http://ekolist.cz/cz/zpravodajstvi/tiskove-zpravy/v-rumunsku-stejne-jako-v-severnich-cechach-promena-uhelnych-regionu-na-startu-pozitivni-plany-vsak-podkopava-handlovani-s
zprávy o přírodě, životním prostředí a ekologii

Tiskové zprávy

Hnutí DUHA a CEE Bankwatch Network: V Rumunsku stejně jako v severních Čechách: Proměna uhelných regionů na startu. Pozitivní plány však podkopává handlování s zhelnými elektrárnami, jako jsou Počerady

13. dubna 2017 | Hnutí DUHA a CEE Bankwatch Network
Autor: Jan Piňos, tel: 731 465 279
Tak jako Podkrušnohoří a řada evropských regionů od západního Španělska po východní Polsko, tak i Rumunsko řeší útlum těžby uhlí a proměnu tradičních uhelných regionů. Regionální politici, zástupců energetické firmy Complexului Energetic Oltenia, hornické odbory a ekologické organizace hledali ve městě Targu Jiu shodu na dalším rozvoji rumunské župy Gorj. Nachází se tu deset hnědouhelných dolů a dvě uhelné elektrárny. Podobně jako jiné regiony, jejichž ekonomika po řadu desetiletí stála na těžbě uhlí, musí i zde najít novou budoucnost. Účastníci setkání, kteří dlouhodobě stojí proti sobě ve sporech o uhelnou energetiku, chtějí nyní vytvářet ekonomickou alternativu k těžbě [1].

ČR řeší podobný problém s útlumem těžby hnědého uhlí v severozápadních Čechách a černého uhlí na Ostravsku. Po schválení strategického rámce hospodářské restrukturalizace Ústeckého, Moravskoslezského a Karlovarského kraje [2] aktuálně probíhá příprava akčních plánů. Ty mají představit kroky k dlouhodobé proměně uhelných regionů.

Podle ekologických organizací má být jedním z hlavních pilířů proměny ozdravení životního prostředí. Zejména je třeba zlepšit stav ovzduší. V severozápadních Čechách jej znečišťují uhelné lomy, zastaralé uhelné elektrárny, nákladní silniční doprava po nevyhovujících silnicích a také topení uhlím v domácích kotlech. Dalším z pilířů musí být ohled na sociální dopady. Měl by zajistit perspektivu a důstojné podmínky pro bývalé horníky a další dotčené zaměstnance uhelného průmyslu.

Pro zlepšování životního prostředí i sociální situace a zaměstnanosti doporučuje Hnutí DUHA výrobu dílů pro obnovitelné zdroje, která podporuje změnu energetiky, nahrazuje pracovní místa v uhelném průmyslu a posiluje energetickou soběstačnost měst a obcí.

Nedílnou součástí akčních plánů musí být rekultivace krajiny zničené těžbou. Hnutí DUHA prosazuje, aby část rekultivací proběhla formou samovolných přírodních procesů, vytvářejících unikátní divokou přírodu, která zvýší turistickou přitažlivost.

Ministerstvo pro místní rozvoj výslovně uvedlo: "Strategický rámec hospodářské restrukturalizace je návrhem strategie změny, nikoliv návrhem strategie záchrany či udržení dosavadních poměrů v dotčených krajích." Akční plány by měly tento princip respektovat a požadovat, aby zásadní ekonomické subjekty v krajích měly svoje konkrétní strategie, jak se změnit.

Například společnost ČEZ by měla jasně říci, kdy zavře zastaralé a nepotřebné uhelné elektrárny. Měla by také upustit od snah prodat největší z nich - elektrárnu Počerady - kontroverznímu podnikateli a těžaři Pavlu Tykačovi, který se snaží dosavadní poměry v kraji udržet proti zájmu místních lidí, regionu i státu. Lékaři, vědci, místní politici, osobnosti veřejného života a ekologické organizace vyzvali vládu, aby se proti rizikovému obchodu postavila: http://hnutiduha.cz/sites/default/files/publikace/2017/04/vyzva_vlade-_pocerady_nepockaji2.pdf

Alexandru Mustata, vedoucí energetické kampaně CEE Bankwatch Network v Rumunsku, řekl:
"Na budoucnost těžby uhlí máme pochopitelně jiný názor než zástupci horníků. Ale shodneme se na tom, že obyvatelé uhelných regionů, které byly dlouho označovány za páteř ekonomiky, nesmějí být při útlumu těžby ponecháni napospas. Právě lidé, kteří v těžebních regionech žijí, určí jejich budoucí podobu. Budou ale potřebovat finanční podporu, mimo jiné na zlepšení životního prostředí poškozeného těžbou. Základním úkolem je proto zajistit financování přeměny uhelných regionů."

Karel Polanecký, energetický expert Hnutí DUHA, řekl:
"Podkrušnohoří i Ostravsko mají určitě potenciál rozvíjet se jinak než jako těžební oblasti. Desítky let sloužily nám všem jako zdroj energie a utrpělo tím jejich životní prostředí i zdraví tamějších obyvatel. Zbytek země jim tedy má co vracet. Nejvíce jim však musí přispět těžební společnosti, jejichž majitelé léta bohatli díky nízkým poplatkům za vytěžený nerost. V případě černého uhlí je už bohužel pozdě, ale stát by neměl udělat stejnou chybu u hnědého uhlí a měl by poplatky výrazně a rychle zvýšit. Minulé zvýšení dopadlo jen kosmetickou úpravou. Příští novelizace horní zákona musí přinést opravdové, tedy několikanásobné zvýšení (alespoň na úroveň 10 % tržní ceny vytěženého uhlí)."


Kontakty:
Alexandru Mustata, vedoucí energetické kampaně CEE Bankwatch Network v Rumunsku: alexandru.mustata@bankwatch.org
Karel Polanecký, energetický expert Hnutí DUHA, 775 778 202, karel.polanecky@hnutiduha.cz

Poznámky:
[1] Podrobnější informace na stránkách CEE Bankwatch Network: http://bankwatch.org/news-media/blog/making-coal-phase-out-fair-workers-unions-companies-and-environmentalists-discuss-ju
[2] Komentář Hnutí DUHA ke schválení strategického rámce v tiskové zprávě http://www.hnutiduha.cz/aktualne/ustecky-kraj-se-definitivne-odkloni-od-uhli
Jan Piňos, tel: 731 465 279 tisknout poslat
 twitter

Online diskuse

Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk
Do diskuze se můžete zapojit po přihlášení


Zapomněli jste heslo? Změňte si jej.
Přihlásit se mohou jen ti, kteří se již zaregistrovali.

reklama


Blíž přírodě

Ekolist.cz je vydáván občanským sdružením BEZK. ISSN 1802-9019. Za webhosting a publikační systém TOOLKIT děkujeme Econnectu. Navštivte Ecomonitor.
Copyright © BEZK. Copyright © ČTK, TASR. Všechna práva vyhrazena. Publikování nebo šíření obsahu je bez předchozího souhlasu držitele autorských práv zakázáno.
TOPlist TOPlist