http://ekolist.cz/cz/zpravodajstvi/tiskove-zpravy/v-kvetnu-2016-maji-byt-znamy-priciny-sesuvu-na-dalnici-d8
zprávy o přírodě, životním prostředí a ekologii

Tiskové zprávy

Děti Země: V květnu 2016 mají být známy příčiny sesuvu na dálnici D8

23. března 2016 | Děti Země
Vědci Akademie věd ČR zkoumají obrovský sesuv z roku 2013

První výsledky analýzy příčin vzniku sesuvu na dálnici D8 v Českém středohoří, který v červnu 2013 zničil asi 200 metrů železniční tratě a zavalil ve stejné šířce rozestavěnou dálnici, mají být podle zjištění Dětí Země známé již v květnu 2016.

Vyplývá to ze smlouvy podepsané mezi ministrem dopravy Danem Ťokem a ředitelem Ústavu struktury a mechaniky hornin AV ČR Josefem Stemberkem v únoru 2016.

„Vypracování takové analýzy samozřejmě vítáme, jen je škoda, že mezi čtyřiceti dvěma podklady uvedenými ve smlouvě jsou jen tři, které pocházejí z doby před zahájením výstavby dálnice v listopadu 2007 a ještě ne ty, které dokládají, že hlavní příčinou může být přehlížení varovných stanovisek geologů a občanských sdružení Ředitelstvím silnic a dálnic ČR a orgány ochrany přírody,“ tvrdí předseda Dětí Země Miroslav Patrik.

Odborná analýza za 1,6 miliónů korun má posoudit kvalitu průzkumných geologických práci při projektování dálnice, zhodnotit rizikovost sesuvného území a míru antropogenních vlivů jako je stabilita svahu nad dálnicí při jeho odlehčení hlubokým dálničním zářezem ve vztahu k existenci železniční trati a kamenolomu nad ní.

„Podle nás k chybám došlo již při výběru koridoru a variant dálnice D8, kdy geologové ze státních institucí kritizovali názory profesora Jaroslava Paška z Přírodovědecké fakulty UK, který pracoval ve prospěch vybraného koridoru v roce 1995 přes sesuvná území v délce dva kilometry a kterého si pak najalo i Ředitelství silnic a dálnic ČR,“ připomíná počátky schvalování trasy dálnice Patrik.

Děti Země riziko sesuvu připomněly také v prosinci 2004 v tiskové zprávě „Dálnici D8 ve Středohoří mohou ohrozit sesuvy“: „U schválené povrchové varianty dálnice pak upozorňují na rozsáhlé sesuvné území v její trase kolem lomu Prackovice, které si vyžádá náročné technické řešení a vysoké finanční náklady...“

Podle nich by analýza měla určitě posoudit odbornou důvodnost trasování dálnice přes rozsáhlá sesuvná území a existenci a účelnost odvodnění během výstavby, tzn. kvalitu a vady projektování a provádění stavby.

„Při výběru trasy dálnice D8 selhali hlavně úředníci Ministerstva životního prostředí, kteří v dubnu 1995 vydali souhlasné stanovisko SEA pro koridor bez dlouhého tunelu a v listopadu 1996 pak souhlasné stanovisko EIA s variantou přes sesuvné území, neboť mj. ignorovali námitky nezávislých geologů,“ upozorňuje Patrik.

Dálnici D8 délky 16,4 km přes České středohoří staví sdružení firem pod vedením firem EUROVIA CS, a. s., a Metrostav, a. s., přičemž původní cena ze září 2007 ve výši 9,9 mld. Kč (bez DPH) se zvýšila na cca 15 mld. Kč (bez DPH) a termín dostavby z prosince 2010 se kvůli sanaci sesuvu posunul zatím na 16. prosinec 2016.


* * * * * * * * * *


RNDr. Vladimír Cajz (oblastní geolog Českého geologického ústavu): Posouzení studie „Dálnice D8 – stavba 0805 Lovosice – Řehlovice“ pro Valbek a spol. v. o. s., Liberec (28. 3. 1995): „Stavba charakteru dálničního tahu natolik zatěžuje podklad, že jev aktivizace staršího sesuvu, či objevení se sesuvu nového v náchylném území jsou dosti pravděpodobné... Toto území je velmi náchylné k tvorbě sesuvů. To by patrně znamenalo technicky i ekonomicky velmi náročné kotvení vozovky a stabilizaci rozsáhlého areálu sesuvného území.“


RNDr. Vladimír Cajz (oblastní geolog Českého geologického ústavu): Vyjádření k „ÚPN VÚC Litoměřicko – Posouzení z hlediska vlivu na životní prostředí“ (Terplan a. s., Praha) za geologickou oblast České středohoří (OG-8) (2. 8. 1995): „Obě uvažované varianty (C1 a C2) nelze z geologického hlediska považovat za optimální, neboť procházejí územím náchylným ke svahovým deformacím.“


RNDr. Jiří Čelák (autorizovaný inženýr pro geotechniku): Závěrečná zpráva o orientačním inženýrskogeologickém průzkumu pro akci Dálnice D8 – stavba 0805“ (srpen 1995): „Z inženýrskogeologického hlediska bude nejkomplikovanější úsek mezi Dobkovičkami a prackovickým lomem... Nevhodným zásahem do tohoto území může dojít k ohrožení stability území i o značné rozloze... Upozorňujeme, že stavba v tomto úseku bude velmi náročná jak z hlediska projektování, provádění, tak i z hlediska nákladů. Doporučujeme zvážit, zda by trasa nemohla být z tohoto prostoru odkloněna.“


RNDr. Vladimír Cajz (oblastní geolog Českého geologického ústavu): Vyjádření oblastního geologa pro České středohoří (OG-8) k vypracování dokumentace EIA dálnice D-8 v úseku Lovosice – Řehlovice (stavba 0805) – pro vyjádření MŽP, odbor ochrany horninového prostředí ze dne 10. 4. 1996, č.j. 630.523-4/96 (8. 3. 1996): „Stanovisko Odboru územních vazeb MŽP ze dne 20. 4. 1995 bylo, bohužel, doporučeno sledovat koridor C s variantami 1 a 2, na nějž je EIA vypracována. Jak již bylo dříve několikrát poukázáno, je to koridor z geologického hlediska nejméně vhodný z důvodů kolize trasy se sesuvným územím nad Prackovicemi... Celkově lze hodnotit dokumentaci EIA jako velmi rozsáhlou, v mnohých ohledech podrobně zpracovanou, avšak z hlediska posouzení vlivu nejproblematičtějších technických prací na životní prostředí nedopracovanou. Proto nedoporučuji její přijetí a navrhuji dokumentaci ve výše zmíněných nedostatcích doplnit.“


Ing. Zdeněk Hroch, CSc. (Český geologický ústav): Orientační inženýrskogeologický průzkum pro akci Dálnice D8 – stavba 0805 v úseku mezi Sulejovicemi a Stadicemi (vyjádření ke stanovisku RNDr. Jiřího Čeláka v dokumentaci EIA) – pro vyjádření MŽP, odbor ochrany horninového prostředí ze dne 10. 4. 1996, č.j. 630.523-4/96 (11. 3. 1996): „Předložené trasy dálnice D8, dotýkající se prostoru lomu Prackovice, jsou z hlediska geologických nebezpečí velice riskantní, technicky a finančně náročné, budou vyžadovat rozsáhlé a nákladné sanační práce a nelze vyloučit, že stavba dálnice v tomto prostoru může ohrozit celkovou stabilitu území v poměrně velké rozloze... Z hlediska inženýrskogeologického jsou všechny varianty tras dálnice D8, vedené po levém úbočí údolního svahu Labe, nejméně vhodné a obsahují největší počet geologických rizik, která mohou stavbu dálnice nesmírně prodražit a v některých případech i ohrozit. Doporučujeme proto vedení trasy dálnice přes České středohoří znovu přehodnotit.“


prof. Ing. Jaroslav Pašek, DrSc.: Závěry expertního posouzení svahových deformací v úseku dálnice D8 – stavba 0805 (širší oblast Prackovice) (červenec 1996): „Variantu doporučuji nadále sledovat jako geotechnicky nejvhodnější i v další etapě průzkumu a projekční přípravy.“


RNDr. Vladimír Cajz (oblastní geolog Českého geologického ústavu): Geologické vyjádření ke studii: „Tunel Kubačka, studie alternativního vedení trasy D8 stavba 0805 v úseku Chotiměř – Radejčín“ – pro firmu CZ-ABP s. r. o. (31. 1. 2001): „Povrchová varianta C se od staničení cca 56,0 dostává do kontaktu s rozsáhlou oblastí výše zmíněných sesuvných akumulací a antropogenních sedimentů ve všech svých uvažovaných modifikacích. Jedinou schůdnou možností je pilotáž – výstavba estakády v celé délce takto postiženého území (nejméně 2 km)... Jakýkoliv zásah je zde nevhodný, protože může velmi pravděpodobně vyvolat aktivizaci svahového pohybu a poškození trati.”


prof. Ing. Jaroslav Pašek, DrSc.: Geotechnické posouzení, dálnice D-8 stavba 805, varianty „tunel Kubačka“: Srovnávací posouzení geotechnických podmínek výstavby – autorizovaný odborný posudek – pro Ředitelství silnic a dálnic ČR (17. 12. 2004): „Řada indicií svědčí o dlouhodobé stabilitě území – dvě železniční trati, silnice, několik dálkových vedení jde napříč svahem, aniž by se projevoval nějaký pohyb, žádné stavební objekty nejsou porušeny. Trasa je projektovaná tak, že se výstavbou dálnice stabilita svahu neporuší... „Závěr: Z rozboru podmínek výstavby vyplývá, že tunelová varianta je finančně, technicky i časově podstatně náročnější než varianta povrchová. Obávám se, že varianta s tunelem by byla ještě dražší, než připouští autoři její studie. Navíc snaha o převedení dálnice tunelem není opodstatněná, neboť stále opakované obavy z nestability území nejsou vůbec oprávněné. Území je postiženo fosilními jevy, které jsou dnes stabilní, a trasa dálnice je důsledně vedena tak, aby stabilitu nejen neporušila, ale naopak zajistila.“


Jaroslav Pašek je autorizovaný profesor inženýrské geologie na Přírodovědecké fakultě UK, Ústavu hydrogeologie, inženýrské geologie a užité geofyziky – viz seznam ČKAIT: http://www.ckait.cz/autorizovane-osoby/p.


RNDr. Jan Čurda a kolektiv: Vyjádření k „návrhu vybudovat na dálnici D8-0805 Lovosice – Řehlovice v CHKO České středohoří tunel Kubačka délky 3,35 km namísto dvou krátkých z geologického hlediska s důrazem na inženýrsko-geologické vlivy“ – pro Děti Země, sekci Za ekologicky čistou dopravu (16. 12. 2004): „Svahové deformace („sesuvy“) jsou v zájmovém území vyvinuty v široké škále forem a žádnou z nich nelze označit za stabilizovanou. Některé jsou dočasně uklidněné, a tedy nebezpečné pro stavbu pouze potenciálně, nezřídka jsou však sesuvy stále aktivní... K variantě se schváleným územním rozhodnutím (varianta „ŘSD původní“) je možné říci, že prochází po svazích údolí Labe velmi komplikovaným územím poznamenaným těžební činností v bývalém lomu Prackovice a sesuvným územím s četnými vymapovanými sesuvy všech možných stáří až po recentní... Území se vyznačuje silnou náchylností k tvorbě kluzných ploch sesuvů – a to i v místech nejméně očekávaných... Lehká pata svahu nutně nemůže udržet stabilitu svahu a dochází ke vzniku sesuvu... K jejich aktivaci většinou dochází po delším období srážkové činnosti...“


K autorům stanoviska:
RNDr. Jan Čurda = vedoucí Správy oblastních geologů České geologické služby
RNDr. Pavel Kopecký = oblastní geolog České geologické služby
Ing. Petr Kycl = specialista ČGS pro inženýrskou geologii
Mgr. Jiří Krupička = specialista ČGS pro inženýrskou geologii


RNDr. Miroslav Patrik a kol.: Podkladový materiál ekologických sdružení pro zastupitele Ústeckého kraje na jednání dne 9. 3. 2005: Dálnice D8 v CHKO České středohoří: informace o výhodách tunelu délky 3,44 km – Děti Země, sekce Za ekologicky čistou dopravu (8. 3. 2005), výtah: „Hlavní výhody tunelu Kubačka délky 3,44 km dle odborných údajů:
1) vyhýbá se biotopům zvláště chráněných druhů organismů
2) přes nejvyšší část Českého středohoří zahrnutou do Evropské ekologické sítě (EECONET) je trasa vedena v tunelu délky 3,44 km, čímž dojde k ochraně úbočí levostranného údolí Labe před navrhovanou výstavbou mostních konstrukcí v celkové délce cca 777 m (některé na sesuvech) a před negativními vlivy automobilového provozu, přičemž nebude nutné stavět dva tunely Prackovice a Radejčín v celkové délce cca 890 m,
3) z krajinářského hlediska zcela ochraňuje jádrovou oblast Evropské ekologické sítě, čímž dochází k eliminaci migrační bariéry zvěře a lidí v dlouhém úseku a k ochraně pohledových dominant (zejména od řeky Labe na levém úbočí nad obcí Prackovice nad Labem),
4) významným způsobem zabraňuje střetu vozidel se zvěří,
5) vyhýbá se nebezpečným sesuvným územím na úbočí Labe v délce několika stovek metrů,
6) je kratší o 550 m, přičemž převýšení je nižší o 24 m (tunel má velmi nízký sklon do 1,15 %), takže snižuje celkové množství výfukových plynů (v t/rok), intenzitu hluku a noční osvětlení“

tisknout poslat

Online diskuse

Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk
Do diskuze se můžete zapojit po přihlášení


Zapomněli jste heslo? Změňte si jej.
Přihlásit se mohou jen ti, kteří se již zaregistrovali.

Ekolist.cz je vydáván občanským sdružením BEZK. ISSN 1802-9019. Za webhosting a publikační systém TOOLKIT děkujeme Econnectu. Navštivte Ecomonitor.
Copyright © BEZK. Copyright © ČTK, TASR. Všechna práva vyhrazena. Publikování nebo šíření obsahu je bez předchozího souhlasu držitele autorských práv zakázáno.
TOPlist TOPlist