http://ekolist.cz/cz/zpravodajstvi/tiskove-zpravy/vetrna-energetika-nejmene-2-426-trvalych-pracovnich-mist-jiz-v-pristi-dekade-potencial-zamestnanosti-ve-vetrne-energetice
zprávy o přírodě, životním prostředí a ekologii

Tiskové zprávy

Hnutí DUHA, Česká společnost pro větrnou energii, Hornicko-geologická fakulta VŠB, Komora OZE a Odborový svaz ECHO: Větrná energetika: Nejméně 2 426 trvalých pracovních míst již v příští dekádě. Potenciál zaměstnanosti ve větrné energetice spočetla první česká studie, rozvíjet jej chce i Hornicko-geologická fakulta VŠB

Minimálně 2 426 trvalých pracovních míst v roce 2030 a 5 583 v roce 2050 - tolik může v ČR zajišťovat větrná energetika, pokud stát obnoví přiměřenou podporu pro obecní a občanské větrné elektrárny a podpoří průmysl vyrábějící čisté technologie. Představuje to jen o něco méně zaměstnanců, než poskytuje naše pivovarnictví.

Spočítala to studie připravená experty ze společnosti SEVEn pro odbory energetiků, podnikatele v oboru a Hnutí DUHA. Větrnou energetiku považuje za perspektivní i Hornicko-geologická fakulta Vysoké školy báňské - Technické univerzity Ostrava, která v tomto oboru už vzdělává studenty. Kompletní studie a shrnující infografika je ke stažení na www.hnutiduha.cz/windustry

Během příští dekády u nás může vzniknout nejméně 1 503 nových, stálých pracovních míst, z toho bezmála 80 % ve výrobním průmyslu. Kolem roku 2050 může sektor dávat práci nejméně 5 583 lidem, pokud stát obnoví přiměřenou podporu pro obecní a občanské větrné elektrárny a podpoří průmysl [1].

Nové pracovní příležitosti vzniknou především v regionech. Studie odhaduje, že nejméně tři až čtyři tisíce nových míst vzniknou v oblastech, kde se budou větrné elektrárny stavět. Místní firmy se budou podílet na projektové přípravě, výstavbě, budou elektrárny provozovat i podílet se na jejich údržbě.

Podle studie přinese větrná energetika i oživení návazného výrobního průmyslu, který zaměstná nejméně dva tisíce pracovníků. Může to však být ještě víc, pokud stát podpoří i průmyslové podniky navázané na větrné elektrárny.

Nejméně dvě třetiny pracovních příležitostí by měly vzniknout v malých a středních firmách: stavebních, elektroinstalatérských, strojírenských a těch, co připravují projekty výstavby větrných elektráren.

Tabulka: Současný počet a prognóza pracovních míst ve větrné energetice (shrnutí).

Rok Výroba dílů Příprava a výstavba Provozování a údržba Celkem
2015 629 20 294 943
2030 1126 500 800 2426
2050 (konzervativní scénář) 1416 295 1653 3364
2050 (optimistický scénář) 1938 552 3093 5583

Odvětví větrných elektráren už dnes dává práci minimálně 943 lidem, z toho 629 v sedmi zmapovaných strojírenských podnicích:
● hlavní hřídele pro VtE vyrábějí společnosti Vítkovice Heavy Machinery (Ostrava) či Pilsen Steel (Plzeň),
● chrudimská společnost SIAG CZ vyrábí ocelové stožáry a nosné konstrukce strojoven,
● ložiskové prstence vyrábí firma Brück AM ve východočeském Zámrsku,
● firma Wikov MGI (Hronov na Náchodsku) spolu s českou pobočkou firmy Bosch Rexroth (Brno, Ostrava, Praha) vyrábějí převodovky,
● Společnost SKF CZ vyrábí v Chodově u Sokolova mazací systémy.

Studie mapuje současná pracovní místa v sedmi výrobních podnicích vyrábějících díly pro větrné elektrárny a dále v přípravě, výstavbě, provozování i jejich údržbě. Analyzuje, jak se změní počet pracovních míst, jestliže by byla obnovena podpora pro obecní a občanské větrné elektrárny a začaly by se u nás nové větrné elektrárny stavět. Zadavatelem studie je Odborový svaz ECHO, Česká společnost pro větrnou energii, Komora obnovitelných zdrojů energie a Hnutí DUHA.

Studie pracovala se třemi scénáři budoucího vývoje větrné energetiky v ČR, které vyplývají z loňské studie [2]:
● konzervativní scénář naplnitelný do deseti let po obnovení přiměřené podpory (přibližně do roku 2030), v jeho rámci se předpokládá instalace celkem 500 nových elektráren o celkovém výkonu 1 500 MW,
● konzervativní dlouhodobý scénář, počítá s instalací 1033 nových elektráren o výkonu 3 100 MW v roce 2050,
● optimistický dlouhodobý scénář, počítá s instalací 1933 větrných elektráren o výkonu 5 800 MW v roce 2050.

Jiří Karásek, senior konzultant SEVEn, o.p.s., spoluautor studie, řekl:
"Studie pracovních míst by se měla stát podpůrným argumentem při uvažování měst, obcí i krajů nad větrnou energetikou, protože pracovní místa v ní popsaná mají zejména regionální charakter a jsou vztažená ke konkrétnímu místu. Zároveň podporují vznik malých a středních firem v daném regionu."

"Dosavadní přístup k nastartování větrné energetiky a následné pozastavení jejího rozvoje úzce připomíná situaci v oblasti energetické efektivnosti budov, kdy pozastavení dotačních titulů po roce 2010 mělo zásadně negativní dopad na stavební podniky a podniky dodávající OZE v budovách."

Prof. Vladimír Lapčík z Hornicko-geologické fakulty Vysoké školy báňské - Technické univerzity Ostrava řekl:
"Institut environmentálního inženýrství Hornicko-geologické fakulty VŠB-TU Ostrava již přes dvanáct let školí odborníky v oblasti posuzování vlivu větrných elektráren na životní prostředí. Od té doby byla zpracována celá řada diplomových a dizertačních prací v oborech environmentální inženýrství a ochrana životního prostředí v průmyslu."

"Institut environmentálního inženýrství již dnes zajišťuje podstatnou část výkonu fakulty, co se týče absolventů bakalářského, magisterského a doktorského studia. Do budoucna máme zájem vzdělávat experty pro projektovou přípravu větrných elektráren, rozvoj větrné energetiky proto přivítáme."

Karel Klusák, místopředseda Odborového svazu ECHO, řekl:
"Vznik nových pracovních míst v energetice je pro nás dobrá zpráva. Myslíme si, že přiměřená podpora pro větrnou energetiku proto má smysl, ale stát musí být opatrný. Nemělo by se určitě zopakovat to, co stát způsobil špatně nastavenými výkupními cenami pro fotovoltaiku před pár lety."

"Současně je nutné říci, že výstavbu větrných elektráren ovlivňuje mnoho vedlejších vlivů, od výběru vhodné lokality až po celkový proces vedoucí k výstavbě. Ve výrobě dílů pro větrné elektrárny anebo v jejich údržbě mohou najít uplatnění někteří ze strojařů a další pracovníci, kteří dnes vyrábějí pro jiná energetická nebo průmyslová odvětví. Je dobře, že na vzdělávání vysokoškoláků pro novou energetiku se orientuje i báňská univerzita v Ostravě."

Štěpán Chalupa, místopředseda ČSVE a předseda Komory OZE, řekl:
"V posledních deseti letech jsou obnovitelné zdroje nejvíce rostoucím odvětvím, větrná energetika je v čele. Nepochybuji, že tento sektor může i u nás, dříve nebo později, soupeřit o prvenství s automobilovým, jako je tomu v Německu. Bez obnovení podpory pro nejlevnější zdroj elektřiny se rozvoje tohoto celosvětově velmi perspektivního sektoru však dočkáme jen těžko."

Jiří Koželouh, programový ředitel Hnutí DUHA, řekl:
"Ostrava, Náchodsko, Sokolovsko, Plzeň a východní Čechy. Tam všude - a často jde o regiony s nedostatkem pracovních příležitostí - se dnes vyrábějí součástky pro větrné elektrárny. Pokud se politici rozhodnou a obnoví podporu pro nejlevnější čistý zdroj, větrné elektrárny vlastněné společně obcemi, občany a farmáři, může toto odvětví již v příští dekádě dávat práci minimálně dvěma a půl tisícům lidí. Týká se to především malých a středních firem v regionech, kde se nezřídka bojuje o každé pracovní místo."


Kontakty:
Jiří Karásek, SEVEn, jiri.karasek@svn.cz, 734 319 322
Karel Klusák, Odborový svaz ECHO, klusak@os-echo.cz, 724 349 110
Vladimír Lapčík, vladimir.lapcik@vsb.cz, 602 824 685
Štěpán Chalupa, ČSVE, Komora OZE, 603 420 387, stepan.chalupa@komoraoze.cz
Jiří Koželouh, Hnutí DUHA, jiri.kozelouh@hnutiduha.cz, 723 559 495

Poznámky:
[1] O návrhu novely víc na www.hnutiduha.cz/vitr
[2] Štěpán CHALUPA a David HANSLIAN. Analýza větrné energetiky v ČR. Komora obnovitelných zdrojů energie, březen 2015. Dostupné zde: http://www.csve.cz/img/wysiwyg/file/KomoraOZE_analyza-potencial-OZE_dilci-VTE_log.pdf
Jan Piňos, tel: 731 465 279 tisknout poslat

Online diskuse

Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk
Do diskuze se můžete zapojit po přihlášení


Zapomněli jste heslo? Změňte si jej.
Přihlásit se mohou jen ti, kteří se již zaregistrovali.

Ekolist.cz je vydáván občanským sdružením BEZK. ISSN 1802-9019. Za webhosting a publikační systém TOOLKIT děkujeme Econnectu. Navštivte Ecomonitor.
Copyright © BEZK. Copyright © ČTK, TASR. Všechna práva vyhrazena. Publikování nebo šíření obsahu je bez předchozího souhlasu držitele autorských práv zakázáno.
TOPlist TOPlist