, zejména pro potřeby státní ochrany přírody, správních a samosprávných orgánů.
Punkevní jeskyně jsou nejoblíbenějšími ze 14 zpřístupněných jeskyní České republiky. Ročně podzemními dómy s bohatou krápníkovou výzdobou projde na dno propasti Macochy a vodní plavbu na podzemní Punkvě absolvuje přes 200 000 návštěvníků z celého světa.
První prostory jeskyní byly objeveny skupinou profesora Karla Absolona v roce 1909 a ještě téhož roku zpřístupněny veřejnosti. V dnešním rozsahu jsou jeskyně přístupny od roku 1933.
Před vchodem do jeskyní, vedle monumentálního portálu vývěru Punkvy, se vystřídala řada malých objektů. Poslední budova byla postaven v roce 1947. I když prošla spolu s jeskyněmi roku 1996 opravou, záhy již její stav nevyhovoval potřebám cestovního ruchu, požadavkům hygienickým i nárokům na bezpečnost pracovníků
i návštěvníků jeskyně. Ani náročné kotvení 80 m vysoké skalní stěny nad budovou, provedené v letech 1999 – 2001, nebylo stoprocentní zárukou bezpečnosti před pády uvolněných kamenů. Nový objekt je proto situován v bezpečnější vzdálenosti od skal a jeho střecha má speciální tlumící vrstvu, dimenzovanou na zachycení až 50 kg těžkých kamenů z výšky 80 m.
Vzhledem k výjimečnosti tohoto místa byla podoba nové provozní budovy hledána ve veřejné architektonické soutěži. V roce 2004 se do ní přihlásilo 52 návrhů, z nichž jako vítězný byl vybrán návrh Architektonické kanceláře Burian - Křivinka z Brna. Na realizaci však čekal až do roku 2012, kdy se podařilo zajistit potřebné finanční zdroje. Na 61,5 milionu vyšly celkové náklady na výstavbu nové budovy včetně bouracích prací, přípojek a venkovních úprav, které byly hrazeny z prostředků Operačního programu životní prostředí, Státního fondu životního prostředí, Ministerstva životního prostředí a Správy jeskyní České republiky.
Stavbu na základě výběrového řízení zahájila v červnu 2014 jako generální dodavatel firma Stavos Brno a.s. Do zkušebního provozu byla nová budova uvedena v září 2015 a zkolaudována pro řádný provoz byla 13. října 2015.
Aby správa jeskyní vyhověla velkému zájmu návštěvníků, celá stavba probíhala za plného návštěvního provozu jeskyní. Zázemí pro zaměstnance i služby návštěvníkům byly stěsnány do provizorních stavebních buněk a také užívání přístupových komunikací bylo vzhledem k pokládání nových inženýrských sítí značně omezeno. Souběh všech těchto činností značně komplikoval i práce dodavatelským firmám. Jen díky vzájemné ochotě a spolupráci pracovníků dodavatelské firmy
a zaměstnanců správy jeskyní se dařilo často hraniční problémy skloubení stavebních prací s návštěvním provozem průběžně řešit.
I když nová provozní budova stojí na místě původní, je půdorysně posunuta, takže příchozím otevírá původně skrytý vchod do jeskyní. Opticky se „opírá“ o skalní výběžek, který prostupuje až do jejího interiéru. V dvoupodlažním železobetonovém monolitickém skeletu s konkávně prohnutou zatravněnou střechou je integrováno celé zázemí provozu jeskyní a služeb návštěvníkům. Oproti původní stavbě však postrádá restaurační zařízení, jehož zřízení neumožnily podmínky dotačního programu.
Celý objekt je vytápěn pomocí tepelných čerpadel a nově také kanalizován do čistírny odpadních vod u Skalního mlýna. V technickém podlaží je kromě veřejných toalet celé technické zázemí jeskyní včetně agregátu jejich náhradního osvětlení, dílen a nabíjecího zázemí lodí. Podle projektu byl rovněž zbudován nový přístup k přístavišti a zastřešení výstupu i nástupu do lodí. Odstraněna byla budova veřejných záchodů i bezbřehé asfaltové plochy, které obklopovaly původní budovu. Areál doplňuje nový informační systém s údaji o jeskyních Moravského krasu, v budově je zřizována malá expozice přibližující dramatická objevování a zpřístupňování Punkevních jeskyní a dobývání Macochy.
Zbývajícím úkolem správy jeskyní je zřídit v blízkosti alespoň malou kapacitu, která po dobu desetileté „nedotknutelnosti“ stavby poskytne návštěvníkům základní občerstvení, které je u tak frekventovaného turistického cíle, vzdáleného přes 2 km od nebližší restaurace, nezbytné.
Otevřením nové provozní budovy Punkevních jeskyní dosáhla Správa jeskyní ČR svého dlouhodobého cíle – dnes už jsou všechny zpřístupněné jeskyně Moravského krasu vybaveny novými moderními provozními objekty, jejichž posláním je umožnit návštěvníkům co nejbližší poznávání krasu a jeskyní. K tomu slouží
i postupně budované a rozšiřované naučné expozice v těchto objektech i v jeskyních samotných, z nichž poslední novinkou je expozice Lidé a jeskyně, která propojuje návštěvní objekty jeskyní Výpustku, Sloupsko-šošůvských, Balcarky a Kateřinské.
Správa jeskyní České republiky je příspěvkovou organizací Ministerstva životního prostředí. Jako jedno ze specifických pracovišť státní ochrany přírody zajišťuje ochranu a prezentaci veřejnosti zpřístupněných jeskyní a provádí průzkumné, dokumentační a expertízní práce, týkající se ochrany, výzkumu, průzkumu a využívání krasu, jeskyní a dalších podzemních prostor, zejména pro potřeby státní ochrany přírody, správních a samosprávných orgánů.
Tento článek patří do kategorie |
Online diskuse
Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk
